Nejvyšší kriminální útvar
Od nového superútvaru dělí českou policii jen nápad na neotřelou zkratku. Ale její vedení by mělo ze všeho nejdříve řešit protimafiánský útvar NCOZ.
Vbudově policejního prezidia v Praze-Holešovicích panuje už řadu týdnů tíživá atmosféra. Nejvyšší šarže v Česku si neúspěšně lámou hlavu nad zdánlivě nepřekonatelným problémem: vymyslet zkratku pro nový Národní kriminální úřad. Ne, NKÚ použít nejde. Tuhle abreviaci už mají Češi spojenou s Nejvyšším kontrolním úřadem. A čas se krátí. Nový superútvar, který by pod sebe měl zařadit ty nejelitnější složky, které policie má, včetně protimafiánské NCOZ, by měl začít fungovat za necelé dva měsíce. Tedy možná. Pokud se najde vhodná zkratka. A jestli – a to už bude jen maličkost – policejní vedení vymyslí, jak by měla fungovat a kam v rámci policie bude patřit, kdo ji bude řídit a tak dále. Ale důležitá bude hlavně ta zkratka.
Policejní prezident Jan Švejdar působí dojmem, že by se řešení problémů kolem NCOZ nejradši vyhnul úplně.
Ostatně když do křesla šéfa policie nastupoval, jmenoval jako svoje priority boj proti drogové kriminalitě a bezpečnost na silnicích. Švejdar dobře ví, že ať s NCOZ udělá cokoli, pozitivní body u veřejnosti ani uvnitř policie mu to pravděpodobně nepřidá. Takže váhá. Situaci mu navíc ztěžuje politická realita. V zákulisí se mluví o tom, že zásadní změny kolem NCOZ musí ministr vnitra Hamáček nejprve prezentovat na vládě a posvětit je může jen tehdy, když se na nich Babiš a spol. shodnou. A vzhledem k tomu, že se ve vládě nic takového neprobíralo, je jisté, že prvního dubna se nic zásadního měnit nebude.
Tedy vlastně jedna věc ano.
Rychlé mozky
V dubnu začne fungovat takzvaná centrální analytika. Bude to místo, kam se budou sbíhat informace ze všech pater policie. Alespoň podle představ vedení sboru. Myšlenka je to jistě správná, jenže není náhoda, že ji chtělo zavést hned několik policejních šéfů před Švejdarem, ale nikdo se k tomu nakonec neodhodlal.
Centrální analytika může správně fungovat, jen pokud stejně funguje i policie.
Nedávné kauzy Vidkun (díky ní jsme zjistili, že vysoce postavení policisté z olomouckého policejního ředitelství šli na ruku tamním podnikatelům) a Beretta (díky ní jsme mimo jiné zjistili, že jeden z protikorupčních detektivů vynášel informace ze spisů) ukázaly, že informace do prostředí zločineckých skupin tečou i z poměrně vysokých policejních míst.
Nejde předvídat, jestli se mezi třicítkou „rychlých mozků“najde někdo, kdo bude informace vynášet, a věřme zatím, že tomu tak nebude. Důležitá bude důvěra policistů vyšetřujících citlivé případy svěřit se s nimi nahoru. A z minulosti (například kauzy Rath nebo zmíněné Vidkun a Beretta) víme, že právě kauzy, které tým vyšetřovatelů držel důsledně pod pokličkou, nakonec znamenaly úspěch. A důvěra bude záviset i na postavě šéfa analytiků. Kdo jím bude, zatím nevíme. Dosavadní náměstek prezidenta pro kriminálku Jaroslav Vild, který by tým mohl vést, má totiž údajně namířeno na post krajského policejního ředitele v Plzni.
Na Slovensku si řešení problému kolem jména pro svůj superútvar ulehčili. Elegantně obešli podobný problém s pojmenováním, jaký řeší české policejní prezidium (ano, i na Slovensku funguje Najvyšší kontrolný úrad) prostě tím, že místo úřadu
Informace do prostředí zločineckých skupin tečou i z poměrně vysokých policejních míst.
vznikla agentura. Národná kriminálná agentúra (NAKA).
Podobně jako v Česku se tím sloučila protimafiánská a protikorupční jednotka. Pod NAKA spadá protikorupční, protidrogová a protizločinecká jednotka a finanční policie. Systém podobný tomu, který by podle svých slov preferovala vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Když tuzemská média v létě 2016 přirovnávala vznik NAKA ke vzniku NCOZ a zmínila, že reforma na Slovensku měla sloužit k dosáhnutí politických cílů, přišla od východních hranic podrážděná odpověď, v níž slovenská policie vypočítávala úspěchy NAKA od jejího vzniku.
Věcně se proti tomu nedalo nic moc namítat, třebaže už tehdy ze Slovenska prosakovaly zprávy o napojení některých vysokých policejních důstojníků na lidi z podnikatelského polosvěta.
Jenže na začátku roku 2018 došlo k vraždě novináře Jana Kuciaka a situace se rázem změnila. Ukázala se realita. Na místě činu se objevil šéf protikorupční policie Róbert Krajmer, který tam podle všeho neměl co dělat. Když navíc tamní média poukázala na pochybné podnikání jeho manželky, musel Krajmer rezignovat. Odstoupit musel i sám policejní šéf Tibor Gašpar (který dříve působil i jako poradce ministra vnitra Jana Hamáčka). Před půl rokem slovenská inspekce zatkla tři detektivy z finanční zpravodajské jednotky NAKA kvůli nezákonným lustracím novinářů. Byly to tvrdé rány pro image slovenské policie.
V květnu přišel nový ředitel NAKA Branislav Zurian. A slíbil reorganizaci. Takže se zdá, že Slovensko není nejlepší vzor pro fungování tuzemského sboru.
Pro stav vyšetřování té nejzávažnější kriminality v Česku je klíčové, aby začala fungovat NCOZ. Aby ji neopouštěli zkušení detektivové a nové aby brala na krajských ředitelstvích, kde mají už něco za sebou. Zatím se to nedaří. Kdo má odslouženo, bere výsluhu a odchází do civilu. Práce u NCOZ ho nemotivuje. A náhrada přichází z okresů, kde mají policisté minimální zkušenosti. Policejní vedení musí nejdřív vyřešit NCOZ, až pak se může dívat o patro výš. A je jedno, jak nový úřad nebo agenturu nazve.