V čem se ještě může zlepšit Sáblíková? V hlavě, říká
Tomáš Macek
Spočítané to má dobře. „Začínám dvaadvacátou sezonu. Hrozný, co?“vypálí, ale směje se při tom. Nedávno během soustředění ve Žďáru vyhrabala doma své deníky z roku 1999. „Tehdy jsem za dva týdny natrénovala zhruba stejně jako teď za dva dny.“
O tréninkových dávkách Martiny Sáblíkové se tradovalo, že dokážou být až drastické. „Psali, že Novák je ras a nakládá jí příliš,“připomene kouč Petr Novák a hned se hájí: „Ale já jí nakládal rozumně, aby nám hodně dlouho vydržela.“
Přesto loni v létě, po zdánlivě nekonečné sérii zranění, Sáblíková pochybovala, jak dlouho ještě na ledu zůstane. „Myslela jsem si, že je to konečná,“nezastírá.
Tehdy šlo do tuhého, a tak s Novákem měnili zaběhlé řády. Na závody ji od té doby doprovázel fyzioterapeut, denně měla k dispozici masérku, každé ráno se věnovala sestavě kompenzačních cviků.
Načež přišel v minulé zimě, v 31 letech, ohromující zvrat. Životní sezona, která brala dech.
Tři světové tituly.
A tři světové rekordy!
Žasly soupeřky, žasla ona sama. „Časy, které jsem na trojce i pětce zajela, byly nad mé očekávání a asi i nad očekávání kohokoliv,“tvrdí.
Dá se vůbec taková sezona zopakovat? „Asi už ne,“povídá. Vždy se držela při zemi. Novák naopak bývá ve svých prognózách mnohem odvážnější, proto i nyní praví: „Můj sen je, že Martina zajede pětku jako první žena v historii pod 6:40. Při dobrých podmínkách na vysokohorských drahách v Salt Lake nebo Calgary je to v jejích silách.“
Znamenalo by to vylepšit vlastní rekord o další 2,02 sekundy. A jelikož je Novák právě v ráži, přidá i další přání: „Mohla by po letech opět bojovat o medaili i na patnáctistovce.“Základní předpoklady zůstat zdravá a mít po letní přípravě dobrý pocit, splňuje. Je však ještě něco, v čem by se mohla zlepšovat? „Možná v hlavě,“připustí rychlobruslařka. Znervóznět před startem dovedla v minulosti i kvůli sebemenší prkotině. „Dokážu být obrovský nervák. I když mám úžasnou formu, umím znervóznět natolik, že zajedu technicky špatně. Na tom se asi nic nezměnilo.“
A nebo přece?
Novák se usměje: „Ta euforie, jak jí to zase jezdí a že ji nic nebolí, nastartovala Martinu i psychicky.“
Co naopak platí neustále, je trenérovo pravidlo, že mladším členům týmu odebírá večer mobily, protože by jinak místo pořádného odpočinku „pořád čučeli na displej“.
„Jen já a Niki Zdráhalová máme výjimku,“prozradí Sáblíková. Je o osm let starší než druhá nejstarší členka týmu Zdráhalová, o partě teenagerů ani nemluvě.
„Občas přijdu na večeři z tréninku docela zdrchaná, ale když tam ti naši puberťáci začnou vykládat, začnu se smát, přeladím na jejich vlnu a všechno je zase jiné,“potvrzuje, že věk je někdy jen číslo.
Při zahajovacích přípravných závodech v německém Inzellu zvládla nyní trať 3000 metrů za 4:00,40 a na hlavu porazila i svoji arcirivalku Ireen Wüstovou. Tak rychle do sezony už léta neodstartovala.
„O něčem to snad svědčí. Naladilo mě to optimisticky,“prohodí, než sedne v Praze za volant a se Zdráhalovou se samy odvezou do Inzellu na další soustředění.
Světový pohár vypukne v Minsku 15. listopadu. A po předchozí kouzelné sezoně bude právě Martina Sáblíková pro soupeřky měřítkem všech věcí.