„Děti nemají žít na ubytovně“

Vedení Prahy se zaměřuje na pomoc rodinám s dětmi, které nemají adekvátní bydlení

Alžběta Šimková

PRAHA V Praze žije přes pět set rodin s dětmi v podmínkách, kterým lze stěží říkat domov. Jde především o bydlení v ubytovnách, azylových domech, ubytování u příbuzných či známých a o další neadekvátní formy bydlení. Vyrůstá tak více než tisíc dětí.

Vedení metropole chce těmto rodinám pomoci. „Současná pražská koalice má dlouhodobou vizi – zajistit, aby na území hlavního města nežilo žádné dítě v nevyhovujících podmínkách,“potvrzuje radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě). Ta řeší problematiku za magistrát ještě spolu s radním pro bydlení Adamem Zábranským (Piráti).

První kroky podniklo město už loni, kdy sociální pracovníci městských částí obešli ubytovny v Praze, zaznamenali počet rodin v každé z nich a seznámili je s možností, že mohou žádat o pronájem bytu ve vlastnictví hlavního města. Na podzim se začaly hlásit první rodiny a v prosinci dostalo prvních 28 z nich nabídku bytu.

Ještě před monitoringem sociálního odboru vznikla v roce 2018 v rámci kooperace Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos souhrnná Zpráva o vyloučení z bydlení, která mapuje situace po celé České republice. Podle zjištění autorů zprávy je nejvíce rodin v bytové nouzi v Ostravě a v Brně, pak následuje Praha.

Nejčastějším důvodem, kvůli kterému se rodiny octnou v nouzi, je skutečnost, že nedosáhnou na nájemné bytů. „V řadě případů se jedná o matky samoživitelky, pro které je obzvláště v městech s vysokými náklady na bydlení, jako je Praha, velmi obtížné udržet se v nájemním bydlení v případě, že otec dětí neplní svou vyživovací povinnost. Dále (nebo současně) může jít o oběti domácího násilí,“uvádí příčiny Jan Klusáček z neziskové organizace Lumos, který se podílel na přípravě zprávy z roku 2018.

Praha nabízí sociální bydlení vytipovaným rodinám v nouzi i letos. „V tuto chvíli máme v procesu pronájmu bytu 60 rodin v bytové nouzi, které již přijaly nabídku konkrétního bytu – z toho je 28 rodin z ubytoven. V nejbližších týdnech budou podepsané smlouvy, osm rodin již bydlí v krizových bytech,“doplňuje informace o průběhu Zábranský.

Celkem nyní magistrát eviduje 864 žádostí o pronájem bytu od žadatelů v sociální tísni, z toho je 419 rodin a z toho 60 rodin je z ubytoven. „Naším primárním cílem je co nejdříve poskytnout standardní bydlení 150 rodinám s dětmi z pražských

To by mělo pomoci vyřešit situaci v celé Praze účinněji. K memorandu už se připojily městské části Praha 1, 7, 10, 22 a 3, ta se připojila zhruba před týdnem. Spolupráce má přispět především k vytvoření integrovaného systému, jak rodinám v bytové nouzi nejlépe pomoci. „Všem městským částem jsme přistoupení k memorandu několikrát nabízeli, zatím bohužel neprojevily zájem. Budeme se ale snažit dál, protože je pro nás důležité, aby se zapojilo co nejvíce městských částí,“upozorňuje Zábranský. Tento pátek budou mít zapojené městské části setkání, na kterém budou řešit postup, jak hodlají rodinám více pomáhat, a výhled na rok 2020.

Poskytnutím bytu to nekončí

rodinám dlouhodobě pomoci, ale podle něho nespočívá jen v předání bytu. „Je velmi důležitá i následná pomoc se zabydlováním. Předáním klíčů to pro rodiny teprve začíná. Je potřeba jim pomoci například se sjednáním pojistky domácnosti nebo pomoci převést elektřinu. My je tímto procesem provázíme,“vysvětluje Mareš. Nyní v rámci spolupráce mezi městskými částmi předává sedmá část Prahy své zkušenosti.

Kromě toho potřebují rodiny pomoci i s udržením si bytu nebo s výchovou dětí. S touto formou podpory počítá i magistrát, který chce ve spolupráci se sociálními službami a neziskovými organizacemi pracujícími s dětmi jejich činnost rozvíjet a podpořit. Výdaje vyčíslil na bezmála 63 milionů korun. Žádat si o ně chce přes ministerstvo práce a sociálních věcí. Finance poskytne Evropský sociální fond.

„V bytové nouzi také končí rodiče s dětmi, kteří sami vyrůstali bez standardního bydlení.“

Špatný domov se může dědit

Podle organizace Lumos, věnující se ohroženým dětem, může špatné zázemí v dětství vést u nynějších rodičů k tomu, že se jim nedaří udržet si bydlení. „Poměrně často dochází k tomu, že v bytové nouzi skončí matky, které vyrostly v dětských domovech a vstupují do života se všemi znevýhodněními, která jsou s tím spojená. V bytové nouzi také končí rodiče s dětmi, kteří sami vyrůstali ve vyloučení ze standardního bydlení a nikdy se z něj nevymanili,“upozorňuje Klusáček.

Rodiny, které se ocitnou v nouzi, mohou žádat o podporu skrze systém dávek na bydlení, který řadě rodin napomáhá k tomu, udržet si standardní bydlení. „V rámci dávkového systému nicméně dochází v posledních letech k restrikcím, takže tato jeho funkce je oslabována,“podotýká Klusáček.

Jan Klusáček,

Lumos