Pojďte do školy, prosí děti ředitelka
Reportáž: Záškoláctví je čím dál větší problém. Stát hledá cesty, jak trestat rodiče
Je to dokonalá ukázka toho, jak rodiče tolerují záškoláctví. Děti z chanovského sídliště na okraji Mostu, které se naposledy proslavilo v populárním seriálu Most!, mají základní školu pár kroků od paneláků. V podstatě přes cestu. Přesto tu školáci na druhém stupni mají zameškáno klidně i tři sta hodin. Do školy prostě nechodí a poflakují se kolem domů a před školou.
„Nedávno jsem jela do školy autem a potkala jsem žáka, který měl být nemocný. Ptala jsem se ho, proč neleží doma v posteli. Pohotově se vymluvil, že jde zrovna do Mostu do lékárny. Je to vlastně nekonečný a neřešitelný boj,“vypráví ředitelka chanovské základní školy Monika Kynclová. Dříve dokonce děti ráno svolávala do školy venkovním rozhlasem.
Dnes občas před vyučováním vyběhne před školní budovu, a když před ní vidí postávat žáky, snaží se je přemluvit, aby šli na vyučování.
„Jenže většinou jsou to děti rodičů, kteří sami do školy nechodili, takže rodičům je jedno, jestli jsou ve škole, nebo ne, a nic nepomáhá,“říká Kynclová.
Česká školní inspekce v poslední výroční zprávě konstatovala, že ne kouření či šikana, ale právě záškoláctví je nejčastějším rizikovým chováním středoškoláků. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nedávno představila řešení – chce potrestat rodiče záškoláků tím, že jim sníží dávky na bydlení. Záškoláctví se totiž nejvíce týká dětí ze sociálně slabších rodin.
Horší než kouření a šikana
„V současném návrhu je kontrola školní docházky upravena vždy každé pololetí, tedy v době vydávání vysvědčení. Pokud bude mít dítě zameškáno více než 100 hodin, bude rodič prokazovat třeba potvrzením lékaře, zda hodiny byly zameškány ze zdravotních důvodů. Jestliže k zameškání povinné školní docházky došlo z důvodu zdravotního stavu dítěte a zameškaných hodin tak bude méně než 100, ke snížení dávky nedojde,“představuje Maláčová návrh, který už zkritizovaly organizace zabývající se inkluzí i ministerstvo školství.
V minulém školním roce měl jeden záškolák průměrně 41 neomluvených hodin. Ve školním roce 2016/2017 to bylo 37,2 hodin. Každoročně se s dětmi, které nemají omluvenou absenci, potýká zhruba 45 procent českých základních škol a 65 procent středních škol.
Problém přitom nejsou jen neomluvené hodiny, ale také to, že rodiče děti kryjí a omluvenky dítěti napíšou, i když nemocné ve skutečnosti nebylo a jen se poflakovalo doma.
Většinou jsou to děti rodičů, kteří sami do školy nechodili, takže rodičům je jedno, jestli jsou ve škole, nebo ne, a nic nepomáhá.
Chanov, 10 hodin dopoledne, úterý. Venku zevluje sedmnáctiletý chlapec, který dochází na místní učiliště na obor zahradník.
„Máme teď přestávku tak na deset dvacet minut. Jdu si něco koupit,“odpovídá reportérům MF DNES na otázku, proč není ve škole. Za půl hodiny jej reportéři potkají venku znovu. Zřejmě další přestávka „tak na deset dvacet minut“.
Těžko budete hledat ukázkovější příklad, než je Chanov. Děti ze sídliště mají základní školu i učiliště pár kroků od svých domovů, přesto je tam chození za školu běžné. Každý měsíc se v základní škole koná dvacet výchovných komisí, kam si kvůli záškoláctví učitelé zvou rodiče, jakmile má dítě zameškaných deset hodin.
Při čtyřiceti zameškaných hodinách už posílají upozornění na odbor sociální péče o děti, upozorňují přestupkovou komisi města i policii.
Omluvenky od lékařů
„Třetina našich žáků se po deváté třídě přihlásí na střední. Jsme rádi, když třetina z této třetiny na ni vůbec nastoupí,“popisuje ředitelka základní školy v Chanově Monika Kynclová. Ve škole je už od roku 1989. Žáků, kteří zakončili vzdělání maturitní zkouškou, zažila za tu dobu pouze pět.
Chanov leží v Ústeckém kraji a ten má statisticky největší problém se školní docházkou. Na jednoho učně v kraji připadá v průměru 15 neomluvených hodin. A 16 procent dětí nedokončí ani základní školní docházku.
Například v Chomutově na Střední škole technické, gastronomické a automobilní po studentech s větší než čtyřicetiprocentní absencí požadují omluvenky nemoci už jen od lékaře. Volno z rodinných důvodů si můžou vzít jen jednou za měsíc.
Na jednu stranu se škole díky těmto opatřením podařilo záškoláctví snížit – z 10 na 8 neomluvených hodin na jednoho. Na druhou stranu část dětí kvůli tomu vzdělávání přerušila. „Jen za minulé pololetí se ze školy odhlásilo 86 dětí. Nepřestoupily jinam, prostě ukončily školní docházku,“říká ředitel školy Jiří Mladý. Aktuálně řeší podmíněné či úplné vyloučení žáka, který v minulém pololetí zameškal 327 hodin, z toho 301 měl neomluvených.
Rodičům záškoláků sníží dávky
Alarmující čísla přivedla ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k nápadu snížit rodinám, jejichž děti do školy nechodí, přídavek na bydlení a dávku pomoci v hmotné nouzi. V praxi by to nejspíše vypadalo tak, že by rodiče každého půl roku při žádosti o dávku dokládali vysvědčení s informací, kolik má dítě zameškaných hodin.
„U některých rodičů by to mohlo pomoci, ale pak jsou i ti, které ani toto prostě nedonutí,“míní ředitelka z chanovské školy Kynclová.
Naopak Romky ze zdejšího sídliště, které ve škole uklízí, jsou přesvědčeny, že omezení dávek může mít přesně opačný efekt, než ministerstvo čeká. „Když nebudou mít peníze, tedy dávky, nebudou chodit do školy vůbec, protože nebudou mít ani na svačinu,“předpovídá jedna ze zaměstnankyň.
Obědy zdarma
Podobně to vidí i spolek Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání.
„Návrh zákona v takovéto podobě jistě jen zhorší už tak špatnou sociální situaci řady rodin a jejich dětí a uvrhne je do ještě hlubší existenční nouze. A to rozhodně problém nedostatečné školní docházky nevyřeší,“upozorňuje na svém webu.
„Také zkušenosti učitelů ukazují, že při práci s rodinami dětí s vyšší absencí represivní přístup nefunguje. Děti je třeba ke školní docházce motivovat pozitivně,“doplňuje spolek.
Negativně se k návrhu vyjádřila i místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti). S odvoláním na vlastní zkušenost ze školy v Los Angeles vidí řešení spíše v tom, aby děti škola za docházku odměňovala, třeba v podobě obědů zdarma.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) zase navrhuje, aby se dávky odebrané rodičům záškoláků dávaly škole. „Pokud tedy mohu dát radu, tak první krok a lepší systémové řešení může být, že všechny úřady práce budou postupovat jednotně a v případě potřeby přesměrují přídavky na dítě školám tak, aby byly peníze využity na vzdělávání, výchovu a sociální problémy dítěte,“navrhuje ministr Plaga.
Ředitelům škol, které se se záškoláctvím potýkají, návrh Maláčové naopak připadá jako správný krok.
Nedomnívají se sice, že by snížení dávek problém úplně vyřešilo, avšak vítají, že někdo představil řešení. „Jediné, co pomůže, je sáhnout na dávky,“myslí si starosta Úpice v Královéhradeckém kraji Petr Hron.
Spolu s ředitelem místní základní školy sepsali dopis poslancům, v němž požadují to samé co Maláčová – zkrouhnout přídavky. „Nejsem pro represi, ale v tuhle chvíli jiný způsob nevidím. Škola už neví, co se záškoláky dělat,“dodává.
Česká školní inspekce v loňském školním roce navštívila 639 základních a 243 středních škol. Celkem všem žákům na těchto školách napočítala přes 2O milionů zameškaných hodin, z toho 451 tisíc neomluvených.