Nobelova cena za boj s chudobou
Úmrtí dětí lze předejít bez velkých finančních nákladů, zjistila trojice oceněných ekonomů
František Strnad
STOCKHOLM Nobelovu cenu za ekonomii letos získala trojice vědců Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer. Prestižní ocenění obdrželi „za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě“.
„Naším cílem je bojovat s chudobou na základě vědeckých poznatků,“uvedla přes telemost Esther Duflová. Šestačtyřicetiletá Francouzka je druhou ženou v historii, která se cenou za ekonomický přínos může pochlubit, a zároveň nejmladším oceněným ekonomem.
„Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou,“uvedla akademie v prohlášení. Ocenění ekonomové si v rámci odměny mezi sebou rozdělí devět milionů švédských korun (21,4 milionu Kč).
Podstatnou část vědecké práce tří ekonomů tvoří rozdělení problémů na dílčí otázky, na které lze srozumitelně odpovědět. V hodnocení zdravotního stavu dětí je podle zmíněné metody například nutné přihlížet k faktorům, jako je přístup ke zdravé výživě, možnost vzdělávání, dostupnost zdravotní péče nebo financí.
Trojice ekonomů podle akademie ukázala, že tyto dílčí problémy se nejlépe řeší na základě pečlivě navržených experimentů mezi lidmi, kterých se daný problém nejvíce dotýká.
„Navzdory velkým zlepšením zůstává chudoba ve světě jedním z nejnaléhavějších problémů,“uvedla akademie. Žije v ní stále více než 700 milionů lidí po celém světě, v průměru pět milionů dětí ročně umírá na nemoci, kterým by se mohlo předejít, aniž by to vyžadovalo vysoké náklady.
Manželé Abhijit Banerjee a Esther Duflová působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT), Kremer na Harvardově univerzitě.
Poslední jmenovaný v polovině devadesátých let provedl experimentální výzkum v Keni, na jehož základě demonstroval, jak lze vylepšit vzdělávání v zemi. Podobné výzkumy trojice ekonomů později analogicky aplikovala na problémy v dalších zemích. Jejich experimentální výzkumné metody nyní dominují pomoci rozvojovým ekonomikám.
Američané převažují
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (Sveriges Riksbanks pris i ekonomisk vetenskap till Alfred Nobels minne), běžně označovaná jako Nobelova cena za ekonomii, se udílí od roku 1968. Alfred Nobel ji však ve své závěti nezmínil. Zavedla ji Švédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku v roce 1969.
Mezi laureáty ceny za ekonomii patří Friedrich A. Hayek, Milton Friedman nebo Paul Krugman. Nejvíce Nobelových cen za ekonomii putovalo do Spojených států. Loni si toto prestižní ocenění odnesl Skot Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství.