Klimatické hnutí je prý málo multikulti

LONDÝN Protesty klimatického hnutí Extinction Rebellion (XR, Vzpoura proti vyhynutí) pokračují ve světě druhým týdnem a jejich razance zatím zůstává za očekáváním organizátorů. V ulicích jsou spíše jen stovky demonstrantů.

A k tomu přibyl druhý problém. Hnutí se najednou musí bránit výtkám, že je až příliš elitářské a málo „různorodé.“

Fotky ze současných protestů skutečně vypadají, jako by ilustrovaly studentská hnutí ze 60. let. Jen sem tam nějaké tmavé tváře.

Dokládají to i policejní statistiky. Jenom jeden z deseti zatčených aktivistů v Londýně nebyl bílý, v britské metropoli mají přitom čtyři z 10 obyvatel cizí původ.

Imigranti na evropských předměstích totiž většinou mají jiné starosti. Potýkají se se sociálním vyloučením a kriminalitou. Záchrana planety pro ně není tak naléhavým tématem jako třeba večerní útoky mladistvých vyzbrojených noži.

Hnutí XR tak čelí pochybnostem, zda je schopno oslovit „různorodé komunity“, zda se nedopouští chyb v komunikaci s veřejností.

„Zelené hnutí čelí výtkám, že je příliš bílé, že se zajímá více o fotogenické vymírající druhy než o realitu, ve které ekologické škody sledují existující linie rasy a chudoby,“napsal časopis New Statesman s tím, že lidé s imigračními kořeny jsou nuceni žít v mnohem horším životním prostředí.

Pro hnutí je to nepříjemná šmouha na jeho pečlivě budovaném obrazu korektní síly, která se snaží oslovit co nejširší segmenty společnosti. Co tedy s tím?

Britský list The Guardian připomíná, že problém se pojí obecně se všemi podobnými ekologickými aktivitami, označovanými společně jako „ghetto bílé střední třídy“.

Hnutí XR založila v loňském roce přibližně stovka akademiků, v jejichž čele stáli Roger Hallam, Gail Bradbrooková a Simon Bramwell. Klade si za cíl především vyhlášení stavu klimatické nouze a dosažení uhlíkové neutrality.

Britská environmentální aktivistka Guppi Bola soudí, že prostředí ekologických think-tanků a ochranářských organizací je značně izolované, nepřístupné lidem jiné než bílé barvy pleti. „Postrádají inkluzivní vnímání,“stěžuje si Guppi Bola. Ekologičtí aktivisté se například scházejí po hospodách, což podle ní může působit naprosto nepřijatelně na věřící muslimy.

Pro „barevné“aktivisty je také obtížné pochopit lehkost, se kterou se nechávají demonstranti zatýkat. Je to jedna z hlavních zbraní hnutí, nebát se zadržení. Pro imigranty je to ale jiné. „Věřím tomu, že se mnou, černoškou, budou policisté určitě zacházet jinak než se čtyřicetiletým bělochem,“je přesvědčena jiná aktivistka Daze Aghaji.

Hnutí XR se snaží tyto „nedostatky“řešit alespoň tím, že své sympatizanty z řad imigrantů prosazuje do dobře viditelných pozic mluvčích. „Musíme otevřít hnutí širokým skupinám sympatizantů, ale je to stále velmi těžké,“říká aktivista Kofi Mawuli Klu, který přišel do Británie z Ghany.