Mobilní lovci černých výfuků
Pojízdné stanice měření emisí kontrolují v ulicích auta, jejichž výfuky nefungují, jak mají.
Nejmladší vozový park má z České republiky Praha. I po hlavním městě se však pohybuje velké množství aut, která otravují ovzduší víc, než by „papírově“měla.
Prokázal to test Centra služeb pro silniční dopravu, které letos pořídilo mobilní stanice emisní kontroly. S jejich pomocí policie odchytávala podezřelé vozy, přičemž zjistila, že ke zvláště častým hříšníkům patří dodávky.
Téměř čtvrtina vytipovaných aut nesplnila emisní limity, jak uvádí zpráva ministrů dopravy a životního prostředí Vladimíra Kremlíka a Richarda Brabce. „Výzkum Centra udržitelné mobility už dříve prokázal, že velkou část zplodin do ovzduší vypouštějí i novější auta ve špatném technickém stavu, která současně nedodržují zákon, a to paradoxně více než třeba auta starší výroby,“upozornil Brabec.
Měření bylo součástí pilotního mobilního měření Centra služeb pro silniční dopravu. To během tří letních měsíců kontrolovalo vozy v Praze, zda splňují zákonné požadavky.
„Mobilní jednotky zkontrolovaly celkem 444 vozidel, z nichž 141 vytipovaly k měření emisí. Technicky nezpůsobilých bylo 33, tedy čtvrtina z vytipovaných vozů a sedm procent z celkových kontrol,“uvádí ředitelka Centra služeb pro silniční dopravu Lenka Zborníková. Vozidla pro měření emisí byla vybírána cíleně podle stavu auta.
Kromě mechanických poškození výfuků a kouřivosti motorů, která byla obvykle způsobena špatnou údržbou, kontroly odhalily závady řídicích jednotek emisních systémů (ze zásuvky OBD) a také vozidla se signalizovanou chybou motoru. Specifickým problémem je pak provoz aut s motorem, který má poškozený nebo špatně udržovaný filtr pevných částic. Všechna vozidla, jež v testech nevyhověla, musela do 30 dní projít technickou prohlídkou a přeměřením emisí.
Nejvíce problémů měly dodávky, následovaly běžné osobní automobily. Naopak autobusy a nákladní vozy vykázaly problémů výrazně méně.
Na staří nezáleží
Druhá fáze pilotního mobilního měření pokračovala v dalších dvou krajích. Příští rok se kontroly rozšíří na celou republiku. Ministerstvo dopravy k tomuto účelu nakoupilo další dva přístroje.
Jedna sada přístrojů (jeden pro měření emisí dieselů, druhý pro benzinové a plynové vozy) vyjde asi na 300 tisíc korun. „Všechna zařízení chceme využívat maximálně efektivně, a to jak v rámci běžných silničních kontrol, tak při speciálních příležitostech, jako jsou velké motoristické akce,“uvedl Vladimír Kremlík.
Vedle mobilního měření emisí obě ministerstva v minulosti spolupracovala na zpřísnění technických i emisních kontrol pro naftová vozidla, které platí od loňska. Resort dopravy také připravuje preventivní akce, během nichž si zájemci budou moci nechat zdarma a bez sankcí přeměřit emise svých vozů. Dalším krokem spolupráce je kontrola vozidel vyjíždějících přímo ze stanic technické a emisní kontroly.
Překračování limitů koncentrací oxidu dusíku, jemných prachových částic nebo u benzo(a)pyrenu vykazuje Praha, Brno i další aglomerace. Vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva na těchto místech je problém obzvláště závažný. Řešení je přitom ryze technické.
„Téměř u všech aut platí, že emise částic závisí na kvalitě konstrukce, seřízení a údržby vozidla. Základní problém tedy není v samotném stáří vozidel, ale v jejich špatném technickém stavu,“uvádí Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT v Praze, který je expertem na měření emisí.
„Pokud řidiči jezdí s nefunkčním filtrem pevných částic, poškozují zdraví obyvatel měst, protože lidské tělo neumí ultrajemné částice emitované moderními motory odfiltrovat,“uvádí Vojtíšek. Částice jsou pouhým okem neviditelné a o to nebezpečnější. Usazují se hluboko v plicních sklípcích, pronikají do krve i do mozku a přispívají k řadě závažných onemocnění.
Specifickým problémem je provoz motorů se špatně udržovaným nebo poškozeným filtrem pevných částic. Potvrdilo to i testování v provozu, při kterém většina nevyhovujících aut měla naftový motor. Benzin spalovalo pouze devět aut z třiatřiceti, která neprošla.
Otravují také posádku
Přísnější pravidla pro kontrolu aut s dieselovým motorem platí od roku 2018. Týkají se hlavně limitní hodnoty kouřivosti, která se měří na stanicích technické a emisní kontroly. „Spolehlivě tak odhalí vozidla s nefunkčním filtrem pevných částic. Pokud emisní prohlídka chybu zjistí, musí ji majitel do 30 dní odstranit, jinak ztratí technickou způsobilost k provozu,“vysvětluje
Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí.
Auta s vykuchaným nebo poškozeným filtrem pevných částic neotravují jen okolí, ale také posádku vozu. Prokázal to speciální test odborníků na měření emisí ČVUT a Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Oblak karcinogenních částic vypouštěných dieselovými motory si totiž takové auto vozí s sebou.
Simulace běžných každodenních situací prokázaly, že vysoká koncentrace rakovinotvorných částic je nejen v blízkém okolí vozu, ale za určitých okolností i uvnitř. Množství pevných částic v interiéru vozu s odstraněným filtrem pevných částic bylo při měření až čtyřicetinásobné v porovnání s emisně nejhoršími pražskými křižovatkami za plného provozu. Posádka se tak v uzavřeném prostoru kabiny vozu vystavuje intenzivní expozici karcinogenních látek.
Potvrdil to experiment se Škodou Octavia Combi s naftovým motorem 1,6 TDI o výkonu 77 kilowattů. Auto bylo vyrobeno před osmi lety, od té doby ujelo 223 tisíc kilometrů a má známou servisní historii pouze v autorizovaném servisu.
Pouze pro potřeby tohoto testu byl škodovce odstraněn filtr pevných částic a zjistilo se, že průniku částic do kabiny nezabrání ani zavřená okna a dveře (viz grafika Koncentrace pevných částic v kabině auta bez filtru DPF). Pevné částice z výfukových plynů se dovnitř dostaly přes kabinový filtr vnitřní ventilace, a to v míře, která odpovídá zhruba trojnásobku hodnot naměřených na nejzatíženějších komunikacích metropole ve špičce.
„Po skončení laboratorního měření a simulací v uzavřeném areálu byl automobil opět uveden do stavu, ve kterém splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, tedy osazen DPF a vybaven homologovaným softwarem,“popisuje Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká republika.
„Ceny filtrů pevných částic v porovnání s finanční náročností odstranění vložky a nutných softwarových úprav přesvědčí většinu motoristů, že nelegální úpravy nedávají smysl nejen ze zdravotních a ekologických hledisek, ale ani ekonomicky,“dodává Starý. Škoda Auto loni přistoupila k jejich výraznému zlevnění, pro testovanou octavii tak stojí od 12 900 korun.
„Účinnost správně navrženého a bezvadně fungujícího filtru pevných částic je 99 procent,“říká Martin Pechout z Katedry vozidel a pozemní dopravy na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
Zanedbaná údržba
Filtry pevných částic jsou poslední dobou obrovským tématem. Moderní vůz s naftovým motorem už bez něj nekoupíte a nově je dostávají i benzinové vozy osazené systémem přímého vstřikování paliva. Podle servismanů stojí za většinou problémů s filtrem zanedbaná údržba vozu a nekvalitní palivo. Často není problém s filtrem, ale s jinými komponentami motoru.
Většina filtrů pracuje bezchybně, nadměrné zanášení až selhání filtru jsou většinou důsledkem závady nebo nadměrného opotřebení motoru. Škodí i dlouhodobé používání nevhodného paliva či olejové náplně. Majitelé vozů s upravenými, vymontovanými nebo poškozenými filtry v provozu škodí životnímu prostředí i spoluobčanům. Řidiči, který na běžných komunikacích takový vůz používá, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.