Na vlka můžu jen volat: Nedělej to! bědují farmáři

Vlci mu potrhali 140 ovcí a 13 krav. Spolu s dalšími pastevci se soudí se státem.

Ondřej Krutilek

Pastevce těžko může při práci potkat traumatičtější zážitek. Při ranní obhlídce svého stáda najde několik krvácejících zvířat, v noci na ně totiž zaútočili vlci. Lukáš Krecbach z Dolního Adršpachu na Broumovsku stejně jako řada dalších chovatelů útoky vlků na svá zvířata zažil. Ten nejničivější si doteď velmi dobře vybavuje.

„Jednou jsem přišel ke stádu, bylo tam 18 ovcí, které byly napadené, ale ještě živé. Zachránit už se nedaly, musel jsem je podříznout,“popisuje Krecbach. Nezbylo mu nic jiného než mrtvá těla na vlastní náklady nechat odvézt k likvidaci do kafilerie.

„Od podzimu 2015 jsem přišel o 140 ovcí, 12 telat a jednu jalovici,“popisuje Krecbach. Každý útok vlků je pro něj velkým zásahem. Samozřejmě jde o finanční ztrátu, pro chovatele je však často horší vyrovnat se s tím, že přišel o zvířata, která byla důležitou součástí celého chovu. Spolu s dalšími ovčáky se přidal k žalobě na stát.

Stát radí házet louče

Pastevci se od loňského března soudí s ministerstvem životního prostředí. Mají pocit, že jim stát neumožňuje se proti útokům šelem účinně bránit. Vlk obecný je totiž zákonem chráněný jako všechny další kriticky ohrožené druhy, legálně zabít ho dnes není možné.

„Když jdete ke stádu a bude tam vlk, tak se na něj můžete jenom dívat, nebo volat nedělej to! Dostali jsme třeba doporučení, že máme házet zapálené louče,“popisuje rozhořčeně další z chovatelů, Jan Šefl. Farmáři chtějí od ministerstva, aby navrhlo změny zákona, které jim při ochraně zvířat umožní vlky střílet.

Městský soud v Praze minulý týden totiž jejich žalobu zamítl. „Podáme

dovolání k Nejvyššímu soudu a jsme připraveni jít až k soudu ústavnímu,“říká advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která chovatele zastupuje. Obhajoba u soudu argumentovala tím, že Česká republika má své mezinárodní závazky a ochrana krajiny má přednost před ochranou majetku. Chovatelé ovcí však mají strach, že se situace bude ještě více zhoršovat, tvrdí, že narůstá drzost šelem. „Vlci se nebojí, kontakt s lidmi je pro ně samozřejmostí,“říká Tomáš Havrlant, další z pastevců. S takovým vysvětlením nesouhlasí Barbora Krchňáková Telnarová z Českého svazu ochránců přírody. „Když je hospodář u stáda, tak má dnes větší šanci vlka zahlédnout než dříve,“vysvětluje Telnarová. Že je možné vlka občas zahlédnout v blízkosti lidských příbytků, není podle ní následkem toho, že by šelmy ztrácely plachost.

Vlci se dlouhodobě udrželi v Beskydech a na Šumavě. Od devadesátých let se začali zabydlovat v dalších příhraničních oblastech od Krušných

Jednou jsem přišel ke stádu, bylo tam 18 ovcí, které byly napadené, ale ještě živé. Zachránit už se nedaly, musel jsem je podříznout.

až po Orlické hory, ale třeba i kolem Ralska. Vlci se tak dostali do míst, kde se neobjevovali desítky let, a zaskočili chovatele nepřipravené.

Finský precedent

Chovatelé teď věří, že jim může pomoci rozsudek soudního dvora Evropské unie z minulého týdne. Ten se zabýval stížností Finska a došel k závěru, že ve výjimečných případech je možné vlka usmrtit, ale úřady musí jednoznačně doložit, že neexistovalo žádné jiné řešení.

V podobném duchu rozpracovává novou metodiku také Agentura ochrany přírody a krajiny a pracuje s variantou, že v extrémních a důsledně doložených případech by bylo možné odstřel problematického vlka povolit.