Komise hladce prošla
ŠTRASBURK Nová Evropská komise se může pustit do díla. Tým pod novou šéfkou, Němkou Ursulou von der Leyenovou, včera získal nezbytné požehnání Evropského parlamentu.
Podpořila jej jasná většina 461 europoslanců, proti bylo 157, dalších 89 se jich zdrželo. Co dál?
Nové složení EK musí ještě formálně schválit šéfové států členských zemí. Od 1. prosince by mělo 27 komisařů – mezi kterými už chybí zástupce Británie – začít pracovat. Bylo na čase.
Nová Komise měla nastoupit už od 1. listopadu. Měsíc ztratila debatou nad problematickými jmény v novém týmu. Třeba maďarský kandidát musel vysvětlovat, že nemá úzké vazby na Viktora Orbána.
Von der Leyenová, vůbec první žena v čele evropské exekutivy, včera představila své priority. Komise pod jejím vedením by se měla hodně odlišovat od té předcházející, které šéfoval lucemburský předseda Jean-Claude Juncker. Novou tvář Komise naznačuje už větší snaha o genderově vybalancované složení. V nastupujícím týmu je 15 mužů a 11 žen.
Nová šéfka Komise slíbila, že se zaměří na řešení imigrační krize a boj proti klimatickým změnám. Agendu svého předchůdce bude potom rozvíjet v oblasti dodržování zásad právního státu, digitalizace a konkurenceschopnosti.
Už od počátku bude pod značným tlakem. V pozici německé ministryně obrany nepřesvědčila. Na její hlavu padala kritika, že resortu obrany nerozumí, velká část německé vojenské techniky nebyla bojeschopná. Musela vysvětlovat i svou plagiátorskou aféru.
Tím spíš chce von der Leyenová přesvědčit na novém postu v Bruselu, kde se narodila a žila tam až do svých 13 let. Ve svém včerejším projevu k europoslancům zmínila porevolučního prezidenta Václava Havla. Citovala jeho slova, že je třeba usilovat o mnohé věci, ne proto, že mají šanci na úspěch, ale prostě proto, že jsou správné.
Zdůraznila, že boj s klimatickými změnami představuje pro Evropu existenční otázku, která se dotýká každého. Řešit by se měla okamžitě, ale bude to vyžadovat značné investice, které je třeba zohlednit v příštích evropských rozpočtech.
V otázce imigrace, své další priority, se patrně musí vymezit vůči novému německému návrhu: ten počítá s reformou evropského azylového systému. Žadatelé by měli být po přijetí na vnější hranici Unie rozdělováni do jednotlivých členských zemí. V podstatě se jedná o novou podobu systému kvót, který kritizovaly především země visegrádské čtyřky.