Koho porazí robot
Automatizace ohrožuje 40 procent pracovních míst v Česku
Martin Petříček
Téměř třetina pracovních míst by v následujících letech mohla celosvětově zaniknout v souvislosti s robotizací. Analýza poradenské společnosti PwC ukazuje, že Česko patří spolu s Německem, Francií či Slovenskem do skupiny zemí, kde mohou roboti „obsadit“větší počet pozic. V Česku může do poloviny 30. let zaniknout 40 procent pracovních míst.
Rutinní práce na vymření
Z dosavadní praxe v podnicích i z většiny relevantních studií plyne, že robotizace bude mít největší dopad na profese ve finanční či účetní oblasti nebo v administrativě. Tedy všude, kde jde o rutinní práce. A pochopitelně také ve výrobě, kde nastupují samořízené modernější stroje. Celosvětová analýza PwC ukazuje, že ve výrobě může po roce 2030 zaniknout až 45 procent míst, v Česku je to až 55 procent. Naopak ve vzdělávání je to jen 9 procent, v Česku 10 procent.
„Samotná automatizace nemusí mít za následek snižování počtu zaměstnanců, ale jednoznačně přináší zvýšené nároky na dovednosti zaměstnanců a změny stylu i formy práce s cílem zvyšování produktivity,“upozorňuje partner poradenské společnosti PwC a expert na změny na trhu práce Peter Chrenko. A dodává, že firmy budou muset věnovat více úsilí vzdělávání zaměstnanců a zároveň pracovat s flexibilnějšími pracovními „úvazky“.
O tom, že digitalizace nemusí pro zaměstnance představovat hrozbu a nutně ohrožovat pracovní místa, ostatně mluvili minulý týden na strojírenském veletrhu v Brně i samotní zaměstnavatelé. Často – a to v různých oborech – ji berou jako způsob, jak se vypořádat s nedostatkem zaměstnanců.
„V digitalizaci, s níž jsme začali už před několika lety, jsme se zaměřili na nákladovost. Ale kvůli ní jsme nepropustili ani jednoho člověka. Došlo sice k reorganizaci, ale všem jsme nabídli rekvalifikace,“říká výrobní ředitel a prokurista společnosti Bekaert Petrovice Adam Liška.
„Narazili jsme na hranice růstu, postrádáme až sto zaměstnanců. Pomůže nám jen digitalizace. Již nyní počítáme s rekvalifikacemi a nabízíme roční program. Umožní nám to převádět pracovníky na jiná místa,“říká šéf společnosti Brose CZ Niclas Pfüller.
Střední škola už nestačí
Podle studie PwC by automatizace mohla nejčastěji ovlivnit lidi se základním či středním vzděláním. Ostatně navazující průzkum ukazuje, že více než třetina dospělých, kteří ukončili své vzdělání střední školou, tvrdí, že si později nenašli cestu ke studiu digitálních technologií. Mezi těmi, kdo ve studiu pokračovali, je to jen 17 procent.
Běžní pracovníci nicméně podle PwC nevnímají nástup automatizace negativně. S tím, že rostoucí digitalizace ovlivní jejich práci, kalkuluje 53 procent dotázaných. Negativně tuto skutečnost vnímá jen 28 procent z nich. Naopak 61 procent dotázaných uvedlo, že si od automatizace slibují usnadnění své práce.
Například společnost ABB začala před třemi lety ve svých továrnách zavádět kolaborativní roboty pro spolupráci s lidmi bez ochranných prostředků. „Lidé začali mít zájem o práci s roboty, dostávali vyšší mzdu než ostatní a jsou spokojenější,“říká šéfka ABB v Česku Tanja Vainio.
„Česko má velký nevyužitý potenciál, který se dá otevřít, když povedeme stávající zaměstnance k rozvoji digitálních dovedností, dalšímu učení. Nejnižší míra nezaměstnanosti a nedostatek požadovaných dovedností dnes představuje spíše hrozbu, protože zaměstnanci mohou často odcházet za lepší nabídkou, aniž by na sobě pracovali,“říká Chrenko.
Podle něj se stává, že firma často investuje do nových technologií, ale již nedá peníze na vzdělání zaměstnanců, aby jim pomohla nové nástroje vysvětlit. „Pracovníci pak fungují neefektivně postaru, aniž by to přiznali a někdo se o to zajímal,“dodává Chrenko. celkem
1. vlna (po roce 2020)
2. vlna (druhá polovina
20. let)
3. vlna (do poloviny
30. let) základní
1. vlna (po roce 2020)
2. vlna (druhá polovina
20. let)
3. vlna (do poloviny
30. let)