Strašidlo stagflace už je na dohled

Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je citelná. Jinými slovy – lidem hrozí propouštění, a ještě k tomu se prudce zdražuje. Svým růstem loni Česko zaostalo jak za Maďarskem, tak za Polskem. V posledním loňském čtvrtletí rostla česká ekonomika nejpomaleji od prvních tří měsíců roku 2014.

Zdražování je nejrychlejší od března 2012, inflace činí 3,6 procenta. Táhnou je hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace. To proto, že poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí.

S tím ostatně počítá ČNB, která předpokládá dubnové vyvrcholení inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Nelze však vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň 4 %. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy redukuje své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta proto před víkendem vůči euru posílila na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.

Bydlení v lednu zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného. Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny. Potvrzuje se tedy, že ze strany ČNB bylo počátkem února rozumné, že zvýšila základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku by se inflační očekávání roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo ještě citelnější zdražování.

Na tahu je nyní vláda. Prakticky všichni její politici se ocitají v situaci, kterou coby vládní činitelé neznají. Poprvé od začátku roku 2014, kdy například premiér Babiš nastupoval na finance, se česká ekonomika opravdu závažně zadrhává.