Pohraničí, proč se tam učí hůř
Děti na Ústecku a Karlovarsku ztrácejí v testech
Poučku, že se kvalita týmu pozná podle jeho nejslabšího člena, české školství tak trochu ignoruje. Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky se prohlubují a může být i hůř. I tak by se daly interpretovat poslední výsledky žáků mezinárodního testování PISA. Testy podstupují patnáctileté děti na základních a středních školách. MF DNES je zanalyzovala podle regionů. V Česku se v podstatě vzdělání po rodičích „dědí“. Například podle OECD v Česku lepší vzdělání než rodiče získá jen 20 procent dětí. To jedna z nejnižších hodnot ve srovnání s dalšími zeměmi. To je jedním z důvodů, proč se rozevírají nůžky nejen mezi žáky z různého prostředí, ale také mezi regiony. Do budoucna by kvůli tomu mohly slabší kraje ještě více zaostávat a vylidňovat se.
„Je to začarovaný kruh. Lidé tady v těchto regionech nechtějí zůstávat. Speciálně odcházejí ti, kteří mají vyšší vzdělání a nezakládají tam rodinu. Protože v těchto krajích vzdělanější lidé nejsou, mají špatné ekonomické výsledky. Do budoucna to znamená, že tyto kraje budou bohatnout pomaleji než zbytek republiky,“říká ekonom Filip Pertold z institutu CERGE-EI.
Mezi premianty v testování PISA patří Praha a Zlínský kraj. Naopak nejhůře si vedou Ústecký a Karlovarský kraj. „Problém českého školství je v tom, že si děti musejí hodně znalostí doplnit doma,“vysvětluje sociolog Karel Čada z Univerzity Karlovy. Výsledky jiných zemí v testu PISA vycházejí mnohdy lépe hlavně proto, že jejich „nejhorší“žáci nejsou tak špatní, jako čeští. Elita jim průměr tolik nezvedá. V Praze, která ve výsledcích žáků exceluje, žije jednoznačně nejvíce vysokoškoláků, mezi muži jich je skoro polovina, v Ústeckém kraji desetina.
Vzdělaní se domů nevracejí
Rozdíly lze ilustrovat například ve čtenářské gramotnosti, která zahrnuje to, jak žáci rozumějí textu a jak v něm umějí hledat informace.
V Ústeckém kraje více než třetina žáků nedosáhla ani základní čtenářské gramotnosti. V Praze je takových žáků pouze pětina. „Výsledkem
je, že v Karlovarském kraji intelektuálové, kteří tam ještě zbyli, pošlou svoje děti studovat do Plzeňského kraje, který dopadl velmi dobře, to znamená, že se kraj vylidní,“vysvětluje Miroslav Hřebecký z organizace EDUin. Lidé následně zůstávají v regionech, kde studovali. Jenže tam, kde zůstanou spíše méně vzdělaní lidé s nižšími příjmy, se nevyplatí podnikat. Chybí tam kupní síla. Hřebecký nicméně doplňuje, že PISA ve svém testování zahrnuje vzorek pouhých tří set škol ze 4 500 a průměrné výsledky mohou být zkreslené.
Více financí těm horším
To, že vzdělaní lidé do horších krajů moc nemíří, mohou dokládat i podíly úvazků neaprobovaných učitelů. Praha a Středočeský kraj mají sice nejvyšší počet učitelů bez pedagogického vzdělání, ale to se dá vysvětlit spíš nedostatkem lidí na trhu práce v metropoli. Nejvíce učitelů bez pedagogického vzdělání je dále v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně kantorů bez kvalifikace je ve Zlínském kraji.
Česká školní inspekce dále doplňuje, že ve školství je vidět, jak se úspěch nabaluje na úspěšné.
V úspěšných školách učí úspěšnější žáky aktivnější učitelé. „Je nutné podporovat ty školy, které jsou na tom hůř a nehrát si na falešné elitářství,“doplňuje Hřebecký.
Pro řešení mezikrajových rozdílů je připravený podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové nový systém financování školství. Teď se financují školy striktně dle počtu žáků, nově to bude spravedlivěji podle potřeb školy.