Dávivý kašel v Praze ohrožuje malé děti

nemocnost byla v roce 2014, nyní tedy uplynulo pětileté období,“vysvětluje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Problémem je i to, že příznaky jsou u dospělých mírnější a většinou za pár týdnů bez velkých komplikací odezní. Do té doby se ale nemocný dospělý nevědomky stává přenašečem a ohrožuje nejvíce malé děti, které ještě neprodělaly povinná očkování.

„Pro onemocnění kojenců neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných jsou v devadesáti procentech zdrojem nákazy nejbližší dospělí příbuzní. Poslední hlášené úmrtí dítěte ve věku dvou měsíců bylo v roce 2016,“dodává Jágrová.

Dále odborníci doporučují očkovat těhotné ženy a také příbuzné novorozenců. Děti do jednoho roku totiž nejsou očkované a mohou se nemocí nakazit. U nich bývá průběh velmi vážný.

„Nejrizikovější je onemocnění pro děti do jednoho roku, které z důvodů věku ještě buď nejsou vůbec očkované, nebo nemají potřebný počet dávek, které je před onemocněním chrání,“říká Jágrová.

Ovšem mezi další příčiny stoupajících čísel patří podle Fabiánové také přesnější a citlivější diagnostika, která umožňuje rychlejší a přesnější stanovení příčin onemocnění, a to i takových, které by dříve zůstaly nediagnostikovány. Podle lékařky je také lépe poučená jak odborná, tak i laická veřejnost. „Mezi další faktory recentního vzestupu nemocnosti pertuse se řadí nízká proočkovanost populace,“doplňuje Fabiánová.

V posledních letech se objevují častěji nemoci, jež považovali odborníci za téměř vymýcené. Roste například výskyt spalniček. Hygienici v Praze upozorňovali na začátku letošního roku na lokální epidemii. Příčinou rozšíření je kromě vyvanutí imunity u některých lidí i nízká proočkovanost mezi malými dětmi. Praha patří ke krajům, kde rodiče nejčastěji očkování odsouvají.

Obavy z černého kašle jsou proto podle odborníků oprávněné. „Pokud bude nadále klesat proočkovanost populace proti nejčastějším onemocněním, tak se obávat lokálních epidemií zcela jistě můžeme,“dodává Jágrová.

Záškrt a další choroby

Epidemioložka ale připomíná, že existují daleko závažnější infekce než černý kašel. Jako příklad uvádí záškrt. Při jeho epidemii, která v devadesátých letech na Ukrajině kvůli výpadkům očkování postihla tisíce osob, zemřely stovky lidí.

Za připomenutí stojí i případ tříletého chlapce v Jihomoravském kraji, který se nakazil tetanem. Tato bakterie se vyskytuje v půdě a k nákaze může dojít při poranění. Hošík si do nosu strčil zrezivělou knoflíkovou baterii a tím došlo zřejmě k přenosu. Lékaři dítěti nepodali léky proti tetanu, protože nevěděli, že není očkované. Chlapci nasadili antibiotika, která však matka údajně nepodávala. Nemoc bývá bez lékařské pomoci smrtelná. V říjnu po propuštění z nemocnice musel chlapec ještě kvůli křečím do lázní.

Dítě nedala matka očkovat z přesvědčení, že u ní bylo očkování spouštěčem roztroušené sklerózy. Jde o třetí případ výskytu tetanu v Česku za posledních 18 let.