Doktorem práv snadno a rychle
Rychlostudenti i plagiátoři. V Plzni někteří vlivní lidé získávali tituly neobyčejně snadno.
Je to příběh jako z televizní kriminálky. Figurují v něm vysoce postavení politici, potomci vlivného kmotra podsvětí, dokonce i kontrarozvědka. Vše doprovázené mnoha soudními tahanicemi a samozřejmě také pozorností médií. To vše především proto, že na plzeňských právech neobvykle snadno studovali vlivní či bohatí lidé.
Největší polistopadový skandál našeho vysokého školství vypukl, když Petr Bezouška z katedry občanského práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni upozornil na to, že tamní proděkan
Ivan Tomažič opsal celé desítky stran své dizertační práce. Bizarní bylo rovněž zjištění, že dokonce i posudek na tuto opsanou práci byl opsaný, a to tehdejším děkanem Jaroslavem Zachariášem. Oponentem dizertace byl Milan Kindl, proděkan pro studium. Všichni tři aktéři skandálu pod tlakem médií a veřejnosti rezignovali na své funkce. A postupně se začalo ukazovat, jaké podivné poměry na škole panovaly. Ukázalo se, že vedle stovek studentů, kteří poctivě studovali, přišli velmi rychle a jednoduše k titulu různí politici a podnikatelé.
Vedením fakulty byl pověřen Jiří Pospíšil (nyní TOP 09, tehdy ODS), který nechal ověřit další práce. Například jen u těch rigorózních se ukázalo, že někteří autoři opsali práci z deseti procent, jiní i z poloviny. V jednom případě ji autor drze opsal úplně celou. Další práce zcela chyběly. Objevily se případy rychlostudentů nebo absolventů, kteří byli přijati bez přijímacího řízení. V médiích byla přetřásána třeba jména šéfa plzeňské městské policie Luďka Hosmana, náměstka policejního prezidenta Jana Brázdy, vyšetřovatelky protikorupční policie Moniky Kocourkové, podnikatele Jana Harangozza (figuroval i v kauze konkurzních podvodů soudce Jiřího Berky), poslance Marka Bendy (ODS) či potomků zavražděného Františka Mrázka Michala a Moniky.
Bezpečnostní riziko pro stát
Postupy školy zkoumala Akreditační komise v čele s profesorkou Vladimírou Dvořákovou, která se posléze vůbec netajila svým znepokojením. „Tohle jsou přece takové znaky netransparentnosti, že to představuje bezpečnostní riziko pro stát,“řekla v roce 2009 pro MF DNES. Za její výroky ji následně zažaloval někdejší předseda akademického senátu Daniel Telecký, ale soud mu za pravdu nedal a ještě mu uložil zaplatit soudní výlohy. Kindl poté obdobnou žalobu stáhl. Konáním na škole se zabývaly tajné služby – BIS poté konstatovala, že rozdáváním právnických titulů si někdo vytvářel síť vlivných přátel. Potvrdila tím tak nepřímo slova Dvořákové.
Někteří z těch, kdo o poměrech na škole otevřeně veřejně mluvili, čelili výhrůžkám. „Mě a kolegy varovali z BIS, ať si dáváme pozor, protože nám někteří lidé spojení s fakultou odposlouchávají telefony,“vzpomíná Martin Marek, který byl jeden z prvních, kdo na podvody upozornil. A kritika se na něj snesla i od spolužáků. Těm totiž kvůli podvodům vedení školy hrozilo, že nedostudují.
Děním na fakultě se samozřejmě zabývala policie. Ta se zaměřila mimo jiné na nezvyklé bakalářské studium, jež absolvovalo za nestandardních podmínek až 300 lidí.
Tito studenti prošli dvouletým kurzem celoživotního vzdělávání Veřejná správa, jeho garantem byl Telecký. Ten ukončili jediným písemným testem a na základě rozhodnutí tehdejšího děkana právnické fakulty Jaroslava Zachariáše pak byli přijati k bakalářskému studiu, do kterého jim byl započítán onen dvouletý kurz. Těmto studentům stačilo následně pouze složit státní závěrečnou zkoušku a obhájit bakalářskou práci a tak snadno získali titul. Policie ale nakonec případ odložila s tím, že se kriminalistům nepodařilo prokázat spáchání trestného činu.
Varování kontrarozvědky
Diplom byl nakonec absolventům zrušen jen v těch nejjasnějších případech – celkem sedmi magistrům, jednomu držiteli titulu Ph.D. a jednomu bakaláři. A to například naprostému rekordmanovi v rychlostudiu Harrangozovi, který vystudoval pětiletý obor za dva měsíce a dva týdny. Mezi další rychlostudenty patřil třeba šéf Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl, který vše stihl za pár měsíců, protože mu vedení školy uznalo studium elektrotechniky z roku 1987.
Hlavní aktéři aféry vyvázli v podstatě bez většího trestu. Kupříkladu Kindl nadále vykonává právnickou praxi a letos mu soud přiřkl více než slušnou odměnu přes tři miliony korun za práci na vleklém sporu státu s firmou na výrobu a zpracování krevní plazmy Diag Human. „Je z toho nepříjemná pachuť, ale já jsem ani neočekával, že by to dopadlo jinak,“prohlásil někdejší student Martin Marek.