Střídání času na věčné časy

Evropská unie chce zrušit dva časy. Politici se však nemohou dohodnout, zda ten jednotný bude letní, nebo zimní. To může celý projekt potopit.

BRUSEL Jednotný čas nabírá zpoždění. Vytyčený termín konce střídání letního a zimního času v roce 2021 je už v podstatě nereálný.

Důvody jsou dva. Evropané se rozdělili do dvou skoro stejně silných táborů – půlka chce zimní čas, druhá půlka letní. A zadruhé, letos byly evropské volby a ještě nevznikla nová Evropská komise, která by měla být tahounem této reformy.

„Možná bude změna času na programu rady ministrů druhého prosince, ale není to jisté. Bude se to asi posouvat za rok 2021,“odhadla tento týden na konferenci Petra Holubičková z ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy je vyjednavačem za Česko.

MF DNES v uplynulém týdnu oslovila nově zvolené poslance Evropského

parlamentu, kteří budou o časech finálně hlasovat, jaký mají názor. Zareagovalo jich několik desítek.

Někteří toho využili rovnou ke kritice a vytkli Unii i vládám jednotlivých zemí neschopnost se dohodnout. „Místo aby se tady myslelo evropsky, jako by to bylo přijímání nějakého společného časového eura, tak se tady uvažuje v národních hranicích, a to Evropskou unii občanům nepřibližuje,“napsal MF DNES německý europoslanec Helmut Scholz. Ten by se rozhodl pro zimní čas. „Volil bych stálý letní čas,“odpověděl naopak Hannes Heide, který v europarlamentu zastupuje Rakousko. Nejvíc odpovědí přišlo kromě českých europoslanců právě z Německa. Drtivá většina europoslanců je v anketě pro zrušení střídání časů. Takže aspoň na tom bude shoda i v povolebním Evropském parlamentu.

Česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová třeba navrhla vypsat o této otázce v Česku referendum.

Další osud dvojího času mají teď v rukou vlády a hlavně ministři dopravy včetně Vladimíra Kremlíka.

Ze soboty Ba Beděli se měBí letBí čas Ba zimBí. Přispíme si hodiBu.

České ministerstvo dopravy uspořádalo předevčírem seminář o zrušení změn času.

Mimo jiné tam promluvila Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd. Vystoupila se zevrubnou přednáškou o vnitřních biologických hodinách člověka. Na jejím konci byl jednoznačný závěr, že by měl být zaveden jednotný zimní čas.

Češi, příznivci letního času, myslí hlavně na to, aby bylo v létě dlouho vidět, když se o prázdninách griluje na chalupě, jenže tahle pohoda je podle Sumové trochu krátkozraká.

„Kdyby byl letní čas i v zimě, tak by se tma v lednu prodloužila do devíti a děti by se učily první vyučovací hodinu ještě ve tmě,“připomíná Sumová.

Úvodní slovo měl na čtvrtečním semináři pronést sám ministr Vladimír Kremlík. Nakonec z neznámých důvodů nepřišel a na předsednickém stolku ho „reprezentovala“jen jeho připravená jmenovka.

„Míč je teď na straně české vlády, aby si ujasnila, který čas bude prosazovat,“připomíná v anketě MF DNES Kremlíkovi lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Dvě časová pásma v Irsku

Anketa MF DNES mezi europoslanci ukázala i to, jak rozdílné zájmy mohou Evropané mít a proč je debata složitá.

Europoslanec Billy Kelleher z Irska uvedl dva zajímavé argumenty, proč je pro status quo a nic by neměnil. Oba souvisejí s polohou Irska. „Pokud Velká Británie vystoupí z EU a střídání dvou časů si ponechá, tak by pak na irském ostrově byla dvě časová pásma (kvůli Severnímu Irsku, pozn. red.),“připomíná Kelleher. To je vlastně podobný problém, jaký se řeší s „irskou pojistkou“při brexitu.

Zadruhé Kelleher myslí i na děti, které po irském venkově sbírají školní autobusy. V zimě by na krajnicích

čekaly ještě ve tmě – kdyby byl letní čas celý rok – což není bezpečné.

Naopak hodně europoslanců se vzdalo vyhraněného názoru, protože si uvědomili, že bude spíš potřeba hledat nejschůdnější dohodu.

„Nemám žádné zvláštní preference, ale je pro mě důležité, aby po zrušení neměla Evropa rozdílné časy. Nyní za to nesou odpovědnost vlády členských států,“reagoval třeba německý europoslanec Joachim Schuster.

Přitom se o Německu neoficiálně mluví jako o zemi, která bude prosazovat letní čas. Mimochodem, spolková vláda v Berlíně, podobně jako ta česká, žádné oficiální stanovisko zatím nezaujala.

Evropské unii až do konce roku předsedá Finsko, které také může celou debatu ještě hodně ovlivnit. Jenže ani Skandinávci nejsou jednotní. Třeba finská europoslankyně Sirpa Pietikainenová chce zimní čas. Johan Danielsson ze sousedního Švédska si naopak myslí, že bude lepší letní čas.

Ani Češi nejsou jednotní

Pokud jde o nové české europoslance, ti se neshodnou ani uvnitř nejsilnějšího hnutí ANO. Europoslanec za ANO Ondřej Kovařík by zachoval dva časy. „Současná úprava funguje bez větších problémů,“odpověděl. Martina Dlabajová chce zimní čas, protože je „přirozený“, stejně jako Ondřej Knotek. Dita Charanzová se pustila do kritiky Evropské komise, že jen zrušila dva časy a nenabídla žádné další řešení. Dodala, že za dané situace vlastně nemá smysl říkat, který čas je lepší.

Když Evropská komise Jeana-Clauda Junckera rušení časů navrhla, příštím významným mezníkem se měl stát 1. duben 2020. Do tohoto dne se musí každý stát rozhodnout a dát najevo, jaký chce čas.

Dnes po evropských volbách politici i úředníci naznačují, že tento termín už závazný není.

Mezníkem se měl stát 1. duben 2020. Po evropských volbách politici naznačují, že termín už závazný není.