Proč Jan Hlaváč hraje za Slavii
Jan Hlaváč ve 43 letech stále hraje a plánuje trenérskou kariéru: Hokej je droga
Jaroslav Tomas
Naposledy odehrál kompletní sezonu před šesti lety, loni dokonce nenastoupil v žádném soutěžním utkání. Hokeje se přesto pořád nechce vzdát. Dvojnásobný mistr světa Jan Hlaváč se vrátil z Floridy, kde dlouhodobě žil, a ve 43 letech válí v první lize za Slavii.
Vy, dlouholetý sparťan?
Jsem kmenovým hráčem Vrchlabí, kterému chci společně s Jardou Bednářem, Petrem Sýkorou nebo Jirkou Vašíčkem pomoct do první ligy. Hrajeme jen dvakrát týdně, slovo dalo slovo a já se domluvil se slávistickým koučem Milošem Říhou mladším, že jim pomůžu. A že jsem sparťan? Já to tak neberu, ale moji kamarádi mi to dali sežrat.
Co jste si vyslechl?
Takové srandy. Já Slavii nevnímám jako takového rivala od doby, co spadla z extraligy. Jdu do toho s tím, že chci hrát dobře. Vadí mi, když mi to nejde.
Hokej je pro vás droga, viďte?
Je. Vždyť je to skoro sedm let, co jsem odehrál celou sezonu. Od té doby jsem vždycky naskakoval na pár zápasů a je to poznat. Na druhou stranu díky tomu nejsem tak opotřebovaný a hokej mě pořád baví. Nechci se vzdát toho adrenalinu a napětí před zápasem, to člověk nikde jinde nenajde.
V minulé sezoně jste neodehrál ani zápas. Jak jste se udržoval?
Na ledě jsem nebyl skoro vůbec, ale na svůj věk jsem dost makal na suchu – minimálně obden. Baví mě to. Když nic nedělám, tak mě všechno bolí, takže se hýbat musím. Navíc jsem musel zhubnout, protože jsem měl už 95 kilo. Teď mám o pět kil méně, bez toho bych měl problém s bruslením.
Budete hrát do padesáti jako Jágr?
Jarda je terminátor. Viděl jsem jeho fotku z Vegas a je neskutečný. Takové svaly nikdy neměl! Já nemám tolik času, abych se o sobě tolik staral, ale budu zkoušet hrát, co to půjde. Až budu trapný ve Vrchlabí, tak to zabalím.
Co vůbec na Jágra říkáte, že má v sobě pořád touhu hrát na nejvyšší úrovni? Chápete to?
Trošku jo. Myslím, že pro něj je hokej všechno. Ale že bude hrát až takhle dlouho, to jsem si nemyslel. Až ho uvidím, tak mu musím poblahopřát, protože co jsem viděl, tak hrál výborně. Byl nejlepší na ledě. A jsem si jistý, že kdyby tam nebyl, Kladno zápasy s Libercem a Plzní neotočí. Vždycky to poblázní.
Je to i inspirace? Jágr také dlouho nehrál a teď se vrátil...
Já a extraliga? To bych musel trénoval s extraligovým týmem, abych se přehodil na vyšší tempo. Chvilku by to trvalo a nevím, jestli bych to zvládl. Ale jo, když on bude hrát do padesáti, tak já do pětačtyřiceti.
A co když bude chtít překonat Gordieho Howea, který hrál do 52?
Ha ha, uvidíme, ale je to dost možný. On je soutěživý. Já jsem teď rád za šanci ve Slavii. Chtěl bych ji vidět zpátky v extralize, ale v nejbližší době to asi nebude.
Co říkáte na Spartu, která by mohla po letech bojovat o titul?
Přeju jí. Je tam nové vedení, udělali dobré nákupy a věřím, že si to sedne a budou vyhrávat. Jsem často ve spojení s Jardou Hlinkou, takže to rozebíráme.
Láká vás trénování?
Jo, v Americe jsem vedl děti i mládež. Už o hokeji přemýšlím jinak i jako hráč. Řeším systémy a taktiky. Je to nevděčné řemeslo, ale taky hrozně zábavné. Zastávám ale názor, že je potřeba se vypracovat od píky, ne jít rovnou k áčku, byť je to běžné i v Americe.
Jaký budete kouč?
Klidný. Viděl jsem dost vyblázněných trenérů a vím, že pod tlakem se některé děti rozsypou. Nejsou schopné hrát. Viděl jsem rozsypané i velké chlapy v NHL. Třeba když na někoho zařval John Tortorella. Byli hráči, kteří pod ním být nemohli, protože byli vyklepaní. Myslím, že klidnější přístup je lepší.
Berete to ze svého pohledu?
Jsou hráči, ze kterých tvrdým přístupem vyždímáte víc, ale většina potřebuje, aby se s nimi jednalo v klidu. Sám jsem Tortorellu poznal v Tampě, a i když mě na něj připravoval Vašek Prospal, tak jsem na prvním tréninku dostal vynadáno, že nemám zapnutý řemínek u helmy. Tak jsem si říkal: Dobrý, jsem tady správně. Nakonec jsem si na něj zvykl a měl ho dokonce rád, protože byl férový.
Začnete trénovat ve Vrchlabí?
Uvidíme, baví mě i malé děti, protože od šesti do deseti let je vývoj strašně důležitý. Aby se naučily dobře bruslit, hlavně techniku – pak už se to těžko srovnává.
Svazový šéftrenér Filip Pešán lpí na dovednostech. Je to klíč k úspěchu?
Asi jo, ale mně chybí spíš hokejové myšlení. Kluci dnes hodně lítají, umějí vystřelit, ale chybí jim timing, prohazovačka. Prostě hokejový cit, který měl Pavel Patera, ten byl v tomhle geniální. Je to tím, že děti dělají jenom hokej. Skončí sezona a dělají hokejové školy a chodí na bruslení místo toho, aby hrály fotbal. Vždyť Sidney Crosby hrál ještě na střední baseball. Díky tomu dá deset gólů za sezonu tak, že trefí puk ze vzduchu.
Dlouho jste žil na Floridě, vrátil jste se už natrvalo?
Já bych tu chtěl zůstat, domů mě to táhne, ale ještě tomu dáme čas. Letos jsme se vrátili z rodinných důvodů, o kterých bych se nechtěl bavit. Budeme tu rok a uvidíme.
Opravdu chcete měnit celoroční teplo za nepohodu tady?
Jo, obzvlášť ve Vrchlabí. Je fakt, že říjen a listopad jsou na Floridě nejhezčí. Tady to začne být hnus, ale já jsem Evropan a jsem zvyklý na čtyři roční období. Mám to tu rád.
Zmínil jste Crosbyho – pořád sledujete NHL?
Strašně, loni jsem viděl 70 zápasů Tampy. Momentálně je to hlavně o bruslení. Obránci jsou lepší bruslaři než útočníci, protože musí jet dopředu i dozadu. Někomu se to nelíbí, ale mně jo. Je na tom hezké, že ti kluci dokážou i v ohromné rychlosti udělat kličku, přihrát, zpracovat si puk.
V NHL jste strávil šest sezon, proč jich nebylo víc? Vždyť napo- sledy v Nashvillu jste měl dobrá čísla.
Tam mi dokonce nabízeli smlouvu, ale já se rozhodl pro Švédsko. Nelitoval jsem, protože jsem tam dostal mnohem víc peněz, což je docela srandovní. Mně se v Nashvillu líbilo, ale dávali mi míň než klukům ze čtvrté pětky. Bylo mi 32 let, tak jsme s Hlinkou šli do Linköpingu, kde trénoval Sláva Lener, a byla to jedna z mých nejlepších sezon. Kariéra v NHL se mi zkazila už dřív.
Kdy?
V New Yorku jsem měl výborné první dvě sezony, ale pak jsem šel do Philadelphie, kde jsem začínal víceméně znova. Pak jsem si řekl o trejd a nikde neměl takovou pozici. To je na dlouhé povídání, ale sám vím, že těch sezon mohlo být víc. I tak jsem spokojený.