Jediná česká Nobelova cena za vědu
Polarografie. Jeden z největších vědeckých objevů, který dalo Česko světu. Před šedesáti lety získal Jaroslav Heyrovský (1890–1967) Nobelovu cenu.
Robert Oppelt
Jen jednou se česká věda dočkala nejvyššího možného ocenění, před šedesáti lety převzal z rukou švédského krále Gustava VI. Adolfa Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii, přesněji řečeno za objev polarografie.
„Heyrovský si jako první na světě uvědomil, že chemická reakce je vyjádřitelná elektrickým proudem. To je základní myšlenka elektrochemie,“vysvětluje profesor Jiří Ludvík z Ústavu fyzikální chemie, který dnes nese Heyrovského jméno.
Polarografie je stále používaná elektroanalytická metoda. Princip polarografie tkví v tom, že na elektrodě probíhají chemické reakce, které jsou doprovázeny přenosem elektronů.
Na Nobelovu cenu za objev polarografie byl poprvé navržen už ve 30. letech minulého století. „Za osmnáct let pak nasbíral osmnáct nominací, než cenu získal,“popisuje Ludvík. Díky druhé světové válce a železné oponě však uspěl až v roce 1959. Vliv na to podle Ludvíka mělo i to, že pracoval v tehdejším Československu a ne třeba ve Spojených státech, kde by to měl jako vědec snazší a uznání by se dočkal dříve.
Podle Ludvíka byl Heyrovský mimořádný člověk. Byl nesmírně skromný, ale nebyl to žádný suchar bádající v temné laboratoři. „Byl vynikající klavírista a sportovec,“dodává. „Veškerá elektrochemie na světě začínala u Heyrovského, celý svět se u něj učil. Byl zvaný na přednášky po celém světě,“říká Ludvík.
Mimořádný byl i polarograf, přístroj, který Heyrovský postavil a se kterým pracoval. Byl to první plně automatizovaný analytický přístroj ve všech chemických oborech.
„Heyrovský připravil experiment, nastavil parametry, spustil ho a mohl odejít na kafe. Za deset minut vzal záznam, který byl fotografický, a vyvolal ho v temné komoře,“ popisuje Ludvík přístroj, který se dodnes v ústavu dochoval.
Otec, syn a vnuk
Heyrovský pocházel z významné české rodiny. Narodil se v Praze, na dnešním náměstí Jana Palacha. Jeho otec Leopold byl profesorem práva a rektorem Karlovy univerzity, matka Klára pocházela z šlechtické rodiny Hanlů z Kirchtreu. Bratr Leo byl předním českým entomologem. Jeho syn Michael byl rovněž významným elektrochemikem. Společně se sestrou založil nadaci, která podporuje středoškolské studenty.