Objevili Ameriku Féničané?
Britský mořeplavec chce dokázat, že Féničané mohli přistát v Americe dávno před Kolumbem.
Ani Kryštof Kolumbus, ani často zmiňovaní Vikingové, dokonce ani Číňané. Britský námořník, spisovatel a dobrodruh Philip Beale je přesvědčen, že prvními objeviteli, kteří se kdy dotkli amerických břehů, byli už dva tisíce let před Kolumbem staří Féničané.
Pokud tedy pochopitelně pomineme původní americké obyvatele, kteří se dostali do obou Amerik už před několika desítkami tisíc let.
A Beale se rozhodl také své tvrzení dokázat. Na sklonku září vyplul od tuniského pobřeží, aby se pokusil překonat Atlantik.
Jeho padesátitunové plavidlo Phoenicia je téměř přesnou kopií starých fénických lodí, na kterých tehdejší mořeplavci vyplouvali ze své blízkovýchodní domoviny na území dnešního Libanonu. Staří Féničané, zdatní řemeslníci a obchodníci, založili na území dnešního Tuniska svou nejznámější kolonii Kartágo. Tím ale jejich cesty zdaleka nekončily.
A podle Bealeho bylo určitě v jejich silách zdolat Atlantik.
„Kolumbova objevitelská role se dnes v Americe zásadně přehodnocuje,“říká osmapadesátiletý Philip Beale, podle kterého už je obecně uznáván fakt, že Vikingové připluli k americkým břehům někdy na přelomu prvního tisíciletí.
On chce jít ještě dál. Dokázat, že Féničané to zvládli ještě dávno předtím.
Podle řeckého stoického filozofa Strabona, který proslul rovněž jako historik a kartograf, pronikaly fénické lodě už během sedmého století před naším letopočtem za Heraklovy sloupy. To vede Bealeho k přesvědčení, že starověká plavidla byla schopna i dlouhé plavby přes nekonečný oceán, daleko za hranice tehdy známého světa. Chce Féničanům vyhradit důstojné místo v mořeplavecké historii, které si podle jeho názoru zaslouží.
Obratní stavitelé lodí
Féničanům je připisován objev hláskového písma, byli obdivováni kvůli dokonalému zpracování cedrového dřeva i používání purpurového barviva z výměšků mořských měkkýšů, kterého si starověcí panovníci cenili víc než zlata.
Byli ale především úžasnými novátory ve stavbě lodí, přezdívalo se jim „kočovníci moře“. Jejich první plavidla se ještě podobala egyptským, se zvednutou přídí i zádí a s vysokými boky. Postupně se ale zdokonalovala, loďaři navíc vyvíjeli velmi obratná a rychlá válečná plavidla, která byla delší i užší a dosahovala rychlosti až 15 kilometrů v hodině.
K orientaci jim ve dne sloužilo pobřeží a v noci se mořeplavci řídili podle hvězd. Podoba fénických lodí byla dlouho zahalena tajemstvím. Féničané totiž považovali své mořeplavecké umění za klíčovou obchodní informaci, která se nesmí dostat do nepovolaných rukou. Proto nezanechávali o svých lodích žádné psané nákresy ani zprávy.
Představy o jejich plavidlech vycházejí zejména z nástěnných maleb asyrských a egyptských umělců. Beale se inspiroval především informacemi významného antického historika Herodota.
Inspiroval ho Heyerdahl
Beale, původním povoláním úspěšný bankéř v londýnské City, postavil své plavidlo už před deseti lety s pomocí syrských lodních stavitelů. Vycházel přitom i z dochovaného nálezu fénické lodi, kterou objevili archeologové u jihofrancouzské Marseille.
Svou první plavbu s replikou staré lodi vedl podél afrického pobřeží. Nezlomily ho ani krušné okamžiky u mysu Dobré naděje, kdy mu zuřivý vítr roztrhal plachtu na cáry. Využil při své plavbě zkušenosti včetně těch z cesty, kterou podnikl z jihovýchodní Asie až k západoafrickému pobřeží se svým prvním plavidlem Samudraraksa, postaveném podle dochovaného indonéského reliéfu z 8. století.
Teď si tedy nasadil laťku ještě výš. Vyplul na dlouhou cestu k Americe, kterou chce přepsat naše dosavadní poznatky o fénické civilizaci.
Splnil si dětský sen
Jeho mezinárodní posádka čítá dvanáct lidí, nejmladšímu členu je 21 let, nejstaršímu 76. Místem vyplutí bylo naleziště na místě někdejší fénické kolonie Kartága, které kdysi soupeřilo s Římem o nadvládu v západním Středomoří. Další trasa má vést podél marockých břehů, ke Kanárským ostrovům, až k Americe. „Určitě je to riskantní podnik, ale máme už nějaké zkušenosti,“ komentoval Beale svou plavbu. O podobném podniku snil už odmalička. Hltal knihy o legendárním norském mořeplavci Thoru Heyerdahlovi, který podnikl krátce po druhé světové válce se svým vorem Kon-Tiki legendární plavbu přes Pacifik. Tehdy měla plavba dokázat, že lidé z Jižní Ameriky byli schopni na svých plavidlech dosáhnout tichomořské Polynésie.
Také Beale vnímá svou plavbu jako vědecký experiment.
Připomíná, že na některých egyptských mumiích byly nalezeny stopy kokainu i tabáku. Ten přitom mohl pocházet jedině ze zámoří. „To naznačuje existenci dávného transatlantického obchodu. A kdo dovážel zboží do Egypta? Přeci Féničané,“hájí Beale teorii, kterou touží potvrdit.
Beala nezlomily ani krušné okamžiky u mysu Dobré naděje, kdy mu vítr roztrhal plachtu.