Vlasovci: zachránci, či zrádci?
Bez pomoci vlasovců by Prahu na konci války čekalo mnohem větší krveprolití, říká publicista Padevět.
Spisovatel a publicista Jiří Padevět se zabývá protektorátní a poválečnou historií v českých zemích. Pomoc Ruské osvobozenecké armády neboli vlasovců Pražskému povstání byla podle něj zásadní.
Kdo byli vlasovci?
Byly to ozbrojené síly Komitétu národů pro osvobození Ruska, který byl založen v roce 1944 shodou okolností v Praze. Jeho vojenské jednotky se jmenovaly Ruská osvobozenecká armáda, běžně se používá zkratka ROA. Podle jejich velitele se jim lidově už za války říkalo vlasovci. Andrej Andrejevič Vlasov byl zajatý generál Rudé armády, který přijal nabídku Němců a stal se jejich velitelem. Pokud se bavíme o Praze a Pražském povstání, tak je nutno také zmínit i Sergeje Kuzmiče Buňačenka, což byl velitel 1. divize ROA, která tehdy pomohla Praze. Sám Vlasov s nasazením svých vojáků v Praze nesouhlasil.
Odkud se rekrutovali vojáci ROA?
Byli to vojáci Rudé armády zajatí wehrmachtem od počátku 2. světové války. Důležité je ještě dodat, že ROA nebyla jediná ruská nebo sovětská jednotka bojující na straně nacistického Německa. V pomocných jednotkách wehrmachtu či luftwaffe odhadem sloužilo až tři miliony Rusů. Existovaly dokonce ruské jednotky SS. Byly i jednotky, které se dopouštěly válečných zločinů, třeba vraždily ve Varšavě civilisty. I z této jednotky pocházeli vojáci, kteří v květnu 45 bojovali v Praze.
Jaká byla jejich motivace bojovat proti Rudé armádě?
Ty důvody jsou lidsky asi pochopitelné. Podmínky v nacistických zajateckých táborech pro ruské vojáky byly příšernější než pro vojáky francouzské nebo britské. Němci s nimi zacházeli srovnatelně jako se Židy v koncentračních táborech. První pokusy s cyklonem B v koncentračním táboře Auschwitz byly na ruských zajatcích. Pokud po letech takového zacházení za vámi přijde někdo v nažehlené uniformě a nabídne vám pravidelnou stravu a žold, tak se z toho bahna zvednete a jdete s ním. Část z nich samozřejmě chtěla bojovat proti Stalinovi, mohl v tom být nacionalismus, ať už ukrajinský, nebo kavkazský, nebo vzpomínka na hladomor na Ukrajině. Většina se však určitě chtěla jen dostat z lágru.
Jak na vlasovce pohlíželi Němci?
Jejich bojová hodnota nebyla velká, už při prvním bojovém nasazení na východě dnešního Německa na Odře a Nise je Rudá armáda porazila a rozehnala.
Jak se dostali do Čech a do Prahy?
Na ústupu před Rudou armádou. 1. divize ROA se v květnových dnech nacházela jihozápadně od Prahy v Suchomastech.
Jaká byla jejich motivace pomoct Pražskému povstání?
Je pravděpodobné, že se generál Buňačenko na poslední chvíli chtěl dostat na stranu vítězů nebo aspoň nějak ospravedlnit svou dosavadní spolupráci s Němci.
Jak působili za Pražského povstání?
Nabídli se České národní radě, ta o jejich pomoci povstalcům nějaký čas jednala, mezitím se ale už zapojili do bojů. Například v Praze na Pankráci zastavili postup bojové skupiny SS Wallenstein. Vlasovci měli tanky, obrněná auta, dělostřelectvo. Bez jejich pomoci by ji povstalci nezastavili. Poté, co se nedohodli s národní radou, která jejich pomoc odmítla, tak se ještě během povstání stáhli a ustoupili zpátky na jihozápad.
Byla to velká pomoc pro povstalce?
Naprosto zásadní, hlavně díky tomu, že byli vyzbrojeni těžkými zbraněmi. Minimálně na jihozápadě Prahy byla jejich pomoc zásadní. V Praze bojovali na Pankráci, v Podolí, ale i na druhé straně řeky, na Zlíchově, v Chuchli, v Jinonicích a v Řeporyjích. Jejich jednotky bojovaly u ruzyňského letiště a došly až na Smíchov.
Jaké byly osudy vlasovců po válce?
Rudá armáda je pokládala za zrádce. Z pohledu válečného práva je to jasné. Ale každý člověk má i v takovéhle době nárok na soud. Vlasovce stříleli raněné v lazaretech, Rudá armáda je vraždila bez soudu na potkání, honila je po lesích jako zajíce. Ti, kteří se dostali do amerického zajetí, byli vydáni Rusům. Vlasov i Buňačenko byli zajati nedaleko Lnářů v jihozápadních Čechách a později v Moskvě popraveni. Příslušníci ROA byli popraveni nebo odsouzeni k mnohaletým trestům a skončili na Sibiři.
Mají v Praze nějaký pomník?
Existuje spousta pomníčků, na kterých je napsáno „tři neznámí bojovníci“, a jsou to tři vlasovci. Na pražských hřbitovech je řada hrobů vlasovců padlých za Pražského povstání. O hroby vlasovců by se měla starat ruská strana, ale ta se mnohdy nestará ani o hroby rudoarmějců.
Zaslouží si pomník?
Padlí vojáci si zaslouží hrob se jménem, ať jde o jakoukoliv armádu. Nejsem obecně přítelem pomníků, staré bych neboural, ale nové nestavěl.