Škůdcům přeje teplá zima
Vědci spočítali, že z kůry mohou po zimě vylétnout tisíce lýkožroutů, omezit to má lesní úklid
Jan Bohata
LÁDVÍ Desítky tisíc lýkožroutů se narodily při speciálním experimentu v laboratorních podmínkách. Šlo o speciální pokus, jehož cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Podobně se škodliví brouci mohou líhnout také v přírodě, kde by pro smrkové porosty představovali pohromu. Na lesníky to klade mimořádné nároky při údržbě svěřených revírů. Platí to aktuálně také pro správce zeleně v metropoli.
Skryt v kůře přečkává lýkožrout zimu. Právě tento materiál posloužil expertům z Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR) při speciálním experimentu s tímto zákeřným škůdcem. „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“popsal experiment Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Podmínky připomínající jaro či současné teplé zimy lýkožroutům akademici simulovali měsíc.
Přitom odchytávali vyletující brouky a napočítali jich 150 tisíc. „Kdyby zmíněná kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo. Na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“upozornil Petr Doležal.
Stromy ve stresu
Teplé zimy a nebývale suchá léta hrozí lesním porostům vážnými problémy. „Situace v lesích nemá v historii obdoby, proto potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“uvedl Stanislav Slanina, spoluautor projektu Nekrmbrouka.cz. Na stejnojmenné webové adrese vlastníci a správci lesů naleznou srozumitelné, přehledné a aktuální informace a rady, jak čelit kůrovcové kalamitě.
Praha je výjimečnou metropolí nejen v rámci střední Evropy v tom, že přibližně desetinu její plochy tvoří lesy. Zelená pokrývka sehrává nenahraditelnou roli – pomáhá pražské aglomeraci dýchat a zvládat tím například sužující letní vedra.
Zimní období je pro lesníky ideální dobou pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují jednoduché postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. „Dlouhodobý stres způsobený absencí srážek negativně ovlivňuje zdravotní stav a vitalitu všech porostů, zejména jehličnatých. Teplé zimy způsobují, že podkorní hmyz „nevymrzne“a vyšší teploty urychlují jeho aktivity a vývoj,“popsala aktuální stav zeleně Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP). Nejen stres z přetrvávajícího nedostatku vláhy ohrožuje zdravotní stav smrkových porostů v hlavním městě. „Daří se také kůrovcům a houbovým chorobám, jako jsou například václavka a kořenovník,“upozorňují odborníci. Škodlivé houby mají na svědomí chřadnutí stromů, to podle odborníků souvisí mimo jiné se suchem.
Asanace v zeleni
Velký úklid v lesích je jednou z hlavních cest, jak je udržet v optimální kondici. „V současné době dotěžujeme kůrovcovou hmotu, zpracováváme kůrovcem napadené modříny a kácíme ve všech borových porostech,“popisuje aktuální zásahy v metropolitních lesích Petra Fišerová. Nutná je poté také důsledná asanace v porostech po odstranění napadených stromů. „Proto se stále provádí štěpkování potěžebních zbytků a odvoz dřevní hmoty z lesních porostů,“komentují současné aktivity pražští lesníci.
Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2018 uvádějí, že lesáci vytěžili v Praze přibližně devět tisíc kubíků jehličnanů a přibližně
Lesní úklid
dva a půl tisíce kubíků listnáčů. Ve středních Čechách a v Praze se podle ČSÚ zalesňovalo na zhruba 1 200 hektarech, což je více než například na Karlovarsku nebo Pardubicku.
V roce 2019 v hlavním městě vysadili dělníci 356 tisíc mladých sazenic lesních dřevin, většinou listnatých – přes 180 tisíc. Z listnáčů jde nejvíce o tradiční duby zimní a buky lesní. Doplňují je lípy, javory a habry. Z nově vysazených jehličnanů převažují borovice lesní, jedle bělokoré a douglasky. „Při výsadbách vždy dbáme na to, aby složení vysazovaného materiálu odpovídalo přirozené druhové skladbě lesů,“objasňují lesníci.
Shrabat a spálit kůru
Včasná sanace je důležitá pro ochranu lesa. Ilustrační foto: Petr Topič
Lýkožrout je svou velikostí spíše drobný, měří zhruba 4,5 mm. Následky jeho řádění však bývají zpravidla značné. „Kůrovec se v zimě nachází v takzvaném diapauzním stavu, kdy je jeho aktivita utlumená na minimum. S tím je spojená i redukce některých orgánových soustav. Stav trvá okolo dvou týdnů, než se brouci stávají opět aktivními s reprodukční schopností,“uvedl Petr Doležal.
Lýkožrout smrkový zimuje v kůře, kde ho jako potravu hledají ptáci. Většina kůrovců spadne spolu s kůrou na zem, kde vydrží do jara. Shrabání a spálení této kůry již v průběhu zimy proto může snížit ohrožení stromů na jaře. Zasažený strom má zpravidla rezavějící jehličí, které opadává, stejně jako části kůry. Napadení sousedních stromů nemusí být podle expertů na první pohled patrné. Přesto odborníci doporučují sanovat také tyto stromy.