Znásilnit ženu je normální, věří Indové
Indie je v šoku po dalších brutálních případech: muži dívku znásilnili a upálili, když šla na policii.
DILLÍ Zbědované tělo sedmadvacetileté veterinářky Dishy našli pod dálničním nadjezdem na okraji Hajdarábádu, jednoho z největších měst Indie. Ohořelé a k nepoznání zohavené.
Večer předtím se mladá žena chystala nasednout na svůj skútr, ale všimla si, že má prázdnou pneumatiku. Čtyři poblíž postávající muži jí nabídli pomoc. Záhy se ukázalo, že jim šlo o něco úplně jiného. Kolo jí totiž krátce předtím vypustili úmyslně.
Nešťastnici odtáhli do blízkého křoví, zacpali jí ústa a postupně ji všichni brutálně znásilnili a nakonec uškrtili. Ve snaze chladnokrevný zločin utajit pak tělo odvezli dvacet kilometrů od místa činu pod dálniční nadjezd, kde ho polili benzinem a zapálili. Přesto byli pachatelé záhy dopadeni a při pokusu o útěk je policisté zastřelili.
Nelidští pachatelé
Jen o pár dnů později šokoval zemi podobně hrůzný případ. Skupina útočníků v severoindickém Uttarpradéši přepadla mladou ženu, která byla na cestě k soudu, kde měla vypovídat jako oběť znásilnění. Aby ji umlčeli, odvlekli ji na nedaleké pole, kde ji polili hořlavinou a zapálili. Nyní je v kritickém stavu v nemocnici.
To jsou ve zkratce dva případy z posledního týdne, které svou obludnou nelidskostí doslova zmrazily miliardovou Indii a vyvolaly masové protesty.
Představují bohužel jen pověstnou špičku ledovce. Spíše to totiž vypadá, že znásilňování žen je v Indii jakousi zvrácenou normou, neblahou kratochvílí, na níž mnoho tamních mužů nespatřuje zhola nic divného. Doslova, jak plyne z občas zveřejňovaných statistik.
Podle Národního úřadu pro trestné činy je v zemi denně nahlášeno okolo stovky sexuálních útoků na ženy. Statistiky za rok 2017 hovoří o 33 658 znásilnění – to představuje průměr 92 denně. Jinými slovy – v Indii každých zhruba pětadvacet minut někdo znásilní ženu.
A to jsou jen počty oznámených trestných činů. Odborníci jsou přesvědčeni, že skutečné číslo je mnohem vyšší, neboť mnoho obětí znásilnění raději neoznámí kvůli strachu z pomsty útočníků, ale i kvůli obavám z výsměchu policistů a hanbě, jíž jsou napadené ženy bůhvíproč vystaveny.
V prosinci roku 2012 otřásl zemí obzvlášť odporný čin, kdy byla v nočním autobuse hromadně znásilněna a zavražděna studentka
Džjóti Singh Pandejová. Tehdy se zdálo, že vzniklé společenské trauma dokáže „duše Indů“proměnit k lepšímu, především v otázce většinově hluboce zakořeněného přezíravého postoje k ženám. Po krátkém čase vzedmutých emocí však vše vyšumělo do ztracena. V zemi nejsou patrné známky toho, že by tam bylo násilí páchané na „slabším“
pohlaví na ústupu. „Cítíme se jako rohožky. Ženy jsou znásilňovány všude, ať už v Dillí, v Hajdarábádu, nebo v jiném státě,“řekla pro agenturu Reuters devatenáctiletá účastnice jednoho z protestů. „Necítíme se v bezpečí,“dodala.
Přestože zejména na patriarchálním indickém venkově mnozí stále považují tělesné trestání či znásilňování žen za „normální“, země nyní znovu řeší podobné otázky jako po zavraždění Džjóti Pandejové. A znovu se zaklíná, že je potřeba pořádně zatlačit na politiky na všech úrovních (i ti mimochodem bývají ze znásilňování často obviňováni), aby zpřísnili zákony řešící sexuální násilí a celkovou ochranu žen.
Změňme se!
Zejména útok v Hajdarábádu opět obnažil hluboké trhliny ve stále silně maskulinní indické společnosti. V ní se rozšířené šovinistické názory stále urputněji střetávají s rychle se modernizující městskou kulturou, kde ženy hrají ve veřejném životě čím dál podstatnější roli.
Po vraždě mladé veterinářky se mnoho Indů opět začalo ptát: Proč se naše země tak špatně stará o své ženy? Přitom na povrchu je zdánlivě všechno v pořádku. Země má řadu významných političek, měla i respektovanou premiérku (Indíra Gándhíová) i několik světových královen krásy. Avšak tam dole, kam oko cizince nedohlédne, jsou ženy často občankami druhé kategorie.
Přesto je tu jistá šance, že nedávné brutální útoky se pro nejlidnatější světovou demokracii stanou jakýmsi budíčkem. Zjevná lhostejnost, s níž Indie nadále přistupuje k sexuálnímu násilí na ženách, pozvolna eskalovala ve vleklou krizi. Vzepětí násilné hrozby napomohla nemístná tolerance k pachatelům a přezíravost vůči obětem.
Takhle to dál nejde, změňme se! Takováto „revoluční“nálada dýchala z protestů, které indická města zaplavily po činu. „Neučte mě, jak se mám oblékat. Poučte muže, aby neznásilňovali,“stálo na transparentech, jež držely ženy v Dillí.