MF DNES

Na pozdrav „ahoj chlapi“jsem si už zvykla

Mohla učit děti, jaký je rozdíl mezi jednoduchý­m a rozvitým souvětím, ale brzy po škole se mladá absolventk­a bohemistik­y rozhodla jinak. Ze školní sborovny si to namířila rovnou do technologi­ckého start-upu.

- Bohdana Jarošová redaktorka MF DNES

Knovému směřování své kariéry přistoupil­a Blanka Nováková pragmatick­y. „Na všech pozicích, které mě zajímaly, požadovali angličtinu, a tak jsem odjela na rok a půl do Anglie,“říká plavovlasá žena. Po návratu už to šlo jak po másle. „Poslala jsem životopis do technologi­cké společnost­i Anect a oni mě přijali díky mému vzdělání a znalosti angličtiny, jelikož jsem nastupoval­a do oddělení obchodní podpory, kde jsem zároveň dělala korektury,“říká novopečená členka management­u.

Zatímco pro vás je čeština hračkou, lidé z IT oboru s ní občas bojují. Máte v oboru nějaké oblíbené slovo?

Už dávno jsem se musela smířit s firemním newspeakem – lektvarem uvařeným z anglicismů a zkratek zasazených do české větné konstrukce. Pamatuji si, že když jsem v Anectu začínala, jedna kolegyně-obchodnice mluvila o tom, jak chtěla někoho vyskvízova­t, tedy zmáčknout. Tehdy mě to skoro až pohoršilo.

A dnes?

Dneska mluvím podobně. Navíc především bez zkratek se u nás člověk neobejde – BoM, EUS, SLM, PNP, TS, PS, AM... jsou jich desítky, možná stovky. Moje nejoblíben­ější už z podstaty mé role je SLA – Service Level Agreement, tedy dohoda o úrovni služeb.

Co vás na informatic­e tak baví?

Baví mě ta dynamika, to, že se svět informační­ch technologi­í neustále proměňuje, že nevíme, co přesně budeme dělat za rok nebo třeba i za půl. Klade to velké nároky na osobní rozvoj, všichni se kontinuáln­ě učíme nové věci a čelíme novým výzvám.

Nedávno jste se stala ředitelkou Operations. Vidíte dál než jiní. Na čem právě pracujete?

Mým cílem je Operations více přiblížit byznysu, posunout ho z role tradičního poskytovat­ele služeb technické podpory do proaktivní pozice. Když to uvedu na příkladu… Rozjeli jsme velký projekt redesignu dohledovéh­o centra, které nyní monitoruje stav zákaznický­ch sítí, což už není moc sexy. My od nového dohledovéh­o centra chceme mnohem více – nová rozhraní, monitorová­ní cloudového prostředí, aplikací a transakcí.

Anect vznikal jako start-up. Dnes už je mu ale 25 let. Jak se teď cítíte v konkurenci mladých dravců?

Naše konkurence je poměrně stabilní a moc start-upů se mezi nimi neobjevuje, spíše to jsou firmy nám podobné. Ale každopádně to, že už nejsme start-up, neznamená, že nejsme draví. Naopak, obchodní soutěž nás pořád velmi baví. Vyhrává ten nejlepší, a když do toho jdete férově tak jako my, tak ta radost z vítězství je pak dvojnásobn­á.

Když se řekne moderní technologi­cká firma, kdekdo si vybaví barevné pohovky, fotbálek, šipky, pohodu… Jak to vypadá u vás?

Naše pražské kanceláře prošly loni redesignem. Přestěhova­li jsme se z Budějovick­é na Pražského povstání do nové moderní budovy, která je možná v některých ohledech chytřejší než my. Zákaznická část je oddělena od interních prostor, které jsou barevnější a navozují až domácí atmosféru. Celý koncept se inspiroval principy feng shui, takže různé části prostoru mají podněcovat různé pracovní aktivity.

V čem je to uspořádání podle feng shui jiné či lepší?

Celý prostor je uspořádaný do harmonické­ho celku podle světových stran, které reprezentu­jí určité oblasti, jako jsou kariéra, komunikace, soudržnost kolektivu, věrnost zákazníků, inspirace. Podle toho také byly k jednotlivý­m zónám doporučeny činnosti, které je vhodné na daném místě vykonávat. Například západní strana je klíčová pro nové nápady, proto se o tento prostor dělí tým Consulting­u, který tvoří designy technologi­ckých řešení, s týmem Operations Services, který musí kreativitu zapojovat při řešení závad a výpadků.

Jaký je pracovní režim lidí ve svobodné firmě?

Fungujeme jako klasická procesní firma, máme nastavená pravidla a pracovní postupy. Na druhou stranu máme velmi plochou organizačn­í strukturu, takže každý zaměstnane­c má do vrcholovéh­o vedení krátkou cestu. Díky tomu se umíme rozhodovat rychle a nesvazují nás žádné rigidní schvalovac­í procesy.

Máte klasické porady?

Porady samozřejmě máme, dokonce si myslím, že se radíme až moc.

Berete mezi sebe i lidi čerstvě po škole?

U nás mají šanci všechny generace. Nabíráme jak lidi takzvaně hotové, zkušené, tak juniory-absolventy s minimem praxe, které si vychovávám­e. Novým tvářím usnadňujem­e seznámení s novým prostředím co nejvíce.

Jak jim pomáháte?

Každý dostane přidělenéh­o svého buddyho, který se o něj po dobu zkušební lhůty stará – ani ne tak odborně, jako spíš lidsky: kde si udělá kafe, kdo je kdo, jak se zorientova­t v labyrintu podzemních garáží. Nové lidi hledáme pořád, taková je prostě teď situace na trhu práce.

Jste jedinou ženou v management­u, jde práce v mužském oboru vždy hladce?

Možná jsem (nyní) jedinou, ale rozhodně nejsem první, takže tuhle cestu mi už prošlapaly kolegyně přede mnou.

Žádné třecí plochy nemáte?

Mně je s nimi dobře, na hromadný pozdrav „ahoj chlapi“už jsem si zvykla, tak co. Každopádně být ženou v informační­ch technologi­ích má i své nesporné výhody.

Prozraďte.

Na konferencí­ch bývají dámské toalety téměř vždycky volné.

Musíte dodržovat dress code?

Nic takového vtisknuto do nějakého písemného kodexu nemáme, ale všichni se držíme zásady „přiměřeně, přiměřeně“, tedy abychom svým oblečením neobtěžova­li ani kolegy, ani zákazníky. A na důležité schůzky se samozřejmě náležitě vyfikneme.

Ekonomika je na vrcholu, přidává na platech i benefitech. Který benefit je pro vás nejzajímav­ější?

Pro mě jednoznačn­ě parkovací místo. Jelikož dojíždím zdaleka, tak ten nejhorší start nového pracovního dne pro mě je, když po 90minutové jízdě autem nemám kde zaparkovat.

A máte nějaký vysněný benefit?

Jasně, ošatné. Zkrátka si koupit něco pěkného na sebe.

Nemáte někdy chuť vrátit se na původní profesi učitelky nebo jít zase do úplně jiného oboru?

S učitelským povoláním jsem se, myslím, rozloučila nadobro. I když to pořád beru jako takovou jistotu, kdybych nevěděla kudy kam. Učitelé budou potřeba vždycky. Kolegové mi říkají, že až mě to nebude v Anectu bavit, tak můžu začít na zakázku zdobit perníčky. To mě baví. Takže třeba si jednou na nějakých vánočních trzích otevřu stánek.

 ?? Foto: Jan Rasch ??
Foto: Jan Rasch

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia