Katalánsko: nezávislost 2021?
Čtvrtým dnem včera pokračovala občanská vzpoura v katalánské metropoli Barceloně. Zažehly ji tvrdé rozsudky pro tamní politické vedení.
BARCELONA Demonstranti stojí za hořícími barikádami, proti kterým létají gumové projektily policistů. Ulice Barcelony zaplnily násilné protesty, které téměř zastavily život v katalánské metropoli.
Odmítají je přitom i odpůrci Madridu. „Nechceme tuto vlnu násilí, mělo to okamžitě skončit,“prohlásil šéf katalánské vlády Quim Torra. Vyslovil se pro další referendum o nezávislosti, jež by podle něj mělo přinést samostatnost v roce 2021.
Ohledně násilností vyslovil podezření, že se do řad demonstrantů infiltrovali provokatéři, kteří chtějí katalánské hnutí poškodit.
Vzduchem sviští Molotovovy koktejly i kamení. Zraněno bylo přes 200 lidí, více než tři desítky jich byly zadrženy. Demonstranti blokovali provoz v hlavních ulicích a také na barcelonském letišti El Prat.
Předvolební boj
Rebelii zažehly vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti z roku 2017. Nejvyšší trest, 13 let vězení, dostal bývalý vicepremiér regionální vlády Oriol Junqueras.
Vyslovil se pro zklidnění bouřlivých protestů, podobně jako dalších osm odsouzených politiků, kteří prohlásili, že „násilí Katalánsko v žádném případě nereprezentuje“. Napětí přitom stoupalo úměrně tomu, jak se blížilo dnešní datum, kdy se mají ke stávce studentů připojit regionální odborové svazy.
Protesty vyvrcholí. A nikdo si není jistý, zda se dramaticky nevyhrotí i násilné střety s policií. Vyústění katalánské protestní vlny bude klíčové pro socialisty, kteří stojí v čele dosluhující vlády v Madridu.
Premiér Pedro Sánchez je ve vztahu ke Katalánsku o poznání umírněnější než jeho předchůdci, pravicoví lidovci. Ti v kampani k blížícím se listopadovým volbám vystupují jako tvrdí zastánci španělské jednoty a snaží se Sáncheze vykreslit jako příliš mírného a lavírujícího politika.
Sánchez se teď snaží takový dojem rozptýlit rezolutními slovy, že „španělská ústava musí být za všech okolností respektována“.
Sánchez je v volbách stále favoritem, útoky pravice mu ale mohou ubrat hlasy, takže by nakonec obtížně hledal vládního partnera. Opakovalo by se tak vleklé vyjednávání, které následovalo po posledním dubnovém hlasování.
Sváry s Madridem
V Katalánsku, s jeho bohatou ekonomikou, bují odpor k Madridu už desítky let. Čerstvé emancipační snahy sedmimilionového regionu se odvíjejí od dva roky starého referenda za nezávislost. Pro ni se vyslovilo zhruba 90 procent hlasujících, účast ale dosáhla pouze 42 procent. Katalánský parlament nejprve vyhlásil nezávislost. Madrid ji ale odmítl, následně převzal kontrolu nad neklidným regionem a vzpurné politiky pak uvěznil.
V prosinci 2017 se konaly volby, ve kterých získaly opět většinu separatistické strany. Ty dnes v Katalánsku vládnou.