Virtuální sídlo Praha 1

Centrum přitahuje firmy, které v něm sídlí naoko

PRAHA „Budeme mít sídlo v Praze 1, ale jen naoko.“To, z čeho by dříve člověk měl pocit něčeho nekalého, se nabízí dnes jako běžně dostupná služba za několik stokorun měsíčně, a to nejen v Praze 1. Podle statistik společnosti Bisonde je v celém Česku 100 tisíc firem s virtuálním sídlem, jedná se zhruba o každý čtvrtý subjekt. Praha 1 je se 17 tisíci firmami nejvyhledávanější adresou.

Analytici v tom nevidí velký problém. „Řada společností dnes už ani žádné faktické sídlo nepotřebuje,“vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. Jediným důvodem, proč sídlo firmy formálně potřebují, je podle něj legislativa. Pro nutnost adresy a poštovního boxu, kam je možné zasílat například úřední poštu, podle Kovandy virtuální adresa bohatě stačí.

Velký obchod v centru je také prodej zaregistrovaných firem s. r. o. či akciovek v ceně od deseti do padesáti tisíc korun. „Jsou to vlastně jen takové schránky, prázdné skořápky. Sáhne po nich například ten, kdo potřebuje firmu hned, nebo cizinec, který ani netuší, jak má taková registrace českého s. r. o. vypadat,“vysvětluje ekonom.

Atraktivní nejen adresa

K nejvíce exponovaným místům patří například činžovní dům v Rybné ulici číslo 24 – aktuálně tam má své sídlo okolo pěti tisícovek firem, což je téměř třetina virtuálních sídel z celé městské části. Společnosti, které virtuální sídla na internetu nabízejí, akcentují hlavně atraktivní adresy, které jejich klienti získají. Jenže nejen na sociálních sítích si lidé stěžují, že se nemohou například domoci reklamace zboží či služeb, které od firem s virtuálním sídlem odebrali.

Ti, kteří formální adresy podnikatelům poskytují, se hájí. „Většina klientů již má za sebou podnikatelskou historii, a jedná se tedy o prověřené společnosti. Nové firmy většinou

dostávají doporučení na nás od našich klientů, nedochází zde tedy k nepoctivým praktikám,“vysvětluje David Lafek ze společnosti Comeflex Consulting obchodující s adresami.

Ve skutečnosti ten, kdo virtuální sídlo poskytuje, nemá s předmětem podnikání svých klientů naprosto nic společného. „S klienty máme klasický obchodní smluvní vztah a nepoctivé obchodování řeší příslušné státní úřady – policie, soudy, finanční úřady, česká obchodní inspekce,“vysvětluje Ivana Pitrová ze společnosti Altaxo.

Představa, že by se pomocí virtuálního sídla mohli podnikatelé schovat například před daňovými povinnostmi, se moc nezakládá na pravdě. Zatímco ještě v 90. letech mohla do určité míry fungovat strategie nevyzvedávání obsílek z finančního úřadu, dnes se již skoro nikdo neobejde bez datové schránky, obsílky si tak najdou každého.

Sídlo v Praze 1 přesto jednu výhodu ve vztahu k finančnímu úřadu znamenat může. „Tím, že je v Praze 1 navíc registrováno 17 tisíc virtuálních firem, tak je daleko menší pravděpodobnost, že bude účetnictví kontrolovat finanční úřad,“vysvětluje ekonom Kovanda. Úředníci finančního úřadu přitom pod sebou nemají ani zdaleka jen firmy s virtuálním sídlem – celkové počty za Prahu 1 jsou ještě mnohem vyšší.

„Na našem území sídlí 44 370 fyzických a právnických osob podnikajících v režimu živnostenského zákona a tito podnikatelé mají vydaných zhruba 62 tisíc živnostenských oprávnění. Řada z nich zde také provozuje své živnosti v provozovnách, kterých je zhruba 12 tisíc,“vysvětluje Kateřina Písačková z městské části.

Potíže s placením daní

Podnikatelé s virtuálním sídlem podle některých údajů patří, jak ukazuje průzkumu Bisonde, k těm problematičtějším. „Od firem se skutečnou adresou se ty s virtuálním sídlem liší hlavně v neplacení DPH. Podíl hříšníků ve výši 2,59 procenta je ve srovnání s celkovým průměrem dokonce více než dvojnásobný,“vysvětluje Milan Petrák ze společnosti Bisonde a dodává, že subjekty z virtuálních adres také častěji postihuje úpadek.

Takřka jediný údaj, který je příznivější, se týká exekucí – těch je v případě virtuálních adres méně. To může souviset s tím, že exekuce u firmy na virtuální adrese by stejně nemusela dávat smysl. Pokud společnost nemá peníze na účtu či nějaký konkrétní, evidovaný majetek, tak není ani co brát.

Z velkého počtu registrovaných firem na svém území nemá radost ani Praha 1. „Firma by podle mého názoru měla mít kamenné sídlo, aby ji bylo možné řádně kontaktovat,“říká místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (My, co tady žijeme / STAN).

I když takzvané virtuální schránky neznamenají problém ve formě dopravní zátěže, kterou by mohly vytvářet skutečné firmy s dojíždějícími zaměstnanci, společnosti s formální adresou neznamenají pro radnici žádný ekonomický přínos ani jinou hodnotu pro okolí.

„Řada firem dnes už ani žádné faktické sídlo nepotřebuje.“

Lukáš Kovanda ekonom