Revoluce za časů cenzury
Návštěvníci expozice na Letné si připomenou, jak média informovala o dění v listopadu 1989
Kristína Paulenková
LETNÁ Projev Václava Havla, skandování protestujících na Letenské pláni, písně Karla Gotta, ukázky vysílání rozhlasu i televize z období sametové revoluce, ale také diskuse v divadlech či vznik Občanského fóra zachycuje výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu.
Expozice přibližuje svět médií před rokem 1989 a to, jak komunikační kanály o revoluci informovaly. Na jednom místě návštěvník vidí informace, které v listopadu 1989 přinášela oficiální televize, dále si může prohlédnout záběry z ulic a také zákulisí Občanského fóra.
Pavilon naproti stadionu Sparta, ve kterém návštěvníci najdou multimediální a prostorové instalace, projekce, fotografie a komiksy, bude stát na Letné do konce listopadu. Výstava je otevřená pro veřejnost denně od 14 do 18 hodin do 30. listopadu.
Výstava vrcholí 25. listopadem, kdy se udála největší demonstrace v dějinách této země. „Do té doby se informace k veřejnosti dostávaly pokoutními cestami,“upozorňuje kurátor výstavy Pavel Štingl z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha, která projekt připravila. Obrovskou manifestaci totiž z Prahy vysílala Československá televize a tím konečně oficiálně informovala veřejnost mimo Prahu o velkých protestech v metropoli. „25. listopad jsme prohlásili Dnem pádu cenzury,“říká Štingl. Do té doby se lidé z nejrůznějších koutů Československa dozvídali o událostech především neoficiálními kanály.
Havel i Husák na stadionu
V rámci výstavy se bude konat sedm veřejných diskusí. Těch se zúčastní hosté, kteří se v prostoru médií pohybují dlouhá léta, a to například francouzský politolog Jacques Rupnik, novináři Jan Bumba či Lída Rakušanová, herečka Magda Vášáryová či lidé z politiky, jako Petr Pithart a Michael Žantovský.
Protože je pro organizátory výstavy klíčový zmíněný 25. listopad, kdy pomyslně padla v Československu cenzura, na venkovní části tribuny stadionu AC Sparta se v tento den objeví obrazovka s dobovými záběry, z nich promluví například Václav Havel či Gustáv Husák.
Česká televize také od 24. listopadu do následujícího dne změní vysílání druhého programu a bude vysílat převážně trezorové filmy.
Organizátoři připomenou výročí Velké říjnové socialistické revoluce. „Chystáme workshop o politickém plakátu, protože ten den chceme vyhlásit mezinárodním dnem nástěnek,“popisuje Štingl.
Součástí expozice je také cyklus fotografií Jaroslava Krejčího. Tento divadelní fotograf nafotil v revolučním období zhruba tři tisíce fotek. Zachycuje dění skrze tehdejší osobnosti, jako jsou Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl.
Jeho snímky přibližují také atmosféru v divadlech, odkud putovali herci a studenti republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala.
V roce 2002 Krejčího ateliér vytopila povodeň a kvůli tomu jsou vystavované fotky poničené, což jim dodává jakousi patinu. „Je to memento toho, jak je potřeba historii uchovávat,“říká Štingl. Vysvětluje tím i název této části výstavy, který zní Křehkost paměti.
Dobovou techniku a dokumenty zapůjčila také Česká tisková kancelář. Do roku 1989 byla ČTK plně pod kontrolou státu, což se v jejím zpravodajství projevilo i bezprostředně po potlačení studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989. „Nebývalou otevřenost v referování o dění na Václavském náměstí projevila ČTK poprvé 20. listopadu 1989, což neušlo pozornosti zahraničních médií, například agentury Reuters,“uvádí současná šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.
Pro školy
Výstava sice pomyslně končí třicet let starými záběry z největší demonstrace v dějinách Česka, její ambicí je však přinést přesah do dnešní doby. I proto vyhradili organizátoři dopolední návštěvní hodiny školám.
Žákům má výstava přiblížit to, jak se vzedmula revoluce bez internetu a sociálních sítí. Zájem škol je velký. „Výstava je výzvou k mediální výchově,“doplňuje Štingl. Expozice totiž upozorňuje i na to, že v Česku neexistuje ucelená mediální výchova na školách.
„Chceme, aby se studenti přenesli do současnosti. Tady na Letné v podstatě padla cenzura, padl režim a je to místo paměti. Nyní je na čase se bavit o současných médiích, a jak jsme si tu svobodu slova uchovali,“říká Štingl.
Výstava ve svém závěru upozorňuje na fake news a na společnost, která má dnes mnohdy spíše až příliš mnoho informací, a je potřeba se v nich naučit správně orientovat.