Lidí s alzheimerem dramaticky přibývá
Demencí je postiženo přes 160 tisíc Čechů. Nemocných rychle přibývá a péče o ně přesahuje možnosti sociálních zařízení. Stát se snaží najít řešení.
PRAHA Když si Petr K. loni na dovolené zapnul telefon, měl několik nepřijatých hovorů od své matky. Okamžitě volal zpátky. Ukázalo se, že žena upadla a dva dny ležela doma. „Volal jsem záchranku. Vylomili dveře a dovezli ji do nemocnice,“popisuje mladý muž. Seniorka tam strávila několik měsíců, během kterých u ní propukla středně těžká demence.
Nemoc projevující se zapomnětlivostí, obtížemi s řečí a orientací postihuje jednoho z pěti lidí starších 80 let a každého druhého nad devadesát. U nás jí trpí 102 tisíc lidí a asi 60 tisíc o ní neví. Jenže situace se má zhoršovat a dle odhadů by se počet nemocných mohl do roku 2050 zdvojnásobit.
Sociální zařízení na to však nejsou připravená. „Podle mého názoru chybějí zejména terénní služby a v některých oblastech včetně Prahy i služby ústavní a další,“říká předsedkyně České gerontologické společnosti Iva Holmerová.
Domácí péče
Aby bylo nemocné později kam umístit, musel by se podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR počet lůžek v domovech se zvláštním režimem zvýšit na 38 tisíc a v domovech pro seniory na 90 tisíc. Teď jich je sotva polovina a na místo se čeká i roky, a starat se tak musí rodina a příbuzní.
Řešením se už zabývá ministerstvo zdravotnictví, jež vidí východisko v péči v domácím prostředí. Posílit by tak měla i ambulantní a komunitní péče.
Testování nového systému by mohlo začít už příští rok. Terénní týmy složené z různých odborníků by za pacienty dojížděly domů v závislosti na fázi nemoci a možnosti rodiny. „Osobně si myslím, že vytvoření sítě terénních služeb je jediná cesta, jak situaci řešit. Ukazuje se, že doma je to co do kvality života lepší a méně nákladné,“říká předseda výboru pro reformu psychiatrické péče na ministerstvu zdravotnictví Ivan Duškov.
Miroslava D. z pražské Michle byla čiperná ještě ve svých pětaosmdesáti letech. Celý život aktivně sportovala, vyhledávala společnost, bavila se. Pak se její duševní stav začal prudce zhoršovat. Byla zmatená, pletla si vnuky, ztrácela se při cestě na nákup. Rodina jí proto sehnala mladou pečovatelku. Jenže jednoho dne na ni Miroslava vytáhla nůž. Domnívala se, že ji dívka přišla vykrást. Péči musela převzít dcera, přestože sama pracovala. Časem jí však došly síly.
Se štěstím sehnala pro maminku místo v soukromém alzheimercentru. Ale tam si řekli o 800 korun na den. Státní příspěvek k tomu.
Vyhrocenou situaci v terénu, kvůli chybějícím místům ve specializovaných státních i soukromých zařízeních, potvrzují data. „Reálný počet čekajících seniorů trpících demencí (na umístění v zařízeních se speciálním režimem – pozn. red.) je dle našich odhadů okolo šesti tisíc,“vypočítává prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký. Pokud se přičtou i čekatelé do domovů pro seniory, dosahuje podle Horeckého jejich počet až patnácti tisíc.
Podle závěrů České alzheimerovské společnosti z roku 2016 šestnáct procent z celkového počtu nemocných demencí žije v domovech pro seniory a jen devět procent v domovech se zvláštním režimem. Většina rodin se tak o své nemocné stará sama. V Česku se počet lidí, o které se starají tito „neformální“pečovatelé, odhaduje na sto tisíc, přičemž o každého pacienta pečují dva až tři lidé. Fenomén takzvané sendvičové generace, „slisované“mezi péči o děti a staré nebo nemocné rodiče, se tak stále výrazněji prohlubuje.
Nemoc lékaři nezastaví
Alzheimerova choroba se nedá vyléčit. Lékaři ji umějí jenom zpomalit, zčásti může pomoci trénink paměti. Zásadní ale je nemoc odhalit včas. „Je celosvětová snaha posunout diagnózu do co nejčasnějších stadií. Léky, takzvaná kognitiva, působí na buňky, které ještě nejsou poškozené, aby lépe fungovaly. Neléčí sice příčinu, ale mají prokazatelný účinek na míru postižení, poruchy chování i soběstačnost,“vysvětluje Roberta Rusina z neurologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou, která je nejčastější příčinou demence, narůstá s věkem. Nejprve pacienta trápí zhoršená krátkodobá paměť, pak se přidávají stále častější problémy s vyjadřováním a časovou orientací. Později mají lidé potíže i při běžných činnostech, jako je oblékání či nákup potravin. V pokročilejší fázi už se nedokážou sami najíst a trpí poruchami chování.
„Za posledních patnáct let se bohužel neobjevil žádný nový lék s prokazatelným efektem a v blízké době se to ani neočekává,“dodává Robert Rusina.
Test demence u praktika
Podle odhadů má počet lidí trpících demencí vzrůst do roku 2050 na bezmála čtyři sta tisíc, tedy více než dvojnásobně oproti dnešku. Ministerstvo zdravotnictví řešení počínající krize nevidí v nových budovách pro nemocné, ale v posílení speciální domácí péče, která by odlehčila jak nemocným, tak i jejich rodinám. O pacienty trpícími demencí by se staraly týmy složené z různých odborníků přímo u nich doma. Četnost návštěv by závisela právě i na tom, jestli pacient žije sám, nebo s příbuznými, či v jaké fázi nemoci se právě dotyčný nachází. „Pokud ale pacient ještě může, docházel by i sám do psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí,“doplňuje Ivan Duškov, předseda ministerského výboru pro zavádění reformy psychiatrické péče. Upozorňuje však, že to nepůjde dělat u všech nemocných.
Už nyní se o pacienty s alzheimerem mohou starat zčásti sestry domácí péče, omezení je však v tom, že smějí vykonávat jen zdravotnické úkony. Paměťová cvičení, zápisy úkolů do kalendáře, oblékání či krmení je už na pečovatelce či rodině.
Pomoct zlepšit život s demencí má i včasná diagnóza. S tím mají pomoci už od ledna praktici. S pacienty staršími 65 let budou nově vyplňovat při preventivní prohlídce jednoduchý test, který ukáže možnou poruchu kognitivních funkcí.
Za posledních 15 let se neobjevil lék s prokazatelným efektem.