Pohádky o šrotišti Evropy

Svaz obchodu a cestovního ruchu navrhuje blokádu dovozu ojetých aut do Česka. Zároveň počítá s tím, že se nezdaří. Za sérií propagandistických lží lze vysledovat jasné ekonomické zájmy.

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) navrhuje zvýšit ekologickou daň (zvanou poplatek) za první registraci vozů nižších ekologických norem a zavést novou daň z norem vyšších. Jako důvod deklaruje dva vzájemně si odporující cíle: zaprvé zlepšit kvalitu životního prostředí a bezpečnost na silnicích, zadruhé zvýšit příjmy z této daně téměř na dvojnásobek.

Svaz tvrdí, že se naše země stává „šrotištěm Evropy“, protože se sem dovážejí příliš stará auta. To není nadsázka ani mediální zkratka, to je propagandistická lež. Všechna auta jsou pravidelně kontrolována stanicemi STK, autorizovanými a stále přísněji státem kontrolovanými zkušebnami. Těmi je prověřován každý dovezený vůz ještě před jeho registrací k technické způsobilosti provozu na veřejných komunikacích.

Podle návrhu by noví majitelé aut plnících emisní normy Euro 3 (vyráběných do ledna 2006) a Euro 4 (do ledna 2011) měli v budoucnu zaplatit ekologický poplatek při první registraci vozu 10 000 Kč, respektive 5 000 Kč. Vedle toho by se zvýšila platba za Euro 0 na 25 000 Kč, za Euro 1 na 20 000 Kč a za Euro 2 na 15 000 Kč. Nyní se ekologická daň platí za první registrace aut v normách Euro 0 až Euro 2 v sazbách 10 000, 5 000 a 3 000 Kč. Za vozy splňující normy Euro 3 a vyšší nejsou poplatky vyměřeny. Prakticky tedy nejsou mimořádně dodaněna auta vyrobená zhruba po roce 1999.

Hazardování, či žonglování?

„Patnácti- či dvacetileté ojetiny ohrožují zdraví a životy nejen těm, kterým slouží, ale i těm, kteří s nimi sdílejí silnici nebo chodí po jejím okraji. Máme kvůli tomu, že je něco levné, hazardovat se zdravím a s životním prostředím?“hájí návrh Tomáš Prouza, prezident SOCR. To je další lež. Není nijak prokázáno, že by stará auta jakkoliv ohrožovala zdraví a životy lidí. To se týká jak jejich pasivní a aktivní bezpečnosti, tak emisí odpadních plynů.

Ústřední automotoklub (ÚAMK) nedávno vydal zprávu, v níž dokazuje, že stará auta mají vyšší podíl na nehodovosti. „Například v roce 2015 se osobní automobily ve věku nad 10 let podílely na celkovém ročním proběhu km osobních automobilů 41 %, jejich podíl na počtu nehod však činil 48 %, a podíl na počtu usmrcených osob v osobních automobilech dokonce 60 %,“píše se ve zprávě.

Policie ČR ale ve stejném roce uvádí: „Počet usmrcených osob v roce 2015 byl za poslední tři desetiletí třetí nejnižší, nejméně usmrcených bylo zatím v roce 2013, kdy zahynulo 583 osob. Negativní skutečností uplynulého roku je především významné zvýšení počtu usmrcených osob v kategorii nad 64 let (o 25 osob, tj. o 22 %) a také v kategorii 21 až 34 let (o 40 osob, tj. bezmála o 30 %).“Z tabulek lze zjistit, že celkový počet nehod toho roku dosáhl 93 067, o 106 195 méně než deset let předtím. Usmrceno bylo 660 osob, zhruba polovina počtu z roku 2005. Tento vývoj rozhodně nekoresponduje se stárnutím vozového parku.

Mezi příčinami nehod podle četnosti jsou na prvních místech: nesprávný způsob jízdy (63,7 %), nedání přednosti (17,5 %) a nepřiměřená rychlost (16,8 %). Ani ve výčtu deseti nejčastějších a deseti nejtragičtějších příčin dopravních nehod není uveden technický stav vozidla, natož jeho stáří.

Omezení dovozu ojetin podporují autobazary. Ubralo by jim konkurenci a zvýšilo prodejní ceny.

Stálo by snad za to prozkoumat vztah údajů ÚAMK o stáří havarujících vozidel k údajům policie o stáří havarujících řidičů. Zřejmě by se potvrdil empiricky tušený závěr, že havarují především řidiči, nikoliv auta. Ale mohl by také vzniknout sociologický a ekonomický obrázek toho, kdo auta starší deseti let kupuje a jak je provozuje.

Co se emisí týká, jejich vliv na zdraví a životy obyvatel nebyl nikdy vědecky potvrzen. Naopak, pokud byl takový vztah někdy veřejně proklamován, vědci se proti tomu ohradili. Německý odborník Dieter Köhler, bývalý prezident German Respiratory, loni prohlásil, že většina studií o nebezpečích způsobovaných emisemi dieselových motorů je pochybná. V rozhovoru pro německou televizi řekl, že aktuální mezní hodnota pro NO2 a polétavý prach je „zcela neškodná a nezpůsobila jedinou smrt“. Profesor Mathias Klingner, ředitel Fraunhoferova institutu pro dopravní a infrastrukturní systémy se sídlem v Drážďanech, při slyšení v Bundestagu prohlásil: „Na následky emisí výfukových plynů z naftových motorů neumírá v Německu jediný člověk.“

Pointa: v západní Evropě jsou v důsledku ekologických kampaní na prodej velmi lacino starší automobily ve velmi dobrém technickém stavu. Taková auta jsou příhodná pro uživatele s nízkým ročním nájezdem kilometrů, mají nízké náklady na servis, dostupné náhradní díly a poskytují dostatečný komfort cestujícím. Podle Svazu dovozců automobilů se loni importovalo 177 117 ojetých aut průměrného stáří 10,3 roku. Kdyby průměrná cena jednoho auta činila 100 tisíc Kč, hovoříme o trhu za více než 17 miliard korun ročně.

Velkými podporovateli zvýšení stávajících a zavedení nových „ekologických“poplatků za starší auta jsou největší autobazary. Těm by omezení dovozů jednak snížilo konkurenci, jednak by jim umožnilo zvýšit ceny méně zastaralých aut. Ve zdůvodnění návrhu Svazu obchodu a cestovního ruchu lze vyčíst, že ekologická daň za starší auta loni vynesla státu 370 milionů korun. Po navrhované úpravě by údajně měly příjmy stoupnout na 600 milionů, tj. o 62 procent. Velmi hrubě, na základě nevážených průměrů odhadováno, by dovozy ojetin starších deseti let tedy měly klesnout jen o nějakých 15 procent. Ve jménu záchrany ovzduší a lidských životů.