Padák pro legendu
Komentátor Don Cherry dost přeháněl. Teď své přehánění přehnal. Nebo ne?
Jednou v Pittsburghu viděl na ledě ležet zraněného Jaromíra Jágra a o pauze prohlásil: „Těžká věc. Nevíte, jestli za ním poslat jeho kadeřníka, nebo klenotníka.“
Jméno dlouhovlasého útočníka pohrdavě vyslovoval Yammy a při pohledu na jeho společnou fotku s kapitánem Mariem Lemieuxem v přímém přenosu pravil: „Tady máme Maria a jeho dceru.“
Typický Cherry. Břitký, až jedovatý. S chutí tepe do cizinců. A nejen do nich. Provokuje. Uráží. Hájí hodnoty, jež považuje za klasické kanadské. Rétorikou připomíná současného prezidenta Jágrovy vlasti. Jeho výroky rozdělují diváky na zavilé fanoušky a zuřivé odpůrce.
V sobotu se pětaosmdesátiletý bavič v pořadu Koučův koutek zlobil, že přistěhovalci v jeho zemi nenosí na oblečení umělé makové květy, a neprokazují tak úctu padlým ve válkách. „Vy lidé, co sem přicházíte, milujete náš způsob života, naše mléko a med... Aspoň byste mohli utratit pár doláčů za máky nebo tak něco. Tihle chlapi zaplatili za život, který se vám v Kanadě tak líbí.“
Alpo? Žrádlo pro psy?
V minulosti se navážel do Evropanů, Američanů, frankofonních Kanaďanů či bývalých bitkařů, kteří se po smrti několika parťáků rozhodli promluvit o strastech jejich povolání. A třeba o finském kouči Alpovi Suhonenovi onehdy řekl: „Co má být Alpo? Žrádlo pro psy?“
Posmíval se lidem jezdícím na kole, odborníkům, kteří v halách NHL sledují výskyt otřesů mozku, či hráčům Carolina Hurricanes a jejich bujarým oslavám s fanoušky. „Banda pitomců,“setřel je.
V podstatě všichni kromě „opravdových Kanaďanů“pro něj byli rozmazlenci, slaboši, komedianti...
Čeští hokejisté se o něm nezmiňují právě lichotivě.
„Ten pán je svým způsobem blázen. Plácne, co ho napadne,“řekl forvard Martin Straka, když Cherry koncem minulého století tepal do výkonů brankáře Dominika Haška.
„Cherry je trouba,“prohlásil bek Rostislav Klesla poté, co hřímající patriot ve svém pořadu vyzýval krajany, aby ho v juniorské OHL seřezali. Nelíbilo se mu, jak se Klesla po juniorském šampionátu 2001 vyjádřil o jeho chlapcích. „Vyhráli jsme díky chytrosti, třeba Kanaďané jsou předvídatelnější.“
Aférku s Cherrym si prožil taky Tomáš Hertl. Provinil se tím, že za vysokého vedení San Jose efektní kličkou a následnou oslavou údajně zostudil Martina Birona, kanadského brankáře NY Rangers. Cherry mu veřejně vyhuboval a předpověděl, že si ho za frackovité jednání záhy někdo najde.
„Kdybych se o něj otřel v Kanadě, asi by mě ubodali,“poznamenal pak Hertl. „Nemám chuť se s ním setkat. Kluci v týmu se na něj dívají, přitom o hráčích mele nesmysly. Když je v televizi, já odcházím. Ani ty jeho oblečky nemusím vidět.“
Cherryho výpady vyvolávají prudké reakce. Vášně planou. Stařík s přezdívkou Grapes by však neměl být vnímán pouze jako prostořeký a násilí oslavující panák, jenž nosí šíleně barevná saka a vázanky.
Řízný bek jednou nastoupil za Boston Bruins v NHL, jinak se protloukal na farmách. Později vedl Bruins a na jaře 1976 se stal koučem roku. O jeho oblíbenosti a vlivu svědčí výsledky ankety o Nejskvělejšího Kanaďana, které byly vyhlášeny před patnácti lety. Mezi významnými politiky skončili v Top 10 například třetí běžec Terry Fox nebo devátý vynálezce telefonu Alexander Graham Bell. Desátý byl Wayne Gretzky. A sedmý... Don Cherry!
Nejsem ochočený robot
Podporuje dobročinné akce, spolupracuje s válečnými veterány. Slovutný Bobby Orr nedávno horoval za jeho uvedení do Hokejové síně slávy: „Existuje v naší hře výraznější postava? Každý ho poslouchá. Je placený za vyhraněné názory. Lidi ale nevědí, co všechno dělá. Znají ho jako drsňáka a bručouna. Jenže málo se ví, kde a jak pomáhá. Nedělá si reklamu.“
Za ostré hlášky sklízel aplaus u konzervativní části obecenstva. Štval kritiky, jimž jeho názory připadaly předpotopní. Neboť jej málokdo ignoroval, stále se rozporuplnou ikonu vyplatilo zaměstnávat. Nadřízení vydali omluvu. A jelo se dál. Až do listopadu 2019.
Kultovní pořad Hockey Night in Canada, v jehož rámci se po celé zemi o víkendu vysílají zápasy NHL, a „Koučův koutek“nyní patří pod stanici Sportsnet a ta v pondělí Cherryho propustila, po 39 letech jeho kázání z obrazovky.
Tak dlouho přeháněl, až své přehánění nadobro přehnal. Nebo ne?
Výpověď pro legendu vyvolala bouřlivou debatu. Cherry zase rozdělil veřejnost. Třeba publicista Petr Adler pro stránku NHL.cz napsal: „Don Cherry řekl, co si myslí. Dostal padáka.“
Jeho stoupenci tvrdí, že se stal obětí politické hyperkorektnosti.
Jiní na jeho výtce „novým Kanaďanům“nevidí nic závadného.
Většině spoluobčanů však vadí Cherryho povýšenost, netolerance a neschopnost změnit se v běhu času. „Na jeho názory se jednou může vzpomínat jako na cigarety,“píše se na THN.com. „Ve společnosti byly milované a zakořeněné, ale jakmile jsme jednou zjistili, jak moc jsou pro naše bytí škodlivé, už se na to nedalo zapomenout.“
Cherry se za svůj výpad nehodlá omluvit: „Vím, co jsem řekl, a stojím si za tím. Neproměním se v ochočeného robota jen proto, abych si zachránil práci.“
A tak končí jedna velká éra. Éra Dona Cherryho. Kdekomu bude chybět jako autorita, bavič a hlas národa.
Jiní jsou rádi, že buran, populista a šovinista zmizel. Konečně.