Čas velkých senzací

Poslední akce roku je natolik specifická, že mají dál naději i obě prohrávající Češky

VŠen-čenu se při místní premiéře Turnaje mistryň hraje o nejtlustší balík odměn v celé historii ženského tenisu. Šéf WTA desetiletý kontrakt s čínským městem označil za nejdůležitější smlouvu dějin organizace. Jsou tu nejlepší hráčky planety, nejznámější jména.

Zároveň se nad všechna „nej“, jimiž je luxusní akce popisována, nenápadně dere poněkud krkolomné slovo: nejnevyzpytatelnější.

„Oproti ostatním turnajům je tenhle prostě jiný,“říkala již před jeho startem Karolína Plíšková. „Musíte si zvykat. Když prohrajete, pořád jste ve hře. Je to poslední akce roku, všichni to sledují, což může zvyšovat nervozitu. A jasně, nikdo teď není ve stoprocentní kondici.“

Turnaj mistryň občas připomíná velkou tenisovou křížovku, díky čemuž jsou pořád ve hře obě Češky, byť už v Šen-čenu za sebou mají porážky, v případě Petry Kvitové dokonce dvě! Normálně by to dle zákonů tenisu znamenalo odlet, ale zvyklosti se najednou mění.

Čtyři hodně pádné důkazy toho, že tohle je turnaj senzacím zaslíbený: poslední čtyři ročníky WTA Finals ovládly Agniezska Radwaňská, Dominika Cibulková, Caroline Wozniacká a Elina Svitolinová. Pokud přemýšlíte, kolik z nich vyhrálo i na grandslamu, ušetříme vám hledání Googlem – pouze Wozniacká, a to jedinkrát, a navíc právě až po vítězství na Turnaji mistryň.

„Tady se může stát úplně cokoli,“prohodila Kvitová v Číně.

A má pravdu. K důvodům zmíněným Plíškovou totiž lze kupit další.

To, že se na akci, která má být vrcholem sezony, hraje často před až nedůstojně prázdnou a tichou halou. To, že se už od roku 2014 musí daleko na východ, jen teď Singapur vystřídal Šen-čen, což znamená, že tenistky z asijské túry na chvíli zamíří domů – a pak zase zpět. To, že je povrch v hale Bay Sports Center tak pomalý, že to třeba podle Plíškové nemá za celý rok srovnání.

Nebo to, že chybí rytmus grandslamů, tedy snadnější úvodní kola, na něž navazují silnější sokyně.

„Já občas proti nejlepším nezahraju dobře a tady jiné soupeřky nejsou, takže to beru jako velkou výzvu,“líčila Naomi Ósakaová. Předtím než odstoupila, což je jen tak mimochodem další specifikum Turnaje mistryň. I náhradnice Kiki Bertensová má teď šanci na titul!

Kvitová si třeba v roce 2015 v Singapuru zahrála o trofej, byť ve skupině uspěla v jediném duelu ze tří.

„Doteď pořádně nevím, jak jsem se v tom finále ocitla; tehdy mi přišlo, že mi to seslalo samo nebe,“říkala v rozhovoru pro MF DNES.

Jelikož platí, že zkušenosti patří k nejcennějším platidlům, Češky neztrácejí naději. Plíšková je na poslední akci roku počtvrté, Kvitová dokonce posedmé.

První jmenované dnes proti Biance Andreescuové může za jistých okolností k udržení nadějí stačit i jeden vyhraný set. Kvitová má poté, co podlehla Belindě Bencicové, pro čtvrtek jasno: výhra nad Ashleigh Bartyovou ve dvou setech znamená jistotu. Při výhře ve třech setech jí pomůže buď jakákoli výhra Bencicové, či triumf Bertensové ve dvou setech (uspějí-li Kvitová a Bertensová shodně ve třech setech, pak dojde na poměr vyhraných gamů).

Ano, do jindy tak jasné tenisové matematiky se na Turnaji mistryň vkrádají varianty a kombinace.

„Upřímně, i když jsem to už zažila, je to takové divné. Nezbývá mi, než se z toho oklepat,“přiznává Kvitová, že vážně není zvyklá na přípravu po dvou porážkách ve třech dnech. A není v tom sama: „Když se na holky podívám, není tu ani jedna, co by byla vystřelená někde jinde než ostatní. Je to hrozně vyrovnané, tak jako momentálně celý ženský tenis. Ale o to je to zajímavější. Každá máme šanci.“

Jinde by to neplatilo, na specifické sešlosti tenisové šlechty ano.