Kontrola 60 tisíc kamenů
Praha chystá rekonstrukci Karlova mostu. Trvat může až třicet let. Chybám má předejít komise
PRAHA Prozkoumat po jednom více než šedesát tisíc kamenů na šestnácti klenbách a patnácti pilířích Karlova mostu. Taková práce čeká v následujících letech památkáře, stavebníky a archeology. Praha hodlá zahájit další etapu jeho rekonstrukce. Zatímco před deseti lety opravovali kameníci pouze mostovku a zábradlí, nyní přijde na řadu kontrola a případná oprava či výměna kamenů lícového zdiva na pilířích a obloucích.
Vzhledem k tomu, že byla předchozí velká rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších českých památek kritizována odborníky i ministerstvem kultury, hodlá pro další fázi oprav Praha zřídit zvláštní komisi, která bude rekonstrukci z odborného hlediska kontrolovat, aby nedošlo k žádným pochybením.
„Vzhledem k hodnotě mostu nepůjdeme při jeho opravě klasickou cestou, že Technická správa komunikací nebo investiční odbor podá žádost na památkáře, ti to schválí a most se začne opravovat. Veškeré kroky se nejprve budou řešit na úrovni komise rady hlavního města. Vybrali jsme tam největší odborníky z daných oborů a zástupce památkářů,“říká náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).
V komisi zasedne například generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková, odborník na geologii a stavební suroviny Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nebo děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze Jiří Máca.
„Chceme, aby byl každý postup odsouhlasen komisí, abychom předešli jakékoliv chybě. Bude to jedna z nejsložitějších rekonstrukcí v rámci pražských mostů,“uvádí Scheinherr. To, kdy rekonstrukce začne, však ještě není jasné. Stanovení harmonogramu bude jedním z úkolů, na němž začne komise od začátku pracovat. Náměstek odhaduje, že by opravy mohly trvat deset až třicet let.
Nejprve bude nutné udělat stavebněhistorický a technický průzkum a diagnostiku lícového zdiva. Vybrané
části zdiva se pak opraví nebo nahradí vhodným kamenem. Místo pro jeho těžbu rovněž musí nově založená komise najít. Ta poprvé zasedne do dvou měsíců a bude se věnovat například spárování jednotlivých kamenů. Počítá se také s obnovou mostní klenby číslo čtrnáct nad Čertovkou.
To, že Karlův most nutně potřebuje další opravy, odhalila analýza Technické správy komunikací (TSK) poté, co se na základě pádu trojské lávky v prosinci 2017 rozvířila debata o stavu pražských mostů. Karlův most spadá podle stavebních norem do šesté klasifikační skupiny – velmi špatný stav. Další stupeň sedm už značí stav havarijní. Problémy byly například u zmiňovaného čtrnáctého oblouku mostu na Malé Straně, kde se drolily spáry a hrozilo popraskání kamenů.
Pyly skryté v obloucích
Oprava může přinést také nové poznatky o Karlově mostě z archeologického hlediska. „Už při stavebních zásazích, které se na mostě dělaly v minulosti, se objevila řada cenných informací,“říká ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík. Podle něj může například zkoumání materiálu v obloucích mostu přinést informace o životním prostředí v jednotlivých historických etapách. „V mokrém prostředí, nebo naopak v místech bez přítomnosti povětrnostních vlivů se mohou zachovat například pyly. To je velmi cenné a podařilo se to zachytit i při té minulé, relativně kontroverzní rekonstrukci,“uvádí Mařík. Opravy mostovky a zábradlí, které skončily v roce 2010, vyvolaly řadu kritik a žalob. Národní památkový ústav kritizoval například to, že na začátku rekonstrukce zcela chyběl stavebněhistorický průzkum.
Chystaná oprava může být podle Maříka zajímavá i v tom, co odhalí jednotlivé kameny z konstrukčního hlediska. „Most prošel celou řadou úprav a údržbových prací, a ne vždy to je dobře zmapované. Archeologie
v tomto ohledu funguje jako služba pro památkáře v tom, že je schopna zdokumentovat zásahy, které na mostě byly provedeny v minulosti, což může pomoci při rozhodování o tom, jak most opravovat nyní,“vysvětluje Mařík.
Na konci loňského roku získal Karlův most nové ledolamy, které chrání sedm historických pilířů. Ty předchozí sloužily od roku 2004. Loni se uskutečnil také velký podvodní průzkum, který na dně Vltavy mapoval nejen části předchůdce Karlova mostu, Juditina mostu, ale i pozůstatky provizorních staveb, které se v okolí mostu objevovaly a zase zanikaly například po povodních nebo během oprav či samotné výstavby. „Poslali jsme pod vodu tým pod vedením potápěče se zkušeností s podvodní archeologií a provedli odběry z dřevěných konstrukcí, které se týkaly historických oprav mostu,“dodává Mařík.
Chceme, aby každý postup odsouhlasila komise, abychom předešli jakékoliv chybě. Bude to jedna z nejsložitějších rekonstrukcí pražských mostů.