Makro ztratilo, Lidl stoupá
Žebříček obchodních řetězců se za poslední dekádu výrazně proměnil. Nejvíce si polepšily Lidl a Penny Market.
Před deseti lety okupovaly první příčky žebříčku největších zahraničních obchodních řetězců v Česku z hlediska tržeb prodejny Tesco, Makro a Albert. Po dekádě se udržel v první trojce jen Albert a o první místa se dělí Kaufland a Lidl z německé skupiny Schwarz.
Lidl zároveň patří k největším skokanům. Za uvedených deset let vyrostly jeho tržby o více než 200 procent. Na druhé místo se co do růstu prosadil Penny Market a za ním následuje Kaufland.
První dva řetězce spolu s Billou také patří více méně k posledním obchodníkům, kteří ještě ve větší míře expandují. Lze tak očekávat, že Lidl po zveřejnění výsledků za letošní rok předběhne Kaufland a usadí se na vrcholu.
„Lidl patří všude na světě mezi maloobchodníky, kteří chápou, co od nich zákazníci očekávají. Je proto velmi úspěšný v Británii, Nizozemsku, ale třeba i v Srbsku. U nás a na Slovensku je tomu také tak a asi se to hned tak nezmění,“potvrzuje Tomáš Krásný, který se v retailu pohybuje od 90. let a nyní je partnerem agentury Blue Events pořádající konference.
Radim Pařík, jenž několik let šéfoval polskému Kauflandu, zdůrazňuje také to, že Lidl kolem sebe buduje celý ekosystém. „Asi by mě nepřekvapilo, kdyby byl Lidl za deset patnáct let digitální firma s auty, bydlením, telefonováním, pojištěním, elektřinou a prodával i potraviny. Kdo ví,“uvádí. Poukazuje přitom na to, že Lidl jako jediný skutečně reaguje na změnu na trhu a přicházející digitální generaci.
Totéž zmiňuje i Krásný. „Lidl bude nadále pod palbou konkurentů, od inovativních e-shopů až po farmářské prodejny. Podle mne však bude tyto útoky hravě odrážet, viz třeba personalizované nabídky podporované mobilní aplikací, které už fungují u sousedů v Rakousku, Polsku a nyní nově i na Slovensku,“dodává. Je tak jen otázkou času, kdy tyto novinky, pokud se osvědčí jinde, dorazí do Česka.
Lidl už také v jedenácti evropských zemích spustil online prodej, v tuzemsku funguje zatím jen jeho e-shop s nepotravinářským zbožím. K rozjezdu online obchodu s potravinami se zatím podle nedávných prohlášení šéfa Pavla Stratila česká pobočka nechystá.
„Ve střednědobém výhledu je pravděpodobné, že Lidl bude expandovat se svými online službami do více zemí, a to i s potravinami, pravděpodobně i skrze spolupráci s třetími stranami,“potvrzuje Jon Wright, který má na starosti retail v britské poradenské společnosti IGD. „A zatímco konkurence snižuje své ceny, Lidl pokračuje ve zdůrazňování toho, že nabízí nejlepší kvalitu za správnou cenu,“dodává Wright a naznačuje tak známou pravdu, že doby, kdy byl Lidl nejlevnější a kdy to bylo jeho heslo, jsou pryč.
Obrat není jediný ukazatel
Pokud jde o nárůst tržeb, na opačné straně žebříčku retailových obrů v Česku stojí řetězce Makro, Globus a Tesco. Zatímco u Makra došlo za posledních deset let dokonce k poklesu tržeb o pětinu, další dva řetězce si udržely jen mírný růst. Jak Makro, tak Globus jsou ale trochu specifické případy.
Makro funguje především jako velkoobchod. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad restaurací, malých prodejců a živnostníků. „Za posledních deset let se výrazně zahustila prodejní síť a zvýšila se maloobchodní konkurence.
„Zákazníci, kteří jezdili do Makra dělat nákupy pro soukromou spotřebu, ačkoliv jsme na ně řádně necílili, odešli do maloobchodu, který jim nabídl vhodnější alternativu,“vysvětluje pokles Romana Nýdrle, mluvčí řetězce. Lidé také více tíhnou k menším nákupům a preferují čerstvé zboží. Navíc některé kategorie, jako je elektro, Makro opustilo zcela.
S poklesem zájmu ze strany spotřebitelů nejvíce bojují hypermarkety. I ty ale mohou podle Tomáše Krásného na dnešním měnícím se trhu, kdy zákazník chce všechno rychle, po ruce a nejlépe čerstvé, dobře žít a Globus je toho příkladem.
„Expanze do gastronomie a vlastní výroby čerstvých potravin funguje. Obrat není jediný ukazatel, rodinné firmy typu Globus se spíše dívají na to, zda dosahují dlouhodobě udržitelného zisku a dodávají všem zúčastněným to, co chtějí. Mám na mysli nejen zisk pro majitele, ale také třeba příjmy zaměstnanců a stabilní přízeň zákazníků,“připomíná Krásný.
Globus je po deseti letech s tržbami zhruba nastejno, ale zároveň si drží také bezmála půlmiliardový zisk. Jde o jeden z nejmenších řetězců co do počtu prodejen, ale ty naopak patří k těm největším. Až donedávna měl Globus jen tyto obří prodejny, ale loni přibyla jedna malá v Pardubicích. Letos chystá otevření další v Praze na Pankráci a v trendu chce pokračovat.
Tesco na úbytě
K nepříliš výkonným řetězcům, co se týče růstu za uplynulou dekádu, patří také britské Tesco. Přesto se mu na českém trhu v porovnání s jinými vcelku daří. Před pár týdny řetězec ohlásil výsledky a ve střední Evropě mu šly tržby dolů o tři procenta, především kvůli situaci v Polsku.
„Po zavření 62 neziskových prodejen v Polsku v uplynulém finančním roce se Tesco nyní přesunuje k dvouformátovému modelu. Ten zahrnuje kompaktní hypermarkety a supermarkety s menší šíří zboží, nižšími náklady,“popisuje Wright.
„Tesco už mělo několikrát chuť odejít, bohužel se nenašel nikdo, kdo by mohl koupit obchody v celé zemi nebo regionu, všichni by měli potíže s antimonopolním úřadem. V Polsku tedy zvolili strategii postupného prodeje jednotlivým zájemcům. To je ta nejbolestivější varianta – destabilizujete personál, management, dodavatele. Ti nejlepší zaměstnanci odejdou pryč,“dodává k dění v Polsku Radim Pařík.
V Česku se tak velké změny nedějí. Tesco se zatím snaží dlouhodobě zbavit velkých hypermarketů buď jejich prodejem, zavřením, nebo zmenšením.
Tesku i Albertu, který je v podobné situaci, komplikuje dosažení lepších výsledků také přílišná různorodost formátů, které mají a musí obsluhovat a zásobovat. To je dáno tím, že oba řetězce začínaly na českém trhu hned zkraje 90. let a přebíraly nejrůznější „staré“prodejny či celé řetězce. Albert se rozšířil o rakouskou síť Julius Meinl a později Spar, Tesco zase koupilo prodejny řetězců Carrefour a Edeka.
Své největší prodejny se dnes Tesco i Albert snaží zmenšovat, první jmenovaný navíc prodává své obchodní domy. To vše jde ale hrozně pomalu, protože jejich velké prodejny většinou v centrech měst jsou vázány smlouvami, jež musí doběhnout, a podobně.
„Albert je nejstarší mezinárodní hráč v českém maloobchodním pekle. Z vlastní zkušenosti výzkumníka trhu vím, že se vždy snažil pochopit, co po něm čeští zákazníci chtějí. Signály, které vysílali, se ovšem v čase razantně měnily. A s tím není lehké se vyrovnat. Zákazníci chtěli nákup s úsměvem, pak široký sortiment, pak nízké ceny, dobrou docházkovou vzdálenost, později hezky česky a teď zdravě,“říká Krásný.