Ragbyová mánie
Proč Japonsko osudově propadlo ragby
Průzkumy veřejného mínění mohou přinášet fascinující závěry, aspoň ty japonské určitě. Nejznámější veřejnou osobou země je podle nedávného šetření nepřekvapivě letitý premiér Šinzó Abe, ale jméno za ním už šokuje.
Michael Leitch, kapitán ragbyového nároďáku. Vybaví si ho osmdesát procent všech Japonců!
I tohle ilustruje, jak vyspělá východoasijská země propadla skládkám, pětkám a mlýnům.
„Když se s Japonci bavím, říkají: Věříme, že to můžeme vyhrát,“líčil pro CNN George Gregan, australská ragbyová legenda, která v Japonsku žila i nastupovala. „A nemyslí tím další zápas, nýbrž celý turnaj.“
Pokud by něco takového nastalo, šlo by o bezprecedentní úkaz, přepisování dějin. Jenže takový výraz sedí – aspoň zvenčí – také na to, že Leitch známostí převyšuje všechny velmistry suma, baseballová esa nebo tenistku Naomi Ósakaovou.
„On totiž Michael ztělesňuje všechno, co je pro Japonce důležité,“líčí jeho manažer Jamie Coventry. „Slušnost. Respekt. Integritu. Tvrdost. Odráží japonskou duši.“
Ragbyový šampionát se koná jednou za čtyři roky a Japonci na tom domácím ještě nezažili porážku. Zahraniční média popisují, jak se místa obvykle vyhrazená tancování a popíjení proměňují ve sportbary, v nichž lidé fascinovaně sledují obry se šiškou v ruce. „Je to bláznivé. Nejprve nikdo nevěřil, že porazíme Irsko,“říká kouč Jamie Joseph jedno z největších výsledkových překvapení turnaje, vždyť Irové šli do MS jako žebříčkové jedničky. „A teď si pro změnu všichni myslí, že už s nikým nemůžeme prohrát!“
Kapitán je náš klíč
Turnaj hostí dvanáct měst rozesetých po všech největších ostrovech Japonska. Téměř 130milionový národ oceňuje, jaké mužstvo složil Novozélanďan Joseph, a je hrdé na svého kapitána, tím spíše kvůli Leitchovu životnímu příběhu: syn novozélandského otce a matky z Fidži přišel do Japonska jako teenager, těžce snášel složité kulturní zvyklosti či všeobecnou neznalost angličtiny. Občanství dostal teprve před šesti lety – a je z něj ikona.
To, že dal přednost reprezentování Japonska před dvěma jinými nabízejícími se volbami dle svého původu (Nový Zéland, Fidži), vypadalo svého času riskantně, ba bláhově. Jenže Leitch správně pochopil potenciál. Ragby se v Japonsku zprofesionalizovalo později než u velmocí, národnímu týmu pomáhají naturalizovaní borci. Přičtěte tamní pečlivost a píli – a máte důvody, proč v roce 2015 zbořili ragbyové pořádky triumfem nad JAR a teď pokořili Irsko. „Zrovna Michael tlačí věci na svazu tím správným směrem,“soudí Mark Ealey, ředitel školy, která kdysi dala Leitchovi šanci. „On je klíčem k tomu, že japonské ragby jde pořád dopředu.“
Teď na adoptovaného kapitána a jeho družinu čeká opravdová zkouška odolnosti. Japonci jsou neporažení, přesto sehrají v neděli se Skotskem duel o vše: pokud padnou tak, aby soupeř do tabulky získal o čtyři body více, nejspíš skončí již ve skupině. „Bude to opravdová řežba,“těší se kouč Joseph, že rozhodovat mohou i bonusové body za nižší porážku či položené pětky.
Japonsko se bude s chutí dívat. A věřit, že tihle siláci budou i nadále dokazovat nečekané.