Více než zemětřesení hrozí sexuální Chvění
Na začínajícím festivalu španělského filmu La Película, který v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové potrvá do 27. února, má svou distribuční premiéru i guatemalský snímek Chvění.
Zní to exoticky, ale ani tamní sopky, ani památky Mayů v něm nehrají roli, a záchvěvy půdy, které v moderní metropoli přijímají jako běžný úkaz provázený vžitým útěkem „mezi futra“, zůstávají ve stínu intimních katastrof.
Modli se, to přemůžeš!
Skutečné zemětřesení totiž způsobí spořádaný člen váženého klanu, syn, manžel a otec dvou dětí, jenž se rozhodne odejít ke svému milenci. Schován pod peřinou čelí rodinné inkvizici, jež působí jako z jiného světa i století, ovšem inkvizici láskyplně chápavé, která zbloudilou ovci v hluboké víře přesvědčuje: „S Boží pomocí to přemůžeš!“
Navenek civilizované chování však postupně odhaluje trhliny. Muž dostane výpověď ze zaměstnání, přičemž jedinou náhradní práci mu nabídnou paradoxně v kostele, a nesmí se stýkat s vlastními dětmi, jejichž bezděčný humor tíživou historku prosvětluje, ať do modlitby u jídla zahrnou vitaminy, nebo mudrují, co to má tatínek za nemoc.
Ovšem hrdina, kterého Juan Pablo Olyslager zosobňuje v mučednicky trpné poloze, to neusnadňuje ani svému okolí, ani publiku. Necítí se jistý v žádné komunitě, v gay klubu popíjí coby jediný vetřelec v obleku a na rozdíl od svého bohémského partnera vyznávajícího přirozenost stále o svém kroku pochybuje, hovoří o studu, hanbě, o hříchu. Zkrátka věčně váhající tragéd si bez ohledu na sexuální orientaci těžko získává sympatie, třebaže se režisér Jayro Bustamante snaží, aby punc odpudivosti nesli hrdinovi licoměrní protihráči v čele s náboženskými fanatičkami.
Výhodu i zradu Chvění představuje klidný a věcný tón vyprávění, který chvályhodně zamezuje přepjaté hysterii laciných emocí.
Odvykací léčba
Na straně druhé však pozorovatelským minimalismem pozvolna unavuje až umrtvuje schopnost soustředěného vnímání. Přitom by bylo škoda přijít o zajímavý místní kolorit bohoslužeb, kde kazatelky vystupují spíše jako moderátorky náboženské show, a zejména o vskutku bizarní „odvykací terapii“včetně nepopsatelných metod, výslechů a rituálů, na jejímž konci by se měl „vyléčený pacient“zříci své životní etapy homosexuála.
Ovšem co je zajímavé, nemusí být ještě filmařsky strhující, dokládá Chvění. Třebaže v jiné krajině může dostat režisér vyznamenání za statečnost.
Chvění Guatemala, 2019