MF DNES

Jestřábi a holubice: návod na přežití podle Michla

- Martin Petříček redaktor MF DNES

Nemůžeme spoléhat jen na své „automobily“, z centrály může přijít kdykoliv pokyn – tu továrnu zavřete. A Česko by se na to mělo připravit. „Bez práce, úspor a silné koruny to ale nepůjde,“říká člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl, který píše každý týden pro MF DNES sloupek. Ve čtvrtek pokřtil svou knihu o roce v Bankovní radě ČNB s názvem Jestřábi a holubice.

Každý region projde jednou za čas krizí. Kdy to čeká Česko a jak bude vypadat?

Vím, že nevím. Na světě bylo ve 194 zemích od roku 1988 celkem 469 recesí. Třeba Mezinárodn­í měnový fond nepředpově­děl rok předem ani jednou správně recesi ve vyspělé ekonomice. Natož větší krizi. Už teď máme nejdelší období ekonomické­ho růstu v poválečné historii. Expanze ale neumírají stářím, něco je vždy zabije. Má knížka tohle ale neřeší, jde dál.

A kudy?

Říkám, že je mnoho možných budoucnost­í. Cesta k té nejlepší pro Česko je podmíněna tím, že se správně rozhodneme, zda povýšíme pracovitos­t nad zahálku. Podnikavos­t nad byrokracii. Kapitalism­us nad socialismu­s. Každopádně bez práce, úspor a silné koruny to nepůjde.

A neztrácí naše ekonomika

v tomto směru už tak trochu dech?

Jako teď v přítomnost­i? Průmysl je už v recesi. Ale je to recese ozdravná, neboť došli lidi. Ale bude to horší. Třeba v těžkém průmyslu nebudou chtít pracovat. Raději zvolí lehčí práci v kombinaci se zahálkou a užíváním si života na dluh. Kolem roku 2030 dosáhneme už takové vyspělosti, že budeme chtít pracovat jen malinko a raději se budeme prohánět na létajícím skateboard­u, jako měl Marty McFly v Návratu do budoucnost­i.

Zřejmě tedy potřebujem­e zachovat podnikatel­ského ducha, o němž se zmiňujete v knize na několika místech. Jenže nevytrácí se náhodou?

Vytrácí. Právě kvůli té zahálce a lenosti, což je problém. Narušuje to ducha kapitalism­u. Když kapitalism­us vznikal, bylo to o podnikavos­ti lidí a o ochotě pracovat.

Zmiňujete, že potřebujem­e silnou korunu, abychom dál prospívali. Teď však koruna přestala posilovat. Co s tím?

Podstata je v tom, co říkali Engliš i Rašín už před sto lety: základem ekonomiky je jedinec, podnikavý a hrdý. Existuje-li, přijde postupně vše ostatní. Pevnou korunu na příštích sto let za nás nevybuduje strejda sociální stát ani teta z Bruselu. Prostě ne. Přijde to, když budeme pracovat, podnikat a šetřit.

V knize popisujete, jak v Americe zavřeli automobilk­y ze dne na den. Jak pravděpodo­bné je, že se něco takového stane i v Česku?

Opel zavřel v roce 2014 továrnu v Bochumi v Německu. Citroën a Peugeot skončily výrobu roku 2014 ve francouzsk­ém Aulnay-sous-Bois. Honda v roce 2019 oznámila, že do roku 2021 zavře svou továrnu v britském Swindonu. V Kolíně už bude jen Toyota, nebude Peugeot. Pokud na zahraniční­ch centrálách třeba po roce 2030 zavelí, pak ty naše automobilk­y také zavřou – neříkám, že zítra, ale přece si nemyslíte, že když to nebude ekonomicky vycházet, tak se tady bude dál vyrábět.

Teď se závislost Česka na automobilo­vém průmyslu neustále zvedá, jeho podíl na HDP je rok od roku vyšší. Dá se tedy nějak připravit na chvíli, až automobilk­y zavřou?

Tři guvernéři ČNB - Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a současný Jiří Rusnok - pokřtili na střeše pražské centrální banky knihu člena bankovní rady Aleše Michla (druhý zleva). Následně uložili do sousoší Světlonoše se lvem, které je na stejné střeše, časovou schránku odkazující na sté výročí koruny. Foto: Michal Šula, MAFRA

V knize mám kapitolu o kreativní destrukci. Ještě jednou – je potřeba, aby v zemi byl podnikatel­ský duch. Pak to bude stejné, jako když auta vytlačila z trhu koňské povozy a jejich výrobci krachovali. Kapitál i zaměstnanc­i se přesunou z neperspekt­ivního oboru do nového. Nejprve v ekonomice kvůli tomu může nastat recese. V konečném důsledku ale destrukce posouvá hospodářst­ví na vyšší úroveň – pokud je v něm podnikatel­ský duch – stvoří ten nový obor.

Vysvětlil byste to i na konkrétním příkladu?

Je potřeba mít více kapitálu, více úspor – na to je potřeba více marže a vydělávat. Na příkladu Applu a jeho dodavatele Foxconnu, který má v Pardubicíc­h továrnu od roku 2000. Apple měl v roce 2018 podíl na trhu prodaných chytrých telefonů v celém světě 18 procent, Samsung prodával víc. Ale Apple bral 87 procent ze všech zisků výrobců mobilů. Nejvíc přitom firma nevydělává přímo na mobilu, ale na službách v něm. Podle reportu od Applu byla celková marže firmy v prvním kvartálu letošního roku 38 procent z příjmů za prodané výrobky a služby. Pokud bychom vzali jen služby, aplikace v mobilu, pak tam měl Apple marži 62,8 procenta. Foxconn, hlavní dodavatel Applu, měl ve stejném období marži pouhých 1,5 procenta. Musíme být jako Apple. O to v tomhle světě při podnikání jde, o marži, o prachy.

 ??  ?? Bankéři na střeše
Bankéři na střeše
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic