Mikroplasty končí. Krémy či barvy podraží

PRAHA Po jednorázových plastech, jako jsou příbory a nádobí, skončí v EU i mikroplasty, přidávané do výrobků běžné spotřeby.

A tentokrát to pocítí opravdu každý. Titěrné, často okem neviditelné plasty jsou součástí tisíců kosmetických výrobků, čističů domácnosti, hnojiv i barev. Přimíchávají se tam ve formě abraziv nebo kvůli vzhledu, konzistenci či uzamčení vůní.

Finální návrh Evropské agentury pro chemické látky počítá s jejich zákazem od roku 2021 nebo 2022 a s až šestiletým přechodným obdobím podle kategorie.

Nejvíc času na náhradu zatím málo dostupnými alternativami z řad přírodních polymerů (například ze škrobu či cukru) dostanou výrobci kosmetiky, která zůstává na pokožce, to znamená třeba opalovacích krémů a make-upů, a dále producenti hnojiv a pesticidů.

Dá se očekávat, že zákaz se promítne do cen výrobků pro zákazníky, protože přírodní alternativy jsou dražší. Náklady, které firmy ponesou, návrh odhaduje na téměř 9,4 miliardy eur, tedy 236 miliard korun během dvaceti let. Nejčernější odhad vyjde několikanásobně dráž.

Cílem zákazu je ochrana životního prostředí a zvířat. Planeta je mikroplasty zamořená, našly se dokonce v pitné vodě nebo mořské soli. Rizika pro člověka zatím nejsou příliš jasná.

Desítky let jsou součástí kosmetiky, nátěrových hmot nebo hnojiv. Mikroplasty, které se staly součástí zubních past, mýdel nebo vlhčených ubrousků, ale budou postupně od roku 2021 nebo 2022 z evropského trhu mizet.

Konec titěrných částí plastů, které se do výrobků záměrně přidávají například jako abraziva, kvůli vzhledu a konzistenci nebo udržení vůní, navrhla už dříve Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), která nyní návrh finálně projednává.

Cílem není člověka zbavit plastů, ale nahradit až 90 procent přidávaných mikroplastů tam, kde je to možné. Podle návrhu, do kterého MF DNES nahlédla, se z výroby vyřadí devatenáct druhů dnes běžně používaných syntetických plastů, jako je PET a polypropylen, ale nově také například dnes velmi populární kyselina polymléčná (PLA).

Právě PLA výrobci často vydávají za ekologickou náhradu umělých plastů, jenže se ukázalo, že její životní cyklus představuje pro životní prostředí mnohem větší zátěž než plasty z ropy.

„Můžeme se setkat s výrobky, označenými bioPLA, bioPE a bioPET, neboli označení polymeru a ‚magická‘ předpona bio. Označení bio svádí k tomu, že daný výrobek je šetrný k životnímu prostředí a rozložitelný. Není tomu tak,“popsal Jiří Brožek z Ústavu polymerů pražské VŠCHT. Tyto polymery se sice vyrábí z obnovitelných surovin jako je kukuřičný škrob nebo cukr, jenže obsahují petrochemické příměsi a jsou obtížně rozložitelné.

Mikroplasty se staly ekologickým problémem a zdravotním rizikem zejména pro vodní živočichy. Výzkum rizik pro člověka je v začátcích. Za rok se jich do životního prostředí podle odhadu vědců uvolní až 36 tisíc tun, tedy množství odpovídající deseti miliardám plastových lahví.

„Situace musela dojít až k zákazu, protože mikroplasty jsou levné a v jejich ceně není započítáno ničení životního prostředí,“říká Lenka Mynářová, ředitelka společnosti Nafigate Corporation, která legislativu připomínkovala.

Za postupné vyřazení mikroplastů nejvíc podle výpočtů ECHA zaplatí výrobci kosmetiky, která zůstává na pokožce, jako jsou opalovací krémy, rtěnky, líčidla a deodoranty. Extrémní odhad počítá s náklady až 14,4 miliardy eur (362 miliard korun), střízlivější střední odhad s částkou 7,5 miliardy eur, tedy přes 187 miliard korun.

Nahradit mikroplasty nebude snadné. Alternativy z oblasti přírodních polymerů, které se vyrábějí ze škrobu, celulózy, bakterií nebo například hub, nejsou v praxi dostatečně vyzkoušené a zatím jich ani není na trhu pro potřeby masové výroby dostatek. Proto návrh legislativy u zmíněné kosmetiky počítá se šestiletým odkladem zákazu a například u výroby hnojiv s pětiletým odkladem.

„Alternativ v tuhle chvíli není dost. Legislativa otevírá dveře pro nové materiály a teprve nyní je jasněji definováno, které jsou ty správné a na základě jakých kritérií se posuzují,“říká Mynářová, jejíž firma jako první na světě průmyslově vyrábí plně rozložitelný přírodní polymer z odpadního fritovacího oleje.

Bez odkladu začne zákaz platit pro výrobky omyvatelné kosmetiky jako jsou mýdla, zubní pasty a make-upy, ale také úklidové prostředky s obsahem mikrokuliček.

Největším uživatelem mikroplastů je podle ECHA zemědělství, které široce využívá technologii zapouzdření hnojiv a pesticidů s řízeným

uvolňováním živin. Chemické látky jsou uzavřené v plastových kapslích, které zůstávají v půdě. Mohou za většinu emisí spojených s výrobou mikroplastů v oblastech, kde bude platit zákaz.

Společnost BASF, která patří k největším hráčům v agrochemii a tuto technologii používá, namítá, že je naopak pro přírodu přínosem. „Tyto technologie minimalizují množství používaných pesticidů a pomáhají předcházet nežádoucím vlivům na životní prostředí, což celkově zvyšuje bezpečnost,“reagovala mluvčí Silvia Tajblíková.

Dánsko, Francie, Itálie, Švédsko a Spojené království už dříve samy od sebe zakázaly přidávání mikroplastů, zejména do kosmetických přípravků na čištění pleti nebo zubních past. Zákaz na úrovni členských zemí ale EU vyhodnotila jako neefektivní.

Výrobci této kosmetiky v Evropě se přesto dohodli, že se mikroplastů zbaví už v roce 2020. Vyřazovat je začali také prodejci u svých privátních značek. Například drogerie dm nabízí bez mikroplastů 650 produktů vlastních značek, v produktech z kategorie péče o tělo a ústní hygieny nejsou už od roku 2014.

Zájem zákazníků o tento typ produktů podle řetězce roste. U zboží šetrnějšího vůči životnímu prostředí se v případě úklidových prostředků meziročně zvýšil obrat o 30 procent a u kosmetiky na péči o pleť a tělo o rekordních 32 procent.

Situace musela dojít až k zákazu, protože mikroplasty jsou levné a v jejich ceně není započítáno ničení životního prostředí.