Jestřábi a holubice: návod na přežití podle Michla
Nemůžeme spoléhat jen na své „automobily“, z centrály může přijít kdykoliv pokyn – tu továrnu zavřete. A Česko by se na to mělo připravit. „Bez práce, úspor a silné koruny to ale nepůjde,“říká člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl, který píše každý týden pro MF DNES sloupek. Ve čtvrtek pokřtil svou knihu o roce v Bankovní radě ČNB s názvem Jestřábi a holubice.
Každý region projde jednou za čas krizí. Kdy to čeká Česko a jak bude vypadat?
Vím, že nevím. Na světě bylo ve 194 zemích od roku 1988 celkem 469 recesí. Třeba Mezinárodní měnový fond nepředpověděl rok předem ani jednou správně recesi ve vyspělé ekonomice. Natož větší krizi. Už teď máme nejdelší období ekonomického růstu v poválečné historii. Expanze ale neumírají stářím, něco je vždy zabije. Má knížka tohle ale neřeší, jde dál.
A kudy?
Říkám, že je mnoho možných budoucností. Cesta k té nejlepší pro Česko je podmíněna tím, že se správně rozhodneme, zda povýšíme pracovitost nad zahálku. Podnikavost nad byrokracii. Kapitalismus nad socialismus. Každopádně bez práce, úspor a silné koruny to nepůjde.
A neztrácí naše ekonomika
v tomto směru už tak trochu dech?
Jako teď v přítomnosti? Průmysl je už v recesi. Ale je to recese ozdravná, neboť došli lidi. Ale bude to horší. Třeba v těžkém průmyslu nebudou chtít pracovat. Raději zvolí lehčí práci v kombinaci se zahálkou a užíváním si života na dluh. Kolem roku 2030 dosáhneme už takové vyspělosti, že budeme chtít pracovat jen malinko a raději se budeme prohánět na létajícím skateboardu, jako měl Marty McFly v Návratu do budoucnosti.
Zřejmě tedy potřebujeme zachovat podnikatelského ducha, o němž se zmiňujete v knize na několika místech. Jenže nevytrácí se náhodou?
Vytrácí. Právě kvůli té zahálce a lenosti, což je problém. Narušuje to ducha kapitalismu. Když kapitalismus vznikal, bylo to o podnikavosti lidí a o ochotě pracovat.
Zmiňujete, že potřebujeme silnou korunu, abychom dál prospívali. Teď však koruna přestala posilovat. Co s tím?
Podstata je v tom, co říkali Engliš i Rašín už před sto lety: základem ekonomiky je jedinec, podnikavý a hrdý. Existuje-li, přijde postupně vše ostatní. Pevnou korunu na příštích sto let za nás nevybuduje strejda sociální stát ani teta z Bruselu. Prostě ne. Přijde to, když budeme pracovat, podnikat a šetřit.
V knize popisujete, jak v Americe zavřeli automobilky ze dne na den. Jak pravděpodobné je, že se něco takového stane i v Česku?
Opel zavřel v roce 2014 továrnu v Bochumi v Německu. Citroën a Peugeot skončily výrobu roku 2014 ve francouzském Aulnay-sous-Bois. Honda v roce 2019 oznámila, že do roku 2021 zavře svou továrnu v britském Swindonu. V Kolíně už bude jen Toyota, nebude Peugeot. Pokud na zahraničních centrálách třeba po roce 2030 zavelí, pak ty naše automobilky také zavřou – neříkám, že zítra, ale přece si nemyslíte, že když to nebude ekonomicky vycházet, tak se tady bude dál vyrábět.
Teď se závislost Česka na automobilovém průmyslu neustále zvedá, jeho podíl na HDP je rok od roku vyšší. Dá se tedy nějak připravit na chvíli, až automobilky zavřou?
Tři guvernéři ČNB - Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a současný Jiří Rusnok - pokřtili na střeše pražské centrální banky knihu člena bankovní rady Aleše Michla (druhý zleva). Následně uložili do sousoší Světlonoše se lvem, které je na stejné střeše, časovou schránku odkazující na sté výročí koruny. Foto: Michal Šula, MAFRA
V knize mám kapitolu o kreativní destrukci. Ještě jednou – je potřeba, aby v zemi byl podnikatelský duch. Pak to bude stejné, jako když auta vytlačila z trhu koňské povozy a jejich výrobci krachovali. Kapitál i zaměstnanci se přesunou z neperspektivního oboru do nového. Nejprve v ekonomice kvůli tomu může nastat recese. V konečném důsledku ale destrukce posouvá hospodářství na vyšší úroveň – pokud je v něm podnikatelský duch – stvoří ten nový obor.
Vysvětlil byste to i na konkrétním příkladu?
Je potřeba mít více kapitálu, více úspor – na to je potřeba více marže a vydělávat. Na příkladu Applu a jeho dodavatele Foxconnu, který má v Pardubicích továrnu od roku 2000. Apple měl v roce 2018 podíl na trhu prodaných chytrých telefonů v celém světě 18 procent, Samsung prodával víc. Ale Apple bral 87 procent ze všech zisků výrobců mobilů. Nejvíc přitom firma nevydělává přímo na mobilu, ale na službách v něm. Podle reportu od Applu byla celková marže firmy v prvním kvartálu letošního roku 38 procent z příjmů za prodané výrobky a služby. Pokud bychom vzali jen služby, aplikace v mobilu, pak tam měl Apple marži 62,8 procenta. Foxconn, hlavní dodavatel Applu, měl ve stejném období marži pouhých 1,5 procenta. Musíme být jako Apple. O to v tomhle světě při podnikání jde, o marži, o prachy.