Na Hradě budu až do konce
Prezident Miloš Zeman o Babišovi, o Vlasovovi, o Gretě a o svém zdraví
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zvrátil rozhodnutí nižší instance, premiér Andrej Babiš je tak jedním ze dvou opět stíhaných. V minulosti jste řekl, že bude-li to nutné, udělíte mu abolici. Babiš ji opakovaně odmítá, ale přesto, dáte mu ji?
Na rozdíl od milosti, která je výlučným právem prezidenta, vyžaduje abolice kontrasignaci. A to buď premiéra, nebo jím pověřeného člena vlády. Jestliže tedy sám premiér abolici odmítá, tak je technicky nemožné ji provést. Ale já v tomto konkrétním případě zatím pro abolici ani nevidím důvod. Z toho prostého důvodu, že nejvyšší státní zástupce zaprvé zastavil trestní stíhání u rodiny Andreje Babiše, zadruhé ponechal doktora Šarocha jako dozorujícího státního zástupce. No, a zatřetí vyzval policii, ať tento případ došetří. Abolice není od toho, aby prezident zasahoval do práce policie. Takže jsme se s Andrejem Babišem velmi přátelsky dohodli, když jsme si ve středu telefonovali, že abolice nebude.
Proč jste o ní v září vůbec začal mluvit? Už tehdy se zdálo, že to Babiše nadzvedlo, protože nechtěl vypadat jako vaše protekční dítě. Nebyla chyba, že jste tehdy to téma vůbec otevřel?
No, kdybych ho neotevřel, tak nemohu vyloučit, že by nejvyšší státní zástupce posunul tento případ k obžalobě. Nemohu to vyloučit, neříkám nic jiného. Nu, takže jsem to udělal jako určitou prevenci a jsem celkem rád, že teď je situace taková, že to policie bude vyšetřovat. A počkám na její informace.
Jak vůbec rozhodnutí nejvyššího žalobce Zemana hodnotíte?
Myslím si, že je korektní. Protože pokud má pocit, že se v tom vyšetřování něco opomnělo, ať se to vrátí na začátek a ve vyšetřování se pokračuje. Proti tomu ani prezident nemůže důvodně protestovat.
Mohou tam být po letech, po která se případ vyšetřuje, ještě vůbec nějaké nové stopy?
Mám hrozně rád historii. A v ní najdete desítky případů, kdy se najednou ukáže, že je něco úplně jinak. Třeba i po řadě a řadě let. Dovolte, abych vám uvedl jediný případ. Znáte Katyň? No výborně. Řadu let se tvrdilo, že to spáchali Němci, pak se ukázalo, že to spáchali Sověti. Jak dlouho to trvalo? Takže popírám vaše tvrzení, že jenom proto, že to trvá dlouho, nemohla by se najít nová fakta, než se našla.
Nezachoval se nejvyšší žalobce poněkud alibisticky? Buď totiž mohl potvrdit verdikt svých podřízených, nebo Andreje Babiše obžalovat a poslat k soudu. Není toto jen odsunutí řešení celé kauzy a nemá podle vás souvislost s projednávanou novelou o státním zastupitelství, o niž se Pavel Zeman pře s ministryní Marií Benešovou?
No, vyloučeno to sice není. Pan Zeman by si samozřejmě přál pokračovat ve své funkci nejvyššího státního zástupce. Pokud vím, tak ta novela mu dává jen dva roky. Kdyby k tomu nedošlo, tak on by byl nejvyšším státním zástupcem přes dvacet let, což by byl rekord. No, ale proč ne. Čili nemohu vyloučit tento zájem, ale s Pavlem Zemanem jsem o tom nemluvil a je to jenom moje spekulace.
V těchto dnech také přistál v Praze bruselský audit, který řeší vztahy premiéra Babiše se společností Agrofert a z toho vyplývající možný střet zájmů. Co té zprávě podle toho, co bylo publikováno, říkáte? Podle všeho to vypadá na neoprávněné čerpání dotací v hodnotě asi 285 milionů korun.
Mnoho novinářů si spletlo auditory s Evropskou komisí. Takže bych vám rád sdělil, že to je zpráva auditorů, nikoli zpráva Evropské komise. Údajně – podtrhuji údajně – je na ní napsáno strictly confidential (přísně důvěrné, pozn. red.) a říká se, že si evropští úředníci nepřejí, aby tato zpráva byla zveřejněna. Mně by nevadilo, kdyby byla zveřejněna, ale respektuji toto přání. A vycházím z toho, že teď bude Česká republika dávat své stanovisko. V něm asi bude poznámka i o těch údajných dvou stech či čtyřech stech milionech. Vzpomínáte si na větu „a ta částka také nesedí“? No, takže i novinářské spekulace na toto téma jsou podobné této větě fotbalisty Ujfalušiho. Moje doporučení je: Audiatur et altera pars. Neboli vyslechněme i stanovisko druhé strany, v tomto případě České republiky. A pak teprve to půjde na Evropskou komisi a teprve to bude stanovisko Evropské komise. Nu, a zatímco my posíláme nejrůznější udání na Českou republiku do Bruselu – ať už je to Wagenknecht (Lukáš, senátor za Piráty, Babišův někdejší náměstek na ministerstvu financí, pozn. red.), nebo Transparency International – tak já se domnívám, že je zapotřebí umožnit České republice, aby se v Bruselu bránila a vyjednávala o tom. Do ukončení tohoto vyjednávání opravdu nepovažuji za vhodné snížit se na úroveň některých českých politických komentátorů.
Pokud by na konci celého procesu byla vyčíslena nějaká škoda, měl by za to nést odpovědnost stát, který částku vyplatil, anebo společnost Agrofert?
Na tuto otázku odpovím definitivně teprve v okamžiku, kdy ta škoda bude skutečně vyčíslena. Povšiml jsem si třeba, že 50 milionů (v kauze Čapí hnízdo – pozn. red.) bylo nakonec vráceno společností Imoba. Nicméně bych chtěl připomenout daleko vyšší škodu ve výši 10 miliard korun, která nastala ve sporu České republiky se společností CME. No a bohužel jsme prohráli a museli zaplatit. Nevím o tom, že za to byl někdo postižen, protože jsme se řídili stanoviskem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta nám dala dobrozdání, že se nic hrozného nestalo, takže jsme se tímto dobrozdáním řídili. No a najednou se ukázalo, že se hrozné věci staly.
Opozice volá po tom, aby premiér Babiš kvůli aktuálním dvěma problémům minimálně dočasně opustil funkci. Měl by to udělat?
Ne. Víte, tento návrh opozice je natolik dětinský, že ani nemá cenu ho komentovat, protože premiér opouští svoji funkci na základě výsledku voleb. A nikoli na základě toho, že si to přeje opozice. Jsou samozřejmě výjimky, když je premiér těžce nemocen nebo něco podobného, ale v tom případě by rezignoval sám. Nikoli, že by byl někým odvolán. U Andreje Babiše není tento případ, já obdivuji jeho nezdolnou energii. On je také o deset let mladší než já. Takže uvidíme, jak si bude počínat za deset let, třeba také bude chodit s hůlkou. Ale do toho je ještě daleko.
Vám opravdu kombinace bruselského auditu a obnoveného stíhání v kauze Čapí hnízdo nepřipadá taková, že by premiér měl minimálně do vyřešení případu odstoupit, aby svými problémy nezatěžoval Česko v zahraničí?
Mám v politice celkem dost přátel, i teď jsem se s některými z nich potkal na summitu NATO v Londýně. Jedním z mých přátel, který tam nebyl, je Bibi Netanjahu (izraelský premiér Benjamin, pozn. red.). A ten, jak jistě víte, je po celou dobu své politické kariéry vláčen kvůli nejrůznějším podezřením. Nu, takže je to nahodilý souběh okolností. A to říkám proto, že nejsem přívrženec konspirativních teorií, že to na Babiše někdo navlékl. Nu, a jestli ho to poškodí v zahraničí, tak asi tak jako třeba Netanjahua a celou řadu dalších politiků. Což znamená, že ho to de facto nepoškodí vůbec.
Asi může být jedno, zda to poškodí Andreje Babiše osobně. Jde spíš o to, zda to nepoškodí Česko, ne?
Ale o tom jsem samozřejmě mluvil. Jestliže je premiér v zahraničí vnímán jako partner, tak Česko není poškozeno. A Andrej Babiš je třeba na Evropské radě i jinde vnímán jako partner. No, občas chodí i na klimatické konference, kde občas musí čelit různým šílencům. Ale to je jeho věc. Jeho účast na Evropské radě je ale záslužná a dobrá.
Sociální demokraté už ujistili, že se z vlády odcházet nechystají. Nicméně u nich člověk nikdy neví. Pokud by si to tedy opět rozmysleli a z vlády odešli, jak byste situaci řešil?
Nu, mám rád přísloví – tuším, že anglické – Solve a problem when you face it (Řeš problém, až nastane, pozn. red.). A protože tato situace nenastala a já se domnívám, že by odchod z vlády ČSSD uškodil jak před krajskými, tak před parlamentními volbami, tak předpokládám, že ani nenastane. Kdyby spadl meteorit na lánský zámek, tak bych zavolal nějakou stavební firmu, aby zámek nechala opravit.
Nedávno jste vyrazil na Slavii na fotbal. Některé vaše odpůrce vyděsilo, jak vypadáte. Citujme třeba režiséra Jana Hřebejka: „Jsem už tak zahořklej, že mě bohužel rozhodilo, jak na té fotce vypadá pan prezident zdravě. Bůh není. Bohužel.“Co jste tomu říkal?
No tak zaprvé já nejsem psychiatr, takže na pana Hřebejka z tohoto důvodu nebudu reagovat. Povšiml jsem si ale, že jakási Monika Le Fay (spisovatelka a dokumentaristka, pozn. red.) na svém blogu napsala, že je ta fotka fotoshop a ve skutečnosti není autentická. Nu, tak jsou desítky lidí, kteří mohou potvrdit, že autentická je.
Objektivně vypadáte oproti pár týdnům zpátky lépe, viditelně jste přibral…
(skáče do řeči) Už čtyři kila, jde to nahoru.
Jak se cítíte?
No, tak když jsem občas v Lánech a mám takzvaný pyžamový den, tak se cítím výborně. Ale protože moji přátelé mají pocit, že mám být více vytížený, tak samozřejmě musím pracovat, plnit prezidentské povinnosti. Zrovna dnes mi přivezli novou verzi mého programu a v několika volných dnech se náhle objevilo buď jmenování velvyslanců, rektora, nebo co všechno. Nu, tak jsem pokrčil rameny, řekl si, že jsem prezident a musím pracovat. A o to více se budu těšit na pyžamový den.
Jak v tomto kontextu hodnotíte začátek závodu prezidentských kandidátů? Připomínáme, že do konce vašeho mandátu ještě zbývají tři roky.
Tři a půl. Nebo řekněme tři a čtvrt. Nu, myslím si, že je to samozřejmě dobře. Z důvodu, že během tohoto období by se občané měli seznámit s jednotlivými kandidáty, a na to potřebují čas. Samozřejmě, že když ti kandidáti zatím nic neudělali a nedokázali, tak je to seznamování poněkud prázdné a zbytečné. Ale připusťme, že jsou tam i lidé, kteří něco dokázali. Což asi nebude člověk, který se svlékal do půli těla, naštěstí horní půli, na tiskové konferenci vlády, a tím na sebe upoutal pozornost (bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer tak v roce 2014 protestoval proti ruské politice na
Ukrajině, dnes je senátorem a jako první oficiálně oznámil kandidaturu na příštího prezidenta, pozn. red.).
Svým způsobem jste k odstartování onoho závodu přispěl i vy. Tím, že jste jmenoval šéfa odborů Josefa Středulu, prezidenta hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a Andreje Babiše. Na všechny tři se vás přitom výslovně tázal moderátor. Jsou tedy skutečně vašimi preferovanými kandidáty?
Odpovídal jsem na otázky moderátora Soukupa, máte pravdu. Kdyby se mě moderátor neptal, neřeknu to. Nicméně každý má svaté právo říci své preference. Odlišme dvě věci. Jestli to vyhrají, nebo jestli si myslím, že by pro Českou republiku byli užiteční. Já jsem samozřejmě mluvil o té druhé věci. To znamená, že mám rád pravolevou osu. Domnívám se, že Středula je levicový, Dlouhý pravicový. A pokud jde o Andreje Babiše, zaujímá politický střed, ale jeho catch all party je tak silná, že o něm můžete mluvit jako o levostředové straně úplně stejně jako o pravostředové.
Já se domnívám, že by odchod z vlády ČSSD uškodil jak před krajskými, tak před parlamentními volbami, tak předpokládám, že ta situace ani nenastane.
Nebránil bych se ani kandidatuře Václava Klause mladšího. I když bude mít dost práce s vlastní stranou. A já bych si jako občan, nikoli jako prezident, docela přál, aby se ta Trikolóra do parlamentu dostala.
Mohl byste do té kategorie „byli by užiteční pro Českou republiku“přidat ještě nějaká jména?
Zatím ne.
Stát se může cokoli, na Lány třeba může spadnout zmiňovaný meteorit, zrovna když tu budete. Nicméně je pro vás nyní představitelné, že byste svůj prezidentský mandát nedokončil třeba ze zdravotních důvodů?
Tak zaprvé jste hrozný pokrytec, protože před chvílí jste zmínil, jak dobře vypadám. Nyní se ptáte, jestli bych ze zdravotních důvodů nesložil svoji funkci. Z toho logicky vyplývá, že ti, kdo dobře vypadají, mají rezignovat. Vy vypadáte dobře. A máme tady vašeho šéfredaktora, který zváží, jestli vás nevyhodí. A teď vážně. Podívejte se, vy samozřejmě neznáte ústavu, jako ji nezná téměř žádný novinář. Je dobré vědět, že kdyby prezident rezignoval, tak se prezidentské volby konají šedesát, nebo devadesát dní…
Devadesát dní poté.
Tak si uvědomte, co to reálně znamená. U lidí, kteří potřebují 50 tisíc podpisů, budete vědět, že je patrně neseženou. Takže se okruh kandidátů redukuje na lidi, kteří mají lobby. Ať už ve Sněmovně, anebo v Senátu. Já vždy říkal, že je nesmysl, aby jeden hlas senátora vážil pět tisíc hlasů občanů, nebo hlas poslance 2 500 hlasů. Ale nemohu to změnit. Čili v těch devadesáti dnech by nebylo možné vést seriózní kampaň, nedalo by se jezdit mezi lidi, navštěvovat města a tím méně vesnice. Myslím, že byť jsou televize, měl by mít každý kandidát za sebou turné po České republice, což jim umožňuje fakt, že do volby zbývá tři a čtvrt roku. A já jsem takový starý dobrák, že všem těmto lidem toto turné umožním.
Umožníte ho i Václavu Klausovi staršímu?
Samozřejmě, bude-li si to přát, má svaté právo kandidovat.
Vy byste si přál, aby kandidoval?
Nu, já bych se tomu rozhodně nebránil. Stejně jako bych se rozhodně nebránil ani kandidatuře Václava Klause mladšího. I když v jeho případě se domnívám, že bude mít dost práce s vybudováním vlastní politické strany. A já bych si jako občan, nikoli jako prezident, docela přál, aby se ta Trikolóra do parlamentu dostala.
Státní zástupce z Prahy 6 nedávno zrušil stíhání vysoce postavených důstojníků Armády ČR kvůli neoznámení možného trestného činu v souvislosti s úmrtím Afghánce Vahidulláha Chána, který v říjnu 2018 údajně zabil českého vojáka Tomáše Procházku. Případ se dál prošetřuje. Češi přitom Afghánce po výslechu předali živého. Jak se na ten případ díváte vy jako vrchní velitel českých ozbrojených sil?
Já bych vám odpověděl citací náčelníka generálního štábu, armádního generála Opaty, který řekl: „Nikdo nebude vraždit české vojáky.“Tomu padlému českému vojákovi jsem dal samozřejmě medaili Za zásluhy a vy jste zajisté 28. října viděli, že tam byl i jeho pes.
Přesto se nabízí otázka, zda v situaci, která v Afghánistánu panuje – jsme tam de facto ve válce – a v situaci, k níž došlo – Afghánec zákeřně zabil českého vojáka a dalšího zranil – má vůbec smysl se tím případem zabývat. Ten Afghánec přitom nezemřel v českých rukou.
Nemám nic proti tomu, aby se to prošetřovalo. Ale plně sdílím názor armádního generála Opaty. Tím jsem vám naprosto jasně odpověděl.
Pojďme k další věci, která vyvolala velké pozdvižení, což bylo vystoupení řeporyjského starosty v ruské televizi. Pan starosta chce v Řeporyjích postavit památník vojákům Ruské osvobozenecké armády čili vlasovcům, což se Rusům hrubě nelíbí. Co si o tom plánu myslíte?
Víte, něco jiného je seriózní historická diskuse a něco jiného jsou hysterické akce typu multikára před ruským velvyslanectvím. Takže bych vám odpověděl stejně, jako jsem odpověděl v případě pana Hřebejka: Nejsem psychiatr.
Nicméně ta věc otevřela debatu o vlasovcích. Jsou podle vás vlasovci vojáci, kteří si památník zaslouží?
Já bych o tom pochyboval. Máme tady několik dnů, kdy objektivně řečeno vlasovci skutečně pomohli Praze. To nelze popřít. A prý asi tři stovky z nich tady padly. Na druhé straně tady máme historii Ruské osvobozenecké armády vedené generálem Vlasovem, která je ve všech armádách světa kvalifikována jako válečná zrada, a ve všech armádách světa se váleční zrádci popravují. Mimochodem, Vlasov dokonce odmítl bojovat v Praze proti Němcům a ponechal toto rozhodnutí na generálu Buňačenkovi. Koneckonců byli to Američané, kdo vlasovce vydal Sovětům právě na základě principu, že zrádci, kteří přeběhnou na druhou stranu a bojují proti vám, se popravují. Zatím se tento princip nezměnil.
Ale vy jste v roce 2015 při návštěvě Ruské federace rovněž mluvil o uctění památky padlých vlasovců. Jak se to slučuje s tím, co teď říkáte?
Slučuje. Jedno hezké přísloví říká: Za staré zásluhy se hluboko pokloňte, za nové zločiny z hrušky dolů. Já bych to obrátil. Pokloňte se za pomoc Praze, ale nezapomeňte na staré zločiny.
V souvislosti s vlasovci se u nás mluví jen o tom, jak je vnímají Rusové. Jenže existují zadokumentované případy, kdy se Vlasovovi vojáci podíleli na holokaustu. Byl to třeba pogrom v ghettu Šiauliai v roce 1943. Co by podle vás takovému pomníku řekli Izraelci, když Ruská osvobozenecká armáda nakládala litevské Židy do transportů směřujících do Osvětimi?
Jak jsem řekl: Za staré zločiny máte být popraven, ale jelikož jste se dopustil i několikadenního záslužného činu, tj. pomoci Praze, má být ta poprava humánní. Co se týče Izraelců, vůbec bych se nedivil, kdyby se jim pomník vlasovcům nelíbil.
Zahraniční politiku České republiky se snaží dělat i pražský primátor. Ten se chystá uzavřít partnerskou dohodu s Tchaj-pejí po tom, co dal najevo Číně, že nestojí o takovou dohodu s Pekingem. Co tomu plánu říkáte?
Panebože, vy mě provádíte budovou, v níž jsou pokoje uzavřené dveřmi s klikou jen na jedné straně. Asi víte, na co narážím. Já už jsem se k panu primátorovi Hřibovi vyjádřil dříve. Člověk, který nedokáže zvládnout Prahu, což chápu, že je těžký úkol, se aspoň zviditelňuje tím, že dělá něco, co mu vůbec nepřísluší, a to je zahraniční politika. Nechme ty dveře zavřené a počkejme si na komunální volby.
Ještě v té budově chvilku zůstaneme. Vy rád dáváte najevo podporu českému průmyslu. Co vám říkají průmyslníci o módních klimatických politikách a z nich vyplývajících regulacích?
Samozřejmě o tom s nimi vedu debaty. Dovolte mi dát vám teď bonus, neboť vám povím to, co později řeknu ve svém vánočním poselství. Před několika miliony let byla prý teplota na zeměkouli o tři stupně vyšší než dnes. Tehdy prakticky neexistovala lidská civilizace, takže nemohla produkovat skleníkové plyny. To je poznámka číslo jedna. A teď poznámka číslo dvě. Trochu jsem studoval historii Grónska, kterému se v angličtině říká Greenland – Zelená země. Před tisíci lety bylo Grónsko opravdu zelenou zemí. Byly tam pastviny, dobytek, čtrnáct farností. Pak přišla malá doba ledová. Dokonce jsem četl dokumenty o poslední svatbě v Grónsku a také o tom, že když tam po dvou stech letech vyrazila záchranná výprava, protože moře zamrzlo, tak tam našli ohlodané koňské kopyto. Závěr: klimatičtí šílenci patří na psychiatrii, ne do reálné politiky. A já udělám vše, abych podpořil náš průmysl a také abych zabránil tomu, že šestnáctiletá dívka zblbne veřejnost. Nehledě na to, že nemohu vyloučit manipulování této dívky nebo jejích rodičů lidmi, kteří jsou na investicích do obnovitelných zdrojů energie ekonomicky zainteresovaní. Chiliastické náboženství už zničilo několik civilizací a já bych si nepřál, aby Greta Thunbergová zničila naši civilizaci.
Něco jiného je seriózní historická diskuse a něco jiného jsou hysterické akce typu multikára před ruským velvyslanectvím.
Člověk, který nedokáže zvládnout Prahu, což chápu, že je těžký úkol, se aspoň zviditelňuje tím, že dělá něco, co mu vůbec nepřísluší, a to je zahraniční politika.