Programování už od první třídy? Estonští žáci jsou Asijci Evropy
Estonské školy učí nejlépe v Evropě. Žáci jsou tam zvyklí na vysoké tempo výuky, jaké je v Asii. Avšak zdaleka ne všichni jsou šťastní.
Jelizaveta Nestercova
Myslím, že hlavním důvodem, proč se nám tak daří, jsou učitelé, kteří si mohou sami svobodně zvolit formu vyučování,“řekl ředitel gymnázia Rando Kuustik v estonském Tallinnu. Komentoval tak nejnovější výsledky mezinárodního výzkumu PISA, který pořádá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá z nich, že nejlepší základní vzdělání v Evropě poskytuje právě Estonsko. Ve světovém měřítku patří jeho vzdělávací systém k pěti nejlepším. Před malými Estonci jsou už jen žáci z Číny, Singapuru nebo Macaa.
Hory domácích úkolů
OECD vzdělávání srovnává od roku 2000 a testy, které se zaměřují především na praktické znalosti a dovednosti žáků ve věku 15 let, provádí každé tři roky. A to v matematice, přírodních vědách a čtení, kdy se zjišťuje schopnost žáka porozumět a reagovat na zadaný text. Loni se výzkumu zúčastnilo 600 tisíc studentů ze 79 zemí.
Mladí Estonci přitom obsazují vrchní příčky s nadprůměrnými výsledky opakovaně a jejich úspěšnost mírně roste. Odborníci oceňují zejména to, že Estonsko dokáže poskytnout kvalitní základní vzdělání všem, tedy i dětem ze sociálně slabších rodin.
Estonci si svůj úspěch vysvětlují benevolentním postojem k vyučovacím metodám. Ovšem už od útlého věku se v jejich vzdělávacím systému klade největší důraz na jazyky, matematiku a vědu.
Podle estonské organizátorky výzkumu Gundy Tireové patří navíc tamní žáci k jedněm z nejvíce orientovaným na výsledky. Země se totiž přímo pyšní tím, že si ze vzdělávání pěstuje kult, který se svým rozsahem téměř přibližuje praktikám známým z asijských států. Žáci jsou tak ze základních škol zvyklí na dlouhé hodiny samostudia a hory domácích úkolů.
Škol(k)a hrou
Základní vzdělávání začíná pro Estonce v mateřských školách, kam chodí děti od dvou, nejpozději tří let. Do první třídy nastupují všichni až v sedmi letech a rodiče spoléhají právě na školky, že jejich potomka na rychlé tempo ve školní lavici připraví.
Zatímco školka pro jedno dítě vyjde na 80 eur (tedy asi dva tisíce korun) měsíčně, za základní školy se už neplatí. „Bezplatně znamená v Estonsku opravdu bezplatně. Neplatí se za učebnice, školní obědy, ani dopravu do školy,“zdůraznila tamní ministryně školství a výzkumu Mailis Repsová.
Ve školkách dbají učitelé zejména na duševní a fyzickou pohodu dětí, při učení se musí hlavně dobře cítit. Hra se zároveň soustředí na to, aby se dítě skutečně něco naučilo. Když pak školku opouští, umí většinou přečíst jednoduchý text, psát a počítat do deseti.
Škola pak dostane písemné hodnocení, které popisuje dovednosti nastupujícího prvňáčka i to, na co je třeba se v jeho budoucím vývoji zaměřit. Právě slovní hodnocení na prvním stupni je přitom podle Estonců hlavní výhodou školství. Prý podporuje u dětí zvědavost a schopnost sebereflexe. Bodové hodnocení, které se podobá známkám, dostávají až žáci nejvyšších ročníků základních škol.
Učitelé zároveň mají relativně volnou ruku v tom, jak své hodiny postaví. Od úřadů dostávají jen rámcové osnovy toho, co by se mělo dítě za rok naučit. Jak se k výsledku dopracuje je už jen na nich. Výuka se přitom točí kolem problému, jehož řešení má v konečném důsledku vést k nabytí nových znalostí. Přispívají k tomu například i praktické projekty, v nichž musí děti často využít dovednosti z různých předmětů najednou.
Od rodičů se pak očekává, že budou dětem s učením pomáhat a vypěstují u nich i návyk k samostudiu. Některé školy proto nabízí rodičům například bezplatné jazykové kurzy, aby si i ti mohli zdokonalit své znalosti a pomáhat svým dětem při plnění úkolů.
Estonci jsou posedlí digitalizací.
Například z pohodlí domova si mohou online volit i poslance. Onlinové platformy využívají i místní školy, ať už pro hodnocení žáků nebo domácí úkoly. K dispozici jsou například jazykové audiokurzy a elektronické knihy. Žáci se učí vyhledávat odpovědi na internetu.
Děti přijdou do styku s moderní technologií už ve školce, mnozí z nich totiž už používají chytré telefony. Panuje názor, že je potřeba naučit děti tyto technologie správně používat. Výpočetní technika se vyučuje už od první třídy, prvňáci mají mimo jiné i základy programování nebo robotiky.
Chytří a nešťastní
Vysoké ambice Estonska a rostoucí nároky na žáky nicméně čas od času rozpoutávají debaty, zda je rychlé tempo výuky skutečně potřeba. Rodiče si stěžují zejména na velké množství domácích úkolů, nad nimiž mohou děti trávit v průměru i 20 hodin týdně. Průzkumy tak v minulých letech několikrát ukázaly, že zatímco na prvním stupni chodí žáci do školy rádi, na druhém stupni už zapálení do studia klesá.