Místo bytu sklep či půda
Drahé byty nutí k extrémním řešením. Realitky registrují nárůst zájmu o nebytové prostory, jako jsou sklepy.
Nedostupné bydlení nutí Čechy ke stále extrémnějším řešením bytové situace. Zejména v největších městech už lidé míří i do prostorů jako ateliéry či sklepy. Tím se však riziku vystavují nejenom oni sami, ale i majitelé těchto nemovitostí či realitní zprostředkovatelé, kteří je za účelem bydlení nabízejí.
„Setkáváme se s tím, že zájemci o bydlení poptávají pro tyto účely i nebytové prostory. Takové zájemce však vzhledem k tomu, že prostory mají být užívány k účelu, ke kterému jsou kolaudovány, odmítáme,“říká Markéta Kolaciová, jednatelka společnosti Reality GAIA.
U nabízených nemovitostí realitní kanceláře vesměs kontrolují, k čemu byly zkolaudovány. Filtrují tak například pronajímatele, kteří by se pokoušeli současné situace využít a nabídnout k bydlení prostor, který k tomu není určený.
Se zájmem bydlet například ve sklepech či na půdách se však mnohé z nich setkávají. „Tento ,nešvar‘ se týká hlavně Prahy, kde je momentálně největší nedostatek nájemních bytů,“uvádí Jan Kunz, regionální ředitel pobočkové sítě realitní kanceláře Sting.
Velice specifickým „nebytovým prostorem“jsou pak tzv. řopíky, pozůstatky opevnění z období před druhou světovou válkou. „Jen v katastru Mikulova máme přes 30 těchto staveb. Vlastní je převážně stát a dosud jsem se nesetkal s častější snahou tyto stavby obývat, byť by to bylo možné,“myslí si Vojtěch Jedlička z realitní kanceláře Moravika. Podle něj by mohly sloužit například lidem bez domova.
Nezákonné bydlení ve sklepě
Největší tuzemská realitka M&M Reality upozorňuje, že na internetu přibývají i nabídky na prodej údajně obyvatelných prostor, které byly dříve sklepy či prádelnami. Před nákupem nemovitosti tohoto typu ale varuje.
„Každý prostor musí být užíván k takovému účelu, jaký schválil stavební úřad. Pokud tedy člověk bydlí například v ateliéru, tak porušuje stavební zákon. Analogicky to platí i pro sklep,“říká Lukáš Štrajt, vedoucí právního oddělení společnosti.
Aby byl obytný prostor v budově zkolaudován jako byt, musí splnit řadu požadavků. Pokud má například pouze jednu místnost, musí být její velikost podle technické normy minimálně 16 čtverečních metrů. „Důležitá je minimální světlá výška, která musí být v bytových domech 2,6 metru, v rodinném domě 2,5 metru, v podkroví pak 2,3 metru. Svá pravidla má také větratelnost či dostupnost prostoru,“dodává Štrajt.
Například Praha však své stavební předpisy nedávno zmírnila. Tamní radní v roce 2018 schválili odstranění požadavku na tzv. oslunění bytu, podle kterého musely 1. března do každého nově postaveného bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Ateliéry, které neprošly kolaudací na byt právě kvůli neplnění této normy, tak nově mohou být v hlavním městě rekolaudovány.
Dlouhodobé bydlení v prostorech, které k tomu nejsou určeny, totiž s sebou nese řadu komplikací. „Pokud stavební úřad zjistí, že prostory, které nebyly zkolaudovány pro účely bydlení, jsou užívány v rozporu s tímto povolením, může uložit pokutu až do výše 500 tisíc korun,“říká Bořivoj Líbal, spoluřídící partner advokátní kanceláře Noerr. Sankce navíc hrozí nejenom vlastníkům těchto nemovitostí, ale i jakýmkoli jiným osobám, které ji využívají. „Výjimkou by mohla být situace, kdy nájemce například nevěděl, že stavba nemá příslušná povolení k užívání. Pokud realitní kanceláře nebo obdobní poskytovatelé služeb neuvedou, že se jedná o nebytový prostor, a přesto jej nabízejí k bydlení, uplatňují se pravidla o ochraně spotřebitele. Obchodní praktiky, které obsahují zavádějící informace, jsou postihovány Českou obchodní inspekcí,“dodává David Němeček z též advokátní kanceláře.
Stejný problém může vzniknout i u rekreačních nemovitostí, jako jsou chaty či chalupy. Pokud nebyly zkolaudovány k dlouhodobému bydlení, tak život v nich může podle Němečka představovat stejný problém jako u sklepa či ateliéru.
Kromě rizika sankce ze strany stavebního úřadu vznikají u bydlení
Prostor musí být užíván k takovému účelu, jaký schválil stavební úřad.
Bydlení se stává luxusem a pro velkou část obyvatel začíná být problémem.
v těchto prostorech i další problémy. Mají totiž jiné požadavky na vytápění, odhlučnění či požární ochranu a mohou tedy představovat i zdravotní riziko.
Drahé nájmy ve městech
Ohlížet se po atypických řešeních bydlení nutí Čechy soustavný růst cen nemovitostí, jejž kopíruje i růst cen nájmů. Z nejnovějších dat Eurostatu vyplývá, že od roku 2007 do třetího kvartálu 2019 stouply nájmy v ČR o téměř 80 procent, což je v rámci EU druhá nejvyšší hodnota. Více nájemné bydlení podražilo pouze v Litvě.
S drahými nájmy bojují mnohé evropské metropole. Vedení Berlína přistoupilo v tomto ohledu k radikálnímu řešení – rozhodlo, že výši nájmů na pět let zmrazí.
Regulace nájmů jako jedno z řešení krize dostupnosti bydlení zaznívá i v Česku. Neformální diskusi o něm vede vládní ČSSD. „Regulované nájemné je pro ČSSD bezesporu důležité téma. Bydlení se v ČR stává luxusem a pro velkou část obyvatel začíná být problémem. Musíme ale přijít s komplexním řešením a v tuto chvíli řešíme, jak na to,“uvedl místopředseda strany Ondřej Veselý.