Vlky bude možné střílet
Po bobrovi zřejmě přijde na řadu vlk. Jeho stále častější výskyt působí lidem problémy.
Vlci se v Česku opět budou moci střílet. Ovšem pouze výjimečně, pokud budou ohrožovat lidi nebo opakovaně napadnou domácí zvířata v zabezpečené ohradě. Ministerstvo životního prostředí připravuje nová pravidla, za nichž bude vlk nadále na našem území chráněn. Zejména myslivci volají po regulaci vlků, naopak ochránci na ně nedají dopustit.
Nová pravidla pro výskyt šelmy v tuzemsku má nastavit Program péče o vlka, na němž ministerstvo životního prostředí pracuje od loňského roku. Zvíře, které se postupně vrací do české krajiny, se totiž dostává do křížku s farmáři. Dáví jim ovce a další hospodářská zvířata, napadení člověka hlášeno nebylo. Program má nastavit opatření, aby tu vlci mohli žít a zároveň aby škodili co nejméně.
Podstatou takových opatření je na jedné straně odškodňování farmářů, které funguje již dnes, a na druhé straně nově možný odstřel vlka. „Pracujeme na metodice vyhodnocování takzvaně nápadně se chovajících vlků vůči člověku, kteří by mohli představovat potenciální nebezpečí, a problematických vlků, kteří opakovaně překonávají kvalitní ochranná opatření na zabezpečení stád. U takových jedinců lze uvažovat o jejich odstranění z populace,“uvedla Karolína Šulová, mluvčí Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK), která spadá pod ministerstvo životního prostředí a má programy péče o zvláště chráněné druhy živočichů na starosti.
Tyto druhy stát chrání a zároveň vyplácí za jimi způsobenou újmu odškodnění. Loni to za tuto skupinu zvířat činilo 29,6 milionu korun. Peníze dostávají majitelé farem a rybníků, to v případě vydry a bobra.
Český program péče o vlka vzniká obtížně, protože dotčeným stranám se nedaří dohodnout. Myslivci volají po odstřelu. „Potřebujeme, aby AOPK stanovila únosné stavy vlka pro Českou republiku. Je to citlivé téma zvláště ve vztahu k zemědělcům a stává se to politikem v celé kontinentální Evropě. Ve Francii, Německu, Polsku je obrovský tlak na povolení odstřelu vlků z důvodů škod,“říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle Janoty by mohla nastat podobná situace jako v případě ochrany bobra, u něhož AOPK s povolením odstřelu váhala. Nyní je možný v 37 lokalitách a jejich počet bude patrně růst, protože bobr se šíří příliš rychle zejména do rybníkářských oblastí.
Vlk nečekaně vadí i lesníkům. „V místech výskytu vlků se zvyšují škody způsobené spárkatou zvěří na porostech a nově vysázených sazenicích stromků. Vlivem stresu, malého životního prostoru a nudy začíná dělat mnohonásobně větší škody. Navíc jsou i méně účinná ochranná opatření jako repelenty či oplocenky, ty vystresovaná zvěř hnaná vlkem daleko více poškozuje,“uvádí Kamil Zahradník, ředitel Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu ve Vážanech u Vyškova.
Nezisková organizace Hnutí Duha návrat vlka do české krajiny vítá a proti odstřelu vystupuje. Tvrdí, že vlk pomáhá přirozeně redukovat přemnoženou spárkatou zvěř, která okus způsobuje. Připouští, že škody způsobené farmářům vlkem narůstají, ale podle Miroslava Kutala nikoliv dramaticky. „Zabit byl zlomek z celkového počtu chovaných zvířat. Celkový dopad na hospodářství to nemá, menší chovatelé si to mohou oplotit elektrickým ohradníkem... nebo žádat i o dotace ve výši 100 procent na některá opatření,“uvádí ekolog.
Majitelé hospodářských zvířat ohrožovaných vlky s tím nesouhlasí. Na ovčí farmě v Šonově na Broumovsku zaútočili vlci letos na přelomu května a června. „Zabili nám tři ovce a dalších 33 jsme kvůli stresu z útoku museli utratit, měly neléčitelný zánět vemene. Dalších 20 ze stejného důvodu přestalo dojit. Jsme teď na třetinovém příjmu a jednáme se státem o kompenzacích,“říká majitelka farmy Monika Menčíková, která škodu odhaduje na téměř 900 tisíc korun. Vlk se podle jejích slov dokáže dostat i do vysoce zabezpečených ohrad.
V souvislosti s odstřelem vlků padl včera důležitý rozsudek u soudního dvora Evropské unie. Ten v reakci na finskou stížnost upřesnil výjimky ze směrnice o ochraně přírody a ohrožených druhů tak, že je možné vlky usmrcovat, ale místní úřady musí důkladně zdůvodnit cíle takového odstřelu a vědecky doložit, že neexistuje žádná jiná možnost, jak konfliktní situaci vyřešit. Zabíjení těchto druhů včetně vlků je totiž zakázané v celé Unii, zvláštní pravidla si při svém vstupu do EU vyjednalo pouze Slovensko.