Policejní reorganizace 2.0
Elitní policejní protimafiánskou jednotku mají opustit experti na terorismus a kyberkriminalitu. Způsob jejich práce se údajně až příliš liší.
Jsou to teprve tři roky od doby, kdy za velkých kontroverzí vznikla policejní protimafiánská centrála (oficiálně Národní centrála proti organizovanému zločinu). Spojení původního protimafiánského útvaru ÚOOZ a protikorupční policie dodnes provází řada otázek. Začátkem příštího roku se však NCOZ pravděpodobně rozdělí.
Podle dobře informovaných zdrojů, blízkých policejnímu vedení, by se z útvaru měly vyčlenit týmy, které se zabývají kyberkriminalitou a bojem proti terorismu. Oficiálně proto, že způsob jejich práce je odlišný od ostatních, které pod národní centrálu spadají.
Kyberkriminalita v Česku zažívá boom. Podle nejnovějších údajů, které národní centrála zveřejnila, policie vloni evidovala 6 815 trestných činů kybernetické kriminality, což bylo o 1 161 více než předloni.
Současný šéf NCOZ Jiří Mazánek i bývalý ředitel Michal Mazánek zmiňovali boj proti kyberkriminalitě jako naprostou prioritu pro protimafiánský útvar.
Dárek k výročí
V policejních kuloárech a také uvnitř centrály se přitom místo dělení mluvilo o opaku. Očekávalo se spíš další sjednocení, například že by NCOZ spolkla i jeden z posledních samostatných celostátních útvarů – Národní protidrogovou centrálu.
Všechny změny policejnímu prezidentovi připravuje komise složená z vysoce postavených policistů. Ta funguje od začátku roku a má sedm stálých členů. Podle oficiálního vyjádření jsou v ní zastoupeni „zkušení kriminalisté z celorepublikové i krajské úrovně“. Kdo přesně je jejím členem, však není známo. Podle Lidových novin jsou mezi nimi ředitel NCOZ Jiří Mazánek, náměstci z krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a v Hradci Králové Jiří Karásek.
Podle informací redakce komise už své závěry policejnímu prezidentovi předala. A nyní bude na něm – a také na ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, protože změny celostátních útvarů musí schválit on – zda se s nimi ztotožní.
Otázky MF DNES nechalo policejní vedení bez odpovědi. Všechny zásadní změny chce Švejdar oznámit prvního prosince na tiskové konferenci.
Symbolicky to bude přesně rok od chvíle, kdy se oficiálně ujal vedení policie. „Do té doby nebudeme tuto záležitost komentovat,“napsala MF DNES policejní mluvčí Kateřina Rendlová.
Náměstkova analytika
Novinek, které by měl Švejdar v prosinci představit, je více. Další, která se mohla týkat i NCOZ, je vznik takzvané centrální analytiky, kam by se sbíhaly informace ze všech pater policie.
Tu by měl podle zákulisních spekulací vést dosavadní náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild (bývalý ředitel protikorupční policie).
Další změnou, o níž se v minulosti uvažovalo, bylo zrušení expozitur celorepublikových útvarů a jejich rozpuštění v krajských policejních ředitelstvích.
Dlouhou dobu se rovněž debatovalo o vzniku specializované finanční policie (tuto myšlenku prosazuje především prezident Miloš Zeman). Zánik expozitur ani finanční policie však součástí „Švejdarovy reformy“podle všeho nebudou. Plánované změny probírá Švejdar a jeho podřízení se státními zástupci (ti měli být rovněž účastni v jednotlivých pracovních skupinách, které se reorganizací zabývaly).
Právě státní zástupci patřili v létě 2016 mezi nejhlasitější odpůrce reorganizace.
Přemluv kolegu
Závažnějším problémem pro NCOZ podobně jako například pro Celní správu však bude odliv zkušených lidí. Na konci října má národní protimafiánskou centrálu opustit velká skupina „vysloužilců“. Tedy lidí, kteří již dosáhli na určitou výši výsluh podle odsloužených let a už se jim příliš nevyplatí, aby v práci pokračovali.
„Osobně se obchází každý detektiv, co má odslouženo a hrozí, že by mohl odejít, a vedení se ho snaží přemluvit, aby alespoň počkal, aby neodcházelo tolik lidí najednou,“uvedl dobře informovaný zdroj redakci.