Jsi odepsaný, díky! Jak se v Česku (ne)loučí ikony

Je posledním kapitánem mistrů světa a nejspíš mu tenhle primát nějakou dobu vydrží. Do včerejška byl i jednou z mála pozoruhodných postav hokejové extraligy.

Jenže Tomáš Rolinek v milovaných Pardubicích skončil. „Rozhodnutí přišlo z jeho strany. Děkujeme a přejeme mu hodně štěstí,“uvedlo mimo jiné Dynamo v krátkém prohlášení na webu.

Víc nic. Doopravdy? Rolinek za Pardubice dýchal. Odehrál 545 duelů. Má s nimi titul i dvě stříbra. Neodešel, když klub krachoval. Zadržoval slzy dojetí, když tým předloni jako kapitán udržel v extralize. Podobný kousek zopakoval na jaře, fandové ho zbožňovali.

„Rozhodnutí přišlo z jeho strany. Přejeme mu hodně štěstí.“

V Česku se tak nějak stalo normou, že klubové persony odcházejí bez potlesku, podivně, nedůstojně. Když na Spartě nedávno odstavovali Jaroslava Hlinku, vyřadili ho ze sestavy, aby ve čtyřiceti zapracoval na dynamice. Kultovní historkou je ta s Karlem Poborským, jemuž vyhazov z fotbalové Sparty přišel esemeskou.

Rolinkův konec vypovídá i o diletantství pardubického vedení. Dynamo nejprve vyřadilo matadora kvůli zvýšení bojovnosti týmu, byť on sám by proti puku skočil jen ve slipech. Potom si v Pardubicích vymysleli, že odstaveného lídra trápí třísla. „Natočil jsem o tom krátké video, aby měli kluci v šatně klid,“vysvětlil Rolinek. Klub mu oficiálně nedal šanci, aby se rozloučil. Objasňoval to ve vzkazu, který včera na facebookový profil nahrála jeho manželka Darina.

Rolinek potvrdil spory s trenérem Lubinou. Nevrátil se do sestavy ani poté, co Lubinu vyhodili.

V Pardubicích už ale není ani Rolinek. Takhle by se osobnosti neměly loučit s kluby, v jejichž dresu se dlouhé roky potily. „Přeju si, ať to kluci zvládnou,“pověděl Rolinek. „Nejde o mě, jde o Dynamo.“

Jenže teď Dynamo předvedlo, že mu na ikoně tolik nezáleželo.