Neplatí, protože „stavějí“skládky

Přetváříme odpad ve stavební materiál, tvrdí skládkaři. Státu a obcím tak utíkají stamiliony.

Stát si nechává od skládkovacích firem léta líbit obcházení zákona. Neodvádějí totiž za velkou část odpadu ukládaného na skládku zákonný poplatek. Vysvětlují to tím, že odpad neskládkují, ale skládku z něj budují. Státní fond životního prostředí a obce se skládkami na svém území kvůli tomu přicházejí o jednotky miliard korun ročně.

Ve druhé půlce minulého roku se město Čáslav a obec Hořovice, v jejichž katastru se nacházejí skládky převážně nebezpečného odpadu, ozvaly s tím, že chtějí od firmy AVE CZ doplatit skládkovací poplatek. (Provozovatel skládky AVE CZ patří do skupiny EP Industries, v níž má podnikatel Daniel Křetínský 37procentní podíl.) Čáslav si spočetla, že za poslední tři roky měla podle vykázaného množství odpadu dostat 616 milionů korun, ale místo toho dostala od AVE jen asi 45 milionů.

Požádala proto Krajský úřad Středočeského kraje, aby částky oficiálně doměřil. Dalších 837 milionů by měl podle Čáslavi dostat fond životního prostředí, kterému ze zákona náleží 4 500 korun z každé tuny uloženého nebezpečného odpadu.

AVE doplacení odmítla s tím, že skládkovací poplatek původcům odpadu, tedy převážně firmám, které jí odpad na skládku přivezly, ani neúčtovala. „Doměření poplatků v (daném) rozsahu představuje zásadní ohrožení ekonomické stability nikoliv jen provozovatele skládky, ale průmyslových podniků v ČR jako celku,“napsala AVE čáslavskému starostovi.

Jak je možné, že poplatek firma nevybírala? Odpad podle svého výkladu neskládkovala, ale využila na výstavbu skládky. Vytvořila z něj obvodové hrázky, vybudovala obslužné komunikace nebo ho použila na překryv odpadů před úletem či na zajištění stability skládky.

Podle logiky skládkařů tak odpad není „odstraňován skládkováním“, nýbrž využíván. Proto není potřeba na něj uplatňovat skládkovací poplatek.

Krajskému úřadu se ovšem takový pohled na věc nelíbí. „Skládka je stavba určená a zkolaudovaná jako zařízení k odstraňování odpadů, přijmutí argumentace společnosti AVE při použití lehké nadsázky by znamenalo, že skládky nejsou vůbec určeny k odstranění odpadů, ale odpad je využíván k výstavbě určitých tvarů v prostředí a až poté, co bude dosaženo požadovaného tvaru, bude možné konstatovat, že je stavba realizována, a lze přistoupit k její kolaudaci,“reagoval úřad v jednom ze svých rozhodnutí.

Obezlička skládkařů

Kvůli ukládání odpadů na skládkách bez poplatků vede ministerstvo životního prostředí aktuálně několik soudních sporů se skládkovacími firmami AVE CZ, Marius Pedersen a Italpe.

Zákon totiž umožňuje využít pro technické zabezpečení skládky 20 procent odpadu a ty osvobozuje od poplatku. Jenže skládkovací firmy ho „využívají“násobně víc. Zákon obešly tím, že si nechaly do svých integrovaných povolení ke svým skládkám, udělovaných krajskými úřady, schválit obezličku s názvem „konstrukční prvky“. Legálně je tak vše v pořádku, tvrdí a soudí se dál.

Drtivou většinu nezpoplatněného odpadu tvoří odpad z průmyslu, hlavně ze staveb a demolic. Nejde tedy o běžný komunální odpad, který tvoří jen asi sedminu v Česku vyprodukovaného odpadu.

MF DNES se pokusila dopátrat, kolik odpadu by tímto způsobem mohlo být ukládáno. „Konstrukční prvky mohou tvořit 40 až 60 procent všech odpadů,“uvedl jednatel AVE CZ Roman Mužík. To by znamenalo, že spolu s 20 procenty technického zabezpečení leží až 80 procent odpadů na skládkách bez zaplaceného poplatku.

Redakce se na množství odpadů využívaných na konstrukční prvky, a tedy bez poplatku ptala také konkurenční obří skládkovací firmy

FCC, ale ta se odpovědi vyhnula. „Veškeré odpady, které jsou odstraňovány na skládkách provozovaných společností FCC, jsou zpoplatněny,“uvedla mluvčí Kristina Jakubcová.

Svérázný přístup k využívání odpadu skládkařům prochází už léta. „Přibližně od roku 2008 se začíná ve větší míře objevovat (další) způsob, jehož výsledkem je neodvedení poplatků – a sice využívání odpadů pro realizaci konstrukčních prvků skládky,“uvedla v roce 2013 Česká inspekce životního prostředí ve svém stanovisku ke kontrolní zprávě 12/20 Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten se tehdy zaměřil na skládky nebezpečného odpadu a konstatoval, že 98,5 procenta odpadu tam bylo uloženo bez poplatku.

Poplatek je přitom u nebezpečného odpadu mimořádně vysoký. Obci musí firma poslat 1 700 korun za tunu a Státnímu fondu životního prostředí 4 500 korun.

Fond si na praxi vyhýbání se poplatkům stěžuje dlouhou dobu. Ve své výroční zprávě z roku 2009 spočítal, že jen za roky 2007 až 2008 kvůli tomu měl „hypotetický únik finančních prostředků ve výši 1,697 miliardy korun“.

Varoval přitom, že kromě nedostatku peněz na ekologické projekty, které fond dotuje, by takové ukládání odpadu mohlo znamenat „výrazné ohrožení životního prostředí, protože odpady, u kterých nebyly odstraněny nebezpečné vlastnosti, se ve formě výrobků a po nedokonalých úpravách dostávají nejen na skládky ostatních odpadů, ale i do životního prostředí.“

Poté, co Čáslavští u AVE neuspěli, požádali středočeský krajský úřad, aby obeslal 330 firem, které odpad na skládku za poslední tři roky odvezly, a vyměřil poplatek jim. Dá se očekávat, že řada správních řízení skončí u soudu. Pomoci by měl teprve nový zákon o odpadech, který je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně.

Kvůli ukládání odpadů bez poplatků na skládkách vede ministerstvo životního prostředí několik soudních sporů.