Američané: Odchod ze Sýrie je velký přehmat
Trumpovo rozhodnutí pobouřilo i jeho příznivce
WASHINGTON Stažení amerických jednotek ze Sýrie vyvolalo u Američanů těžké pobouření. Reakce byly emotivní. Ani skalní příznivci prezidenta Trumpa nenacházejí slov. Jsou zklamaní. Pokud by měly prezidentské volby proběhnout letos v listopadu, Trump by je možná prohrál.
„Je jasné, že ke stažení naší armády ze Sýrie muselo jednou dojít, ale proč teď? Vždyť Trumpovi muselo být jasné, že Turci okamžitě vystartují,“svěřuje se mi se svými pocity třiapadesátiletý Randy Price. Je zapřisáhlý republikán a velký podporovatel prezidenta.
„Kurdové byli naši přátelé, pomáhali nám v bojích proti Islámskému státu, šli s námi i do té nesmyslné války v Iráku, a my se na ně teď vykašleme,“dodává. Postup a rozhodnutí Washingtonu ho mrzí a není sám.
Poprvé po velmi dlouhé době vidím americkou veřejnost tak trochu sjednocenou. Opuštění Kurdů v Sýrii považují za zradu. Nikdo si nemyslel, že by se turecký prezident Erdogan zalekl sankcí, kterými mu Trump pohrozil.
V amerických médiích se ozývají nejrůznější názory a dohady, jak vlastně bude celá vyhrocená situace pokračovat. Jak dlouho budou Kurdové bojovat, kolik to bude stát životů a potažmo nárůst dalších uprchlíků, kteří zamíří do Evropy.
Samozřejmě se najdou i zastánci Trumpova rozhodnutí. Moc jich ale není. Z politiků lze jmenovat senátora za stát Kentucky, republikána Randa Paula.
„Pro armádu by bylo setrvání v Sýrii příliš velká zátěž, je čas se vrátit domů,“prohlásil.
Zastávají ho také váleční veteráni. „Turkové a Kurdové mají problémy stovky, možná tisíce let. Proč to má teď napravovat jen Amerika? Můžeme snad něco změnit? Ne. A hlavně bychom se do těch problémů neměli pořád plést,“říká šestasedmdesátiletý John, který působil v korejské válce.
Americký ministr obrany Mark Esper prohlásil, že Američané Kurdy neopustili, protože v žádném případě nedali zelenou turecké invazi a vojenské operaci. Přilil tím jen olej do ohně. Každý totiž jen s hrůzou sleduje zprávy o tom, že Kurdové pod tureckou palbou zřejmě nebudou moci udržet věznice, kde jsou za mřížemi členové teroristické organizace Islámský stát.
Tábory IS
Potvrzuje to i čerstvá zpráva o situaci v táboře Al-Húl na severovýchodě. Tam je údajně asi 70 tisíc lidí. Jsou to radikální islamisté, džihádisté, stoupenci IS a jejich manželky a děti. O útěk se prý pokusily desítky lidí a situace je kritická. Mnohým se prý útěk dokonce povedl.
„Takže Trump nejdříve hlásá, jak jsme úspěšní v boji proti IS, a pak způsobí to, že začnou tito radikálové, které jsme společně s Kurdy porazili, z vězení utíkat,“podotýká nejmenovaný zaměstnanec Pentagonu s tím, že Trump oznámil odchod části americké armády sice už loni, ale každý doufal, že to udělá více citlivě.
Prezident si navíc ve svých rozhodnutích nenechává moc radit. To už nakonec ukázal několikrát. V kuloárech se teď ozývají hlasy, že poté co si Trump ověří kritickou situaci v táborech, kde jsou věznění členové IS, americkou armádu do Sýrie opět pošle nebo prostě něco na obranu podnikne. Jinak by celá akce a veškeré boje proti teroristům postrádaly smysl.
Není na to žádná omluva
Zatím to vypadá, že má Trump jiné starosti. Situaci v Sýrii pak považuje za zradu Turecka, protože měl pocit, že prezident Erdogan z respektu k USA invazi nepodnikne.
Na mezinárodní kritiku kvůli stažení amerických vojáků nereaguje. Místo toho tweetuje o úspěšných rozhovorech s Čínou ohledně obchodních cel. Také se musí bránit tlaku demokratů, kteří se ho snaží zbavit prezidentské funkce, tentokrát kvůli rozhovorům s ukrajinským prezidentem ohledně syna Joea Bidena.
Soudce v New Yorku zablokoval plány americké vlády na zpřísnění podmínek pro udělování zelených karet a Trumpův tým opustil ministr vnitřní bezpečnosti Kevin McAleenan. Funkci zastával jen šest měsíců poté, co letos v dubnu rezignovala ministryně Kirstjen Nielsenová.
Tohle všechno Američané nějak zvládnou, na politický cirkus jsou zvyklí. Pokud se však situace v Sýrii nevyřeší, budou umírat kurdští bojovníci i civilisté a Trump nijak nezasáhne, budou to považovat za velkou chybu. Navíc společně, protože v tomto názoru se na demokraty a republikány z velké části nedělí.
Omluva ve smyslu, že USA nemohou pořád řešit problémy cizích zemí nebo že vlastně nešlo zase o tolik vojáků, jen o pár desítek z pohraničí, zřejmě v tomto případě stačit nebude. V očích potenciálních voličů tento krok může mít daleko horší dopad než cokoliv před tím. A to i přesto, že každému už je jasné, že Trump nikdy nebude žádný diplomat, ale obchodník.