Podivný prodej „přes školáky“
Žáci prvního stupně si přinesli ze školy domů „dárek“– výzvu, aby rodiče zaplatili za něco, co si neobjednali, o čem předem nevěděli a co ani nechtěli. Byla to skládačka, puzzle mapy České republiky za sto dvacet korun. A v roli „podomního prodavače“se ocitla sama škola.
Puzzle totiž dětem rozdávala učitelka jedné pražské základní školy. Skládačku mapy České republiky, kde jsou součástí i další mapky, samolepky, vystřihovánky nebo doplňovačky, dostávaly děti prvního stupně – prvňáci a čtvrťáci. Odnesli si ji domů a k mapě byl přiložený malý lístek s tím, že ji lze koupit za 120 korun, nebo vrátit.
„Syn mi už cestou ze školy říkal, že dostali puzzle. Doma je vyndal z tašky a lísteček jsem našla potom. Chodí na první stupeň základní školy a tohle mě naštvalo. Připomíná mi to praktiky na seniorech,“říká matka jednoho ze školáků Petra K. Podobné zkušenosti potvrdilo i několik dalších rodičů.
Podle České obchodní inspekce takový druh prodeje spadá pod neobjednané plnění, kdy je spotřebitel při dodávce neobjednaného zboží automaticky vlastníkem. Zboží nemusí vracet.
„Učitelka dává konkrétním dětem nějaké zboží a spotřebitele tím nutí k tomu, aby zaplatil. Je to neetické, škola by měla zvážit, jestli je takové jednání v pořádku, a možná by to zajímalo i Českou školní inspekci,“vysvětluje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich, pod kterou kontrola prodeje spadá.
Škola strká hlavu do písku
Českou školní inspekci takové věci zajímají, ale jedná na základě stížností. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse jim ale zatím na ústředí nic takového nepřišlo a žádný podobný případ dosud neřešili.
„Za dění ve škole nese odpovědnost její ředitel, měl by být o takových akcích informován a rozhodnout o jejich vhodnosti či účelnosti. Lze tedy doporučit, aby se rodič žáka v případě, že se odehraje něco, s čím nesouhlasí, bezodkladně obrátil na ředitele školy. V popsaném případě šlo o žáky 1. třídy, tedy pokud paní učitelka jednala bez vědomí ředitele, měl by ředitel tuto věc řešit a také nastavit ve škole příslušná pravidla, aby se situace neopakovala,“popisuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Škola se ale k situaci nechce vyjadřovat. Redakce se ředitelku pražské školy snažila kontaktovat tři dny. Ta ale telefon „vytípávala“, podle kanceláře školy byla na školení a nakonec odpověděla jen krátkou textovou zprávou ve znění „není mi známa žádná skutečnost o stížnosti“.
Dětský psycholog Jan Kulhánek v tomto případě vidí nátlakové chování, které je směrované přímo na děti. „Ty jsou důvěřivé, v tomto směru snadněji manipulovatelné, nemají dost zkušeností, aby dokázaly odolat. Má to podobnou intenzitu, jako jsou známé akce zaměřené na seniory,“dodává.
Mysleli jsme to dobře
Akce podobného charakteru ale na školách probíhají poměrně dlouho. Podle domluvy ředitele s obchodníky může být součástí například část peněz ze zisku, které pak škola může využít na provoz – podobný princip funguje například u školního focení, kde za fotografie dostává zaplaceno profesionál. Zásadní rozdíl je ale podle oslovených institucí v tom, že jsou všechny akce známé dopředu a rodiče tak o nich vědí, nikoli zpětně. Základní škola také nemůže nikoho nutit něco kupovat.
„Jestli je taková kampaň na puzzle mapu přípustná, je na individuální posouzení vedení školy či vyučujícího. Nezákonné to není. Skládání puzzle mapy může být bez problémů součástí výuky. To je na posouzení ředitele školy,“říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Firma ABM Mikula, Mrózek spolupracuje na vývoji pomůcek nejen s učiteli, kteří jí dávají zpětnou vazbu, ale i s pedagogickými fakultami. Podle jednatele A. Mikuly dávají dětem ukázky domů proto, aby měli rodiče čas si je prohlédnout, a nikomu nic nenutí.
„Pokud to vrátí, vezmeme si to zpět. Pokud ne, po nikom nic nevymáháme. Pokud to chtějí a zaplatí, je to čistě dobrovolné. Pomůcky, které školám nabízíme, jsou konzultované s učiteli, školami, fakultami. Máme například didaktické koberce do školek a družin, které jim ukazujeme, a chceme znát jejich názor. V pražské škole šlo o nedorozumění, které nás mrzí. Snažíme se to směrovat na ohlášená setkání přímo s rodiči,“vysvětluje A. Mikula.