Nejhorší je nevratná lahev ze skla
K hlavním trendům patří nepoužívat plastové obaly. Některé jiné materiály však škodí více.
Mléko či jogurty ve skleněné lahvi je retro, kterým se v posledních letech snaží zaujmout některé menší mlékárny. Z hlediska dopadu na životní prostředí je však skleněná lahev na jedno použití naprosto nejhorším obalem. Ať už je naplněná mlékem, pivem, nebo limonádou.
Plasty se staly kvůli všeříkajícím fotografiím želv v mořích celosvětovým nepřítelem. Úplně vždycky však jejich odmítání smysl nedává. Dokládá to studie Life Cycle Assesment (LCA), jež je všeobecně považována za nejpropracovanější hodnocení dopadu výrobků na životní prostředí a kterou si nechala zpracovat rakouská společnost Alpla, jeden z největších výrobců recyklátu pro český trh.
„Nejhůře vychází jednocestná skleněná lahev. Skleněná lahev na více použití dává nějaký smysl, ale je citlivá na poškození a zásadní je i vzdálenost přepravy. Jakmile jde o delší vzdálenost, začnou se výsledky a dopady zhoršovat. Pro některé lokální produkty to použitelné je, ale ne v celoevropském měřítku,“popisuje jeden z výsledků analýzy Jan Daňsa, šéf společnosti Alpla v Česku. Pro tuzemsko se v této analýze počítá s 360 až 500 kilometry přepravy, v Německu je to více.
Podobné jsou výsledky studie, kterou si nechalo zpracovat před deseti lety ministerstvo životního prostředí. „Jednorázová skleněná lahev na jakýkoliv nápoj je z hlediska životního prostředí nejhorší obal. Výše uvedený závěr ale neplatí pro opakovaně použitelné skleněné lahve. U nich dochází ke značným úsporám energie, přičemž studie vyhodnotila vratné lahve na pivo jako jeden z environmentálně nejvhodnějších obalů,“potvrzuje Ondřej Charvát za ministerstvo.
U zmíněného mléka vychází nejlépe plastová lahev z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE), v závěsu se drží polyethylentereftalát (PET) a teprve poté s odstupem následuje hojně využívaný karton. Poslední je nevratné sklo.
Velké tuzemské mlékárny se cestou skla nevydaly. Jihočeská Madeta využívá pouze karton. „Tetrapak je nejlepší nejenom z hlediska ochrany výrobku, ale je to dokonce velmi kvalitní zdroj recyklátu. Primární je v něm papír, obsahuje ale i kvalitní hliník a plast,“popisuje obchodní šéf Madety Jan Teplý.
Nevýhodou kartonových krabic je, že recyklační technologie jsou v Evropě asi jenom dvě nebo tři. Relativně nízká je také míra sběru kartonů. Podle údajů společnosti Eko-kom, která má sběr odpadů v Česku na starosti, se v roce 2018 recyklovalo pouze 24 procent tetrapakových krabic.
Záloha za PET se neujala
Strategie mlékárny Olma, jež je stejně jako MF DNES součástí holdingu Agrofert, je odlišná – mléko prodává pouze v PET lahvích. „Olma vyfukuje lahve z preforem přímo ve výrobním závodě. Díky tomu dosahujeme vysoké hygienické úrovně při výrazně nižším dopadu dopravy prázdných lahví a jejich oplachování před plněním. Proto PET v tuto chvíli považujeme za nejvhodnější možné řešení,“uvádí za Olmu mluvčí Karel Hanzelka.
Využívané je v mlékárnách i zmíněné sklo, ačkoli jen na jedno použití. Systém před rokem 1989 byl daleko ekologičtější, protože skleněné láhve na mléko byly vratné.
„Mléko se prodávalo v zálohovaných lahvích, až začátkem 70. let se objevilo mléko v plastových sáčcích,“uvádí Václav Doležal z Obalového institutu Syba. Do krabic se mléko podle něj začalo poprvé plnit v Bratislavě v roce 1988.
Poté následovala expanze plastů, které načas sklo vytlačily, ale od roku 2013 se začaly opět skleněné láhve objevovat. Používá je například značka Bohemilk či různé menší, většinou takzvané farmářské mlékárny.
Nejprodávanější nápoje, jako jsou vody a limonády, se obvykle nabízejí v PET lahvích. V segmentu limonád nicméně rychle roste podíl plechových obalů.
Nejekologičtější jsou při započítání celého životního cyklu podle analýzy LCA opětovně použitelné plastové lahve. Následují vratné skleněné lahve a klasické PET lahve na jedno použití.
Plastovým lahvím na vícero použití se ovšem výrobci brání a většinou odkazují na nepodařený pokus v 90. letech. Tehdy je zkoušela Coca-Cola.
„Za zálohu se lahev vracela do výroby, vymyla se, naplnila a uvedla na trh. Tento způsob se ale neosvědčil. Řada lahví se musela při kontrole čistoty vyřadit, což systém prodražovalo, a záloha musela být vysokých 10 Kč. Lidé také nechtěli kupovat lahve s povrchovým poškrábáním,“popisuje Petr Jonák, manažer vnějších vztahů a udržitelnosti v Coca-Cole.
„Systém by byl fajn, kdyby lahev dokázala udělat desítky otočení, což se nepovedlo. Lahev se obouchala, nebylo to úplně hygienické, vznikaly tam trhlinky, takže po třech čtyřech otočeních se stejně musela zlikvidovat,“popsala před pár týdny negativa systému Andrea Brožová ze společnosti Mattoni 1873, největšího výrobce balených vod v Česku. Kromě toho bylo na lahve podle Brožové potřeba čtyřikrát více materiálu než na jednorázové. Mattoni dnes usiluje o to, aby se uzákonily všeobecné zálohy na PET lahve.
Problémy s plechem
Pokud jde o pivo, nejmenší dopad na životní prostředí má vratná skleněná lahev. Na rozdíl od jiných nápojů se udržela dodnes.
Plzeňský Prazdroj prodává nejvíce piva ve vratných skleněných lahvích (40 %), následují sudy (32 %) a plechovky (18 %). PET lahve, které tvoří stejně jako tanky pět procent, hodlá Prazdroj postupně zrušit.
Plast je podle studie ekologičtější než plechovka, která naopak získává na oblíbenosti. „Naši zákazníci jsou stále orientováni více na pivo ve skle než v PET, ale i tento trend se rychle mění. Objevuje se třetí materiál a tím je plech, rostou prodeje alkoholických i nealkoholických piv v plechu, což z našeho pohledu může vést k dalším složitým otázkám kolem likvidace,“uvádí mluvčí prodejen Globus Rita Gabrielová.