Kontroly kvůli neštěstí
Po tragédii ve Vejprtech města prověřují svá zařízení pro postižené
NEva Zahradnická Kristína Paulenková
eštěstí ve vejprtském domově pro lidi s postižením vyděsilo veřejnost, lidi z oboru i zřizovatele. Všechna svá obdobná zařízení se ještě tento týden rozhodla zkontrolovat například Praha. Chce zjistit, jestli její domovy dokážou podobné náhlé situace zvládnout. „Téma zvedneme na jednání Asociace krajů,“uvedla radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová.
I ředitele domovů po celé zemi vejprtská tragédie logicky vystrašila. Například v domově Harcov v Liberci zhruba před rokem nacvičovali evakuaci lidí, včetně simulace opravdového požáru. A chtějí si ji raději znovu zopakovat. „To, co se stalo, mě zaskočilo a říkala jsem si, že budu asi hasiče znovu žádat, aby si na nás udělali čas,“popsala ředitelka Vladimíra Řáhová. Všechna svá zařízení, která mohou být teoreticky zdrojem požáru a která mají mít ze zákona revizi, jako jsou například kotle, se chystají zkontrolovat třeba v ústavu sociální péče v Mariánské nedaleko Jáchymova. Tamní vedení chce mít zkrátka jistotu.
A mluvit se začalo i o protipožárních čidlech napojených přímo na hasiče. Jenže ne všechny domovy taková čidla mají, a to i kvůli tomu, že se za ně platí i několik desítek tisíc korun ročně. Nemohou si je dovolit. Přitom dříve byla pro ně zdarma, ale to se nelíbilo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který hasičům nařídil, aby ke všem svým „zákazníkům“přistupovali stejně. A proto zavedli jednotný ceník.
Podle hasičů samotných by se však situace mohla přece jenom změnit. „Po oslovení všech krajů jsme zjistili, že problémy měli památkáři a sociální zařízení, protože na službu nemají finance. Proto jsme se rozhodli, že připravíme novelu zákona o požární ochraně, kde to zohledníme,“vysvětlil Daniel Miklós z Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
Do té doby tak musejí domovy hospodařící s nižším rozpočtem spoléhat hlavně na své zaměstnance, že situaci zvládnou a hasiče místo elektronických hlásičů k případnému požáru přivolají sami. Jenže... Některá zařízení v sociálních službách se potýkají s palčivým nedostatkem personálu. Třeba nešťastný Domov pro zdravotně postižené ve Vejprtech, který leží těsně na hranici s Německem.
Je to totiž právě poloha, co bývá často příčinou, proč v oboru chybějí zaměstnanci. Podle odhadu Asociace poskytovatelů sociálních služeb je to dohromady asi tisíc lidí. „Jsou to příhraniční regiony v Ústeckém či Karlovarském kraji a pak jsou to velká města, kde je nízká nezaměstnanost. A jsou zařízení, kde to řeší lidmi z Ukrajiny či Běloruska,“vysvětluje za asociaci její prezident Jiří Horecký. I sehnat zahraniční pracovníky ale bývá pro domovy obtížné, a tak spolupracují s personálními agenturami. Třeba zařízení pro seniory Domov U Biřičky, které zřizuje Královéhradecký kraj, zaplatilo takové agentuře již více než 40 tisíc korun za dvě ukrajinské všeobecné zdravotní sestry. „Jsou zapracované, velmi citlivé k potřebám seniorů a my máme eminentní zájem na tom, aby zde zůstaly pracovat nadále. Nyní v domově stále chybí osm pečovatelů a pět sester,“popisuje ředitelka domova a viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Daniela Lusková.
Zdržení na ministerstvu
Podobný postup zvolil i ředitel vejprtského zařízení, kde dříve pracovalo podle jeho slov jedenáct Ukrajinců. Po třech měsících, kdy končí takzvané schengenské vízum, na jehož základě tam Ukrajinci pracovali, ale musel domov projekt zastavit. „Měsíc a půl se nemůžeme domluvit na ministerstvu vnitra, aby měli povolení. Byli to perfektní zaměstnanci, vzdělaní, pracovití,“uvedl ředitel Domova pro osoby se zdravotním postižením Vejprty Viktor Koláček.
Věc si předávala mezi sebou ministerstva. „Bylo zjišťováno, zda cizinci mají na tuto práci kvalifikaci, neboť cizinci žádnou kvalifikaci nepředložili,“říká mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. „Když se v polovině ledna na ministerstvo vnitra obrátil ředitel zařízení ve Vejprtech, že na uvedené pozice není potřeba žádná kvalifikace, ministerstvo reagovalo obratem a požádalo ministerstvo práce a sociálních věcí o stanovisko, neboť zákon o sociálních službách patří do jeho kompetence,“vysvětlila zdržení.
Některá zařízení se potýkají s palčivým nedostatkem personálu. Jde až o tisíc lidí.