Na bílé Vánoce marně čeká druhá generace
Meteorologové: Ve velkých městech už 30 let na Štědrý den nebyl pořádný sníh
Před každými Vánocemi Češi pokládají meteorologům otázku, jestli budou Vánoce na sněhu jako na obrázcích Josefa Lady, a před každými Vánocemi se dozvědí, že budou na blátě.
Otázka na bílé Vánoce už se stala letitým adventním rituálem. A odpověď? Jistě, může přijít stoletá kalamita, nepředpověditelná výjimka. Jinak je pravda o bílých Vánocích prostá: na meteorologické stanici v Praze-Klementinu se na Štědrý den 24. prosince v pravém slova smyslu bílé Vánoce od roku 1989 nikdy nekonaly. Čtyřikrát za posledních třicet let tam zůstaly dva nebo tři centimetry sněhu, které se ale hned rozšlapou. Od roku 2011 už tam byly výhradně nuly.
„Bohužel, z dnešního pohledu je šance na zasněžený Štědrý den v nížinách jen minimální. Kdyby náhodou nějaké ochlazení dorazilo, tak může jedině od severu nebo západu, proto je v Brně procento nejnižší. Celkově v nížinách bude Štědrý den téměř jistě beze sněhu,“odpovídá Jan Doležal, mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu.
Hodně záleží na místě v Česku, protože úplně jiná odpověď na tuhle otázku platí v centru Prahy, překvapivě odlišná je na kraji hlavního města a úplně jiná v Peci pod Sněžkou. Pak existují místa, která jsou co do výšky sněhové pokrývky „někde mezi“. Třeba průmyslová Ostrava má kupodivu šanci na sníh větší než Praha. Horalé se patrně smějí, když si někde přečtou, jak Pražan řeší, jestli na Vánoce bude bílo, nebo ne. V Peci pod Sněžkou by ta adventní otázka spíš měla znít: Budou bílé Vánoce jako téměř vždy, nebo hrozí letos výjimka?
Výjimku zažila Pec pod Sněžkou za posledních třicet let dvakrát, kdy neměla sníh (v letech 2006 a 2015). Na druhou stranu 86 centimetrů z roku 2001 už se podobá spíš údajům z Lysé hory – české sněhové rekordmanky.
Na kraji Prahy v Ruzyni v tomto století proběhl zatím jen jeden vyloženě zasněžený rok, a sice ten s letopočtem 2010. Tehdy bylo v Praze-Ruzyni 15 centimetrů sněhu. Při pohledu třicet let zpátky byl ještě podobný rok 1996 s devíti centimetry.
„Toto měření se provádí vždy ráno. Samozřejmě někdy v průběhu dne pár centimetrů připadne, ale tak podrobné údaje už nemáme,“vysvětluje limity měření Jan Doležal z Českého hydrometeorologického ústavu.
Lysá hora – královna sněhu
Pozoruhodné je, že větší šanci na sněhovou pokrývku než Pražané mají na Štědrý den v Brně a v Ostravě. Nebo spíš měli. Za posledních sedm let sice i ostravská stanice v Porubě evidovala samé „nudné“nuly, ale třeba v letech 1999, 2001 nebo 2002 tady nasněžilo 24. prosince od sedmi do 15 centimetrů.
Poruba, kde má Ostrava svou meteorologickou stanici, se přitom nadmořskou výškou zásadně neliší od okrajových poloh hlavního města. Obě města se nacházejí ve výšce 250 až 300 metrů nad mořem.
A konečně, Lysá hora v Beskydech, místo, které v Česku trhá rekordy ohledně výšky sněhové pokrývky.
Pokud chcete zažít „bílé Vánoce“, užijete si tam na Štědrý den většinou zhruba půl metru sněhu. Ale pozor, dokonce i Lysá hora zažila na Štědrý den dva bezsněžné roky – konkrétně 2014 a 2015. Ten letošní se k nim nejspíš přidá.
Podle nejaktuálnější předpovědi budou dnes nejvyšší teploty dosahovat čtyř až osmi stupňů, na Moravě dokonce deseti stupňů. I v Beskydech a Jeseníkách dosáhnou teploty šesti stupňů a ani v noci by na většině Česka neměla teplota klesnout pod bod mrazu, takže to na žádnou velkou vánici nevypadá.
Naděje na sníh
Meteorologové vydávají během adventu ještě jednu zajímavou statistiku – denní přehled v procentech, jak velkou či malou šanci mají vybrané stanice v Česku na sníh.
Třeba 17. prosince, tedy v úterý, dosáhla Praha v tomto „žebříčku nadějí“pouhých čtyř procent. Takže je pětadvacetkrát pravděpodobnější, že sníh nebude, než že bude.
Ostrava má patnáctiprocentní šanci, Železná Ruda šedesátiprocentní a Lysá hora devadesátiprocentní.
Vánoční obleva
Známý český meteorolog Petr Dvořák říká, že „bílé Vánoce jsou mýtem, který se vzal bůhví odkud“. Příčin, proč lidé vidí kolem Vánoc louky spíš zelené než bílé, je hned několik.
Meteorologové znají jev zvaný „vánoční obleva“, který se vyskytuje podobně pravidelně jako medardovská kápě alias středoevropský monzun. „Příčinou je proudění vzduchu od Atlantiku, který je touto dobou pořád ještě poměrně ohřátý,“vysvětluje Dvořák.
Když si člověk otevře knihu historických fotek z Prahy, najde sto let staré snímky, na nichž nezaměstnaní
Příčinou je proudění vzduchu od Atlantiku, který je touto dobou pořád ještě poměrně ohřátý.
odklízejí haldy sněhu a ledaři vylamují na zasněženém nábřeží z Vltavy led, který nakládají do povozů. Není to náhoda. Sníh býval i v centru Prahy častější.
Dvořák potvrzuje, že bezsněžné Vánoce mají na svědomí i klimatické změny. „Bílé zimy v nížinách ustupovaly už někdy v 50. a 60. letech,“míní Dvořák. Velká města také kvůli průmyslu tvoří tzv. tepelné ostrovy.
A jak to dopadne letos? Letošní zima se jeví jako nadprůměrně teplá všude, podobně jako ta v roce 2006, kdy nebyl sníh ani na horách.
Jediným sněhem na Ještědu byl včera bílý pruh vyrobený děly na sjezdovce. Na Jizerce – výjimečné nízkými teplotami – zbývaly ojedinělé ostrůvky sněhu na louce. Lysá hora zůstávala bez jakékoli bílé skvrnky.