Konečné razítko pro tunel Blanka
Celkový účet za nepostradatelný tunelový komplex se vyšplhal na téměř 42 miliard korun.
Po čtyřech letech zkušebního provozu a 135 milionech projetých aut se dočkal nejslavnější český tunel Blanka kolaudace. Po dvou desetiletích příprav, stavby a proinvestovaných 42 miliardách získala kontroverzní stavba poslední razítko. „Nastupoval jsem do funkce s tím, že dlouhá a pro Pražany mnohdy nepříjemná kapitola tunelu Blanka se musí co nejdříve uzavřít. A to se nám dnes podařilo,“řekl náměstek pražského primátora Adam Scheinherr.
Příběh tunelu Blanka je příběhem předražené a opožděné stavby, kterou však řidiči vzali na milost. Těžko si dnes někdo dokáže představit, že by Prahou místo za několik minut jízdy pod městem popojížděl po povrchu – přeplněnou Patočkovou nebo Veletržní. Loni v dubnu byl kvůli závadě na technice uzavřen a metropoli okamžitě ucpaly kolony.
Tunelový komplex Blanka je ale jen jednou ze součástí Městského okruhu, který vzniká od 80. let minulého století. Provází ho od samého počátku řada spekulací, legend a teorií. Jednou z nich je i hledání záhadné Blanky, podle které měl být pojmenován.
Projektantova sekretářka? Ne...
Zatímco někdo je přesvědčen, že je to podle Blanky z Valois, manželky Karla IV., jiní hájí teorii, že je to podle sekretářky nebo manželky projektanta tunelu.
Vysvětlení je však mnohem prozaičtější, existovaly tři varianty označené počátečními písmeny městských částí, přes které vedla právě ona odlišná část trasy. A toto označení projektanti překřtili dívčími jmény – Dana přes Dejvice, Hana přes Holešovice a Blanka pod Bubenčí. „Za celým příběhem je pouze snaha několika dopravních odborníků usnadnit si vzájemnou komunikaci,“vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Smlouvu s Metrostavem na stavební část tunelu podepsal v říjnu 2006 tehdejší primátor Pavel Bém (ODS). Tunel měl vyjít na zhruba 21 miliard korun, dalších pět miliard korun měly stát technologie, zbylé peníze byly určeny na výkup pozemků. Stavba měla být hotova v roce 2011.
Když se vsadí primátor
Bém se dokonce veřejně vsadil s aktivisty ze spolku Auto*Mat o veřejně prospěšné práce, že se stavba neprodraží a vyjde na 26,7 miliardy. Cena postupně rostla, dnešní odhad ceny je někde kolem 42 miliard korun. Pavel Bém si však podle Auto*Matu prohranou sázku nikdy neodpracoval.
Levný není ani provoz tunelu, ročně přijde Prahu zhruba na 150 milionů korun. A proč kolaudace trvala tak dlouho? Čtyřletý zkušební provoz měl vychytat nedostatky a pomoci zautomatizovat správu a údržbu tunelů.
Za tu dobu se v tunelu staly čtyři stovky běžných nehod a jeho obsluha musela řešit i kuriózní situace. Třeba zatoulaného psa nebo maminku, která si s kočárkem vyšla do tunelu na procházku.
Propad, krize, soud
Stavbu provázela řada problémů. Hned třikrát se při ražbě tunelu propadla půda, zpomalila ji i ekonomická krize či výměna promočených kabelů. Nejdelší skluz Blanka nabrala v listopadu 2013, když téměř dokončený projekt primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) označil „za černou stavbu“. Rozhodčí soud ale potvrdil, že smlouvy jsou platné, a nařídil společnosti Metrostav dokončit Blanku a Praze zaplatit dlužné faktury vůči stavební firmě. Tunel nakonec slavnostně otevřela až Hudečkova nástupkyně Adriana Krnáčová (ANO) v září 2015.
Některé soudy a arbitráže stále pokračují.
Příběh tunelů nekončí
Na komplex Blanka má navázat soubor tří staveb, které dokončí Městský okruh. Délka připravované části je 8,8 kilometru, se samostatnou stavbou Libeňské spojky pak 10,2 kilometru. „Optimistický předpoklad zahájení pokračování Městského okruhu jsou roky 2023 či 2024. Dokončen by byl po roce 2030,“odhaduje Scheinherr. A náklady? Opět v desítkách miliard.