Tajemné kosti bojovníků od Lipan
Díry od okovaných cepů v lebkách pomohly vědcům identifikovat padlé husitské bojovníky v opravované kostnici v Žehuni.
Robert Oppelt
Neobvyklá zranění od zbraní na kostech a lebkách zaujala vědce při rekonstrukci kostnice v Žehuni na Kolínsku. Teď se jejich podezření potvrdila. Kosti s velkou pravděpodobností patřily účastníkům bitvy u Lipan v roce 1434.
Na nálezu pracoval tým profesora Václava Smrčky z Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy už od roku 2017. Tehdy si Smrčka v rámci výzkumu českých kostnic na kostech všiml jasných poškození, která by mohla pocházet od typických husitských zbraní. „Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů,“uvedl Smrčka.
Kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících ze starších hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo o bojovníky, dokládají četná i starší zhojená válečná poranění. A že jde přímo o bitvu u Lipan, v níž mezi sebou bojovali radikální a umírnění husité, hovoří fakt, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.
U deseti lebek udělali také CT vyšetření a vytvořili 3D rekonstrukci poranění. Vzorek jedné z poraněných lebek pak poslali do specializované laboratoře v polské Poznani, kde zjistili stáří lebky. „Laboratoř stanovila 95procentní pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek. Vyšetření dokonce stanovilo 65procentní pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420 až 1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy pravděpodobné, že z této bitvy skutečně pochází,“dodal k výsledku zkoumání Smrčka.
Vědci mají i teorii na to, jak se dostaly kosti husitů do Žehuně, vzdálené od Lipan více než 30 kilometrů. „Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů husitů, Jan Čapek ze Sán. Ten po bitvě uprchl aby se ukryl za hradbami Kolína. Tehdy bylo běžné nakládat raněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“vysvětluje Smrčka.