Nový pokus zachránit stravenky

Stravenkový paušál připraví rozpočet o miliardy. Výpočty o kolik se rozcházejí

Jitka Vlková

Chystaný stravenkový paušál připraví veřejné rozpočty o 21,4 miliardy korun, varuje poslední studie odpůrců novinky. Ministerstvo financí se brání – výpadek bude jen dvoumiliardový.

Úřad v létě oznámil, že plánuje zavést od roku 2021 stravenkový paušál a zároveň zachovat stravenky a stravovací karty – firmy by mohly volit, co lidem nabídnou. „Dokončujeme přípravu návrhu legislativy a zpracováváme důvodovou zprávu,“uvedlo ministerstvo na dotaz, jak je s přípravou daleko.

Výhoda u stravenkového paušálu pro zaměstnance by byla v tom, že by místo stravenek dostal rovnou peníze. Nemusel by hlídat, aby mu nepropadly. Zaměstnavatel by zase nemusel řešit, od které firmy stravenky odebírat a za jakých podmínek, a nemusel by každý měsíc zajišťovat distribuci stravenek (týká se hlavně papírových) mezi své lidi.

Stát by možná ostrouhal

Nevýhoda pro stát je, že by se paušál mohl začít využívat jako náhrada za zvýšení platu – a veřejné rozpočty by tak nedostaly svůj díl. Proč? Zatímco přilepšit zaměstnanci formou stravenkového paušálu ve výši tisícikoruny by firmu nestálo prakticky víc než zmíněnou tisícikorunu, zvýšení hrubé mzdy o stejnou částku je pro ni i pro zaměstnance spojené s dalšími odvody do státního rozpočtu (viz grafika).

Odpůrci novinky argumentují, že výpadek příjmů veřejných rozpočtů bude neúnosný. Podle studie, kterou si nechala Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) zpracovat od poradenské společnosti Grant Thornton, by veřejné rozpočty mohly přijít až o 21,4 miliardy korun jak na daních, tak na pojistném. To v případě, kdyby se všichni zaměstnavatelé rozhodli využít stravenkový paušál na maximum výměnou za zvyšování mezd.

Ministerstvo má však jiný výpočet: „Skutečný záporný dopad do státního rozpočtu bude přibližně 2 miliardy korun ročně.“Postup výpočtu zatím nezveřejnilo, má být součástí důvodové zprávy k návrhu zákona. Podle informací MF DNES číslo zahrnuje jen výpadek na dani z příjmu, nikoliv na pojistném.

Odpůrci paušálu navíc tvrdí, že pokud by se začal využívat ve velkém, byla by daňová úleva na stravování jako první na ráně v době hledání úspor ve státním rozpočtu. „Bude to první, co vláda škrtne z daňových výjimek,“domnívá se Vít Jásek, výkonný ředitel UZS.

Lidem nicméně nelze vyplácet většinu mzdy formou stravenek či v budoucnu stravenkového paušálu. To by stát nic nevybral. Nezdaněně jim firma může měsíčně přispět nanejvýš 1 494 korunami, což dnes odpovídá stravence v nominální hodnotě 123 korun (při 22 pracovních dnech v měsíci).

Na stravenky si přispíváme

Stravenky dostává 1,6 milionu zaměstnanců, stejnou daňovou úlevu ve formě podpory závodního stravování čerpá asi 1,7 milionu lidí. A zhruba milion zaměstnanců nemá nic z toho.

Firmy by mohly dávat lidem „maximální stravenku“už dnes, ale ne všechny na to mají. Málokdo si také uvědomuje, že si stravenky částečně platí ze svého čistého platu. Na stravence je vytištěna její hodnota, ale firma hradí maximálně 55 %. Kdo například dostává 80korunovou stravenku (nejčastější výše), tomu na ni zaměstnavatel přispívá až 44 korun, zbytek, tj. 36 korun se pracovníkovi strhává z čistého platu. Fakticky to znamená, že i ti lidé ve firmě, kteří o stravenky nestojí, dostávají část platu (ve zmíněném případě 792 korun měsíčně) ve stravenkách místo na svůj bankovní účet. Ale protože se stravenkou je spojeno přilepšení od zaměstnavatele, nereptají a hledají, jak stravenky co nejefektivněji využít, případně je odevzdají někomu z členů rodiny.

Proti paušálu se pochopitelně staví také stravenkové firmy, jejichž byznys je na papírových a elektronických stravenkách postaven. Tři dlouhodobě zavedené (Edenred, CZ, Sodexo Pass ČR, Up ČR) mají ziskovost mezi 30 až 40 procenty, nejmladší Lidl Stravenky by se do zisku mohla poprvé dostat za loňský rok, zatím ale výsledky nezveřejnila.